Muž se zlatou paží

"The monkey is never dead, dealer. The monkey never dies. When you kick him off, he just hides in a corner, waiting his turn." - Otto Preminger svými filmy z 50. let s masochistickou rozkoší systematicky porušoval Haysův cenzorský kodex. Muž se zlatou paží měl namířeno zejména na odstavec 3 článku I. zvláštní části Kodexu, který v době uvedení filmu říkal, že žádný film nesmí pojednávat o ilegálním obchodu s drogami. Za porušení tohoto tabu byl Muž potrestán neudělením certifikátu MPAA - což však v roce 1955 už mnoho neznamelo, jak se vzápětí ukázalo. Snímek slavil úspěch; MPAA rezignovala a příslušné ustanovení Kodexu bylo o několik měsíců později navždy zrušeno. Celá tato příhoda zní jako zápletka hollywoodského filmu - a je nutno říci, že hollywodským klišé se nevyhýbá nejen historie: hollywoodským klišé se nevyhnul ani průkopnický Muž se zlatou paží. Ano, má to zcela nepravděpodobný happyend i několik dějových zvratů. Ale jinak, pakliže bych nosil kloubouk, nezbývalo by mi, než smeknout! Frank Sinatra a Kim Novak předvádějí to nejlepší ze svého hereckého repertoáru, Bernstainův soundtrack je dechberoucí, film-noirově drsné dialogy jsou puntičkářsky vypilované, a některé záběry s komplikovaným švenkováním kamery a propracovanou inscenací herců jsou jednoduše skvělé, počínaje tím úvodním. Muž se zlatou paží spolu s o něco starším Ztraceným víkendem Billyho Wildera patří v mých očích k tomu nejlepšímu z feťácko-alkoholického "žánru" těchto let. (23.11.2008)

Celkom zaujímavá dráma o jednom závislákovi, ktorá zrejme ako prvá veľmi otvorene pojednáva o drogovej závislosti, pričom sa nebojí ukázať aplikáciu drogy, jej zhubný vplyv, či odpudivo vyzerajúce odvykanie. Postavy príbehu sú veľmi rôznorodé a pomerne zaujímavé, od výborne zahraného závisláka Frankieho Machiny (Frank Sinatra), cez zákerne rafinovaného dílera drog Louiea (Darren McGavin), až po Frankove lásky, chorobne posadnutú Zosh (Eleanor Parker) a "normálnejšiu" Molly (výborná Kim Novak). Tvorcovia si akurát mohli odpustiť totálne bizarnú a akože vtipnú postavu "jediného priateľa" Sparowa (Arnold Stang), čo je také dosť strašné hollywoodske klišé. Vyzdvihnúť musím výbornú hudbu (Elmer Bernstein), konečne keď sa proklamuje, že hraje džez, naozaj hraje džez, na rozdiel od viacerých ďalších amerických filmov, kde namiesto údajného džezu hraje akýsi popík (napr. The Jazz Singer (1927)). Naopak, film zráža dolu scenár, ktorý je z dnešného pohľadu miestami dosť banálny. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (20.08.2021)

Starého psa novým kúskom nenaučíš, alebo keď raz prídeš nazad z basy, začať odznova a inak nie je vôbec jednoduché. Navyše, ak je tu ešte jeden problém navyše....Wilder prišiel v 40. rokoch s ukázaním alkoholového pekla, Preminger o dekádu neskôr už môže nazrieť do pekla drogového. Všetko ale v rámci doby a jej možností. Môžeme kritizovať scenár za snahu veci dotiahnuť až zbytočne do konca, ale nesmieme zabudnúť ani na jeho prekvapivé a psychologicky uveriteľnejšie momenty. No a ak si na tento film spomeniete aj po rokoch, tak najmä v súvislosti so Sinatrovým a Novakovej výkonmi. Čuchám tu aj inšpiráciu pre Melvilla a jeho legendárne stvárnenia podsvetia. (28.09.2016)

Saul Bass se svou nejslavnější nehitchcockovskou grafikou, přesvědčivý Sinatra v hlavní roli a Kim Novak jako realisticky emancipovaná Molly, která se pro mě stala jednoznačně nejzajímavější postavou celého filmu. Ateliérové pojetí 50. let a hystericky manipulativní Zosh, nejen to evokuje při pohledu nazpět srovnání s Tramvají do stanice touha. Preminger je ale samozřejmě výrazně méně melodramatický a na dobu vzniku naopak o poznání větší provokatér. Chvílemi mi přišlo, že se film soustředí až příliš na vedlejší postavy okolo pokerové zápletky. To naštěstí vzápětí vyvažovaly momenty mezi Sinatrou a Novak. Tam si také Preminger nejvýrazněji pohrává s filmovým jazykem a stojí to za to. Škoda, že je u nás tenhle Premingerův slavný kousek tak málo známý. 8/10 (28.04.2020)

LFŠ 2009. Spousta kontroverznosti, kterou je film prosáklý skrz naskrz, zub času dosti ohlodal a jiní filmaři dosti zkopírovali, tedy už to nemá tak silný zážitek jaký to mělo v originální době. Utkví mi však nervní Frank Sinatra a jeho zápas s absťákem. Taky mi utkví kulisy, ve kterých byl film natáčen, však myšleno v tom horším slova smyslu - filmu to dost uškodilo. (29.07.2009)