Exodus

Více než tříhodinové drama (podle románu L.Urise napsal scénář vynikající D.Trumbo) se vrací dějově do roku 1947, kdy bylo v OSN odhlasováno rozdělení Palestiny, a mohl tak vzniknout novodobý izraelský stát. Ať už film znechutí antisemitu, nebo nadchne sionistu, zůstává především silným příběhem o lidech, kteří po hrůzách holokaustu získali svobodu a vlast. A ústřední hudební téma Ernsta Golda pozná každý, kdo se někdy jen otřel o filmovou muziku. (01.02.2007)

Dějepisný exkurs do období vzniku židovského státu. 1) Poněkud schématický, melodramatický a deklamativní...proto i lehce nudný úvod do moderních dějin státu Izrael zřejmě, jak mnozí říkají, nedosahuje kvalit o dva roky dříve vydané knihy, přesto však je to zajímavá podívaná. Film jasně straní Židům, což je třeba mít na paměti, ale nemyslím si, že by to snižovalo jeho výpověďní hodnotu. 2) Všechna uspokojující řešení historicky vzniklé situace na Středním východě jsou dnes pravděpodobně nemožná a velkorysosti, moudrosti a odpuštění k překonání mnoha desítek let vzájemných křivd se rovněž nedostává...tím spíše, že situaci zneužívají další síly ke svým politickým zájmům (palestinský problém například). 3) Zaujal mě okouzlující 35letý Paul Newman, byť se tu herecky zrovna nepřetrhl. 4) Nejvíce mě ovšem dostal sen horkých erotických nocí 21letý Sal Mineo (mladý terorista Dov Landau), jeden z prvních významných herců v USA, kteří se nakonec k homosexualitě veřejně přiznali. 5) Za povšimnutí stojí i nádherná hudba 39letého Ernesta Golda. Na dětském táboře mě budila v roce, považte, 1971. Díky ní jsem se na budíček dokonce i těšil. (28.02.2013)

Po Veľkom žiali z roku 1966 opäť film zo židovskou otázkou a jej územnými právami na Blízkom východe. Tentoraz ale menej vojnový, viac sa tu rozoberá otázka práv, spolunažívania s Arabmi a vynucovanie si územie z područia Britov. Aj keď mu nemožno uprieť punc veľkofilmu s niektorými známymi hereckými menami, jeho obrovitánska stopáž ho predurčuje k početným hluchým miestam, ktoré vyslovene nudia. Neviem, do akej miery sa príbeh zhoduje s historickými reáliami, ale z takto nakrúteného filmu sa mi nepáčil prístup Židov - otvorený vzťah k násiliu, lži, krádeže, podvody a teroristická činnosť. Koniec je lepší, prináša aj pár dobrých myšlienok, ale celkový dojem výrazne nemení. (02.02.2019)

O této době, myslím, moc filmů není a je to škoda, zvlášť když to bylo Československo, kdo rozhodujícím způsobem přispěl ke konečnému vítězství Židů. Škoda, že tento film až moc často hraje na strunu sentimentu, chvílemi je až kýčovitý (scéna pohřbu), dramatické momenty moc dramatické nejsou, a když už to vypadá na drama, jako by si s tím nevěděli rady a nechali to jen tak vyšumět. Nebylo to vyloženě špatné, ale rozhodně by se z takového námětu dalo dostat víc. (08.10.2007)

Velice americký, idylický a zejména velice jednostranný pohled na vznik státu Izraele, až je z toho člověku ouzko. Netvrdím, že to je špatně natočené, zahrané, napsané, to ono to je udělané pěkně, akorát to je ignorantský film, který je (z velice pochopitelných důvodů) udělán pro sionisticky, což je ovšem slepé a falešné a v dnešní době to nelze než, při nejmenším, vytknout. Takhle to prostě nebylo. (01.04.2011)