Slovo

Další z českých filmů hrajících si na originální umění, kde je divák všem ukradený, klíčová je "originalita" a ukojení "uměleckých" vášní autorů...Scénář? Není důležitý... Dialogy? jakbysmet! Podstatná je umělecká kompozice obrazu, počínaje kýčovitě romantickou uličkou s prodejem zmrzliny a fotkami na konci scén a konče těly bez hlavy a hlav bez těl v rozích obrazu, bo tak je to správne, tak to má byt, to je to uměni vime Kefalín? Bonbónkem je potom naprosto debilně schizofrenně napsaná a taky zahraná postava manželky (v jedné replice hysterka na přesdržku, v další silná, faktická, podporující, skvělá) a děti, které hrály jako loutky na provázku.  Dvě hvězdy jsou za naprosto skvělého Fingera, výborného Sokola a Medveckou a tři scény v kanceláři(ty jako by natáčel někdo jiný jako celý film!). Zbytek zbytečná, balastní Nuda s velkým N! (04.12.2023)

Skvělé herecké výkony,velmi uvěřitelné. Postava manželky hlavního protagonisty se jeví až nesnesitelná,ale zároveň dokáže podpořit manžela tak,že chápe jeho postoje a je schopná nést s ním následky,které jí a rodině obrátí život naruby. Snaží se mít věci pod kontrolou protože si prošla v životě těžkým obdobím a naučila se bojovat s každou situací. Obdivuji a skláním se před takovými lidmi. (04.12.2023)

Za mne velmi dobrý . Finger skvělý a jeho žena zajímavá postava . Kdo nezažil  komunisty ,  tak nevi  o  těchto  ,  a  dalších  časech tohoto režimu  skoro   nic . Dobré  téma  i  herecké  výkony  .  Tohle  se  povedlo  . (11.12.2023)

Snímek, kterému předpovídám pomalé zapomnění. Tím bohužel nemyslím jen to, že já na něj pomalu zapomenu, ale že na něj pomalu zapomenou prakticky všichni. Ale mělo to potenciál. Jak už je dnes zvykem, tvůrci si dali záležet na formální stránce, obsadili věrohodné herce a přidali divadelní šmrnc, který mám já osobně moc ráda. Ale o čem že to vlastně bylo? Aha, ano, o člověku natolik morálním, že se nenechá udolat zlými komunisty. Někdo už je na tohle téma boje proti komunismu alergický, mně to nevadí. Nevadí mi ani hlavní postava ve stylu Mirka Dušína. Jen cítím nenápadný, ale intenzivní nátlak. Jako by se mi kdosi snažil říct: "Takhle svědomitě by ses měla chovat i ty."  A to mi vadí. Nikdo nemá rád, když ho druzí poučují. I kdyby měli pravdu. Prostě ne. Jenže když tohle iritující moralizování odpářu, už mi z toho filmu vlastně nic moc nezbude, jinou hlubší pointu tam prostě nevidím. (09.02.2024)

Naděje a odvaha v českém filmu, že se někdo raději nechá zničit… to se moc u nás nevidí. Technicky žádný objevný snímek, ale jen za tu odvahu ukázat Čechům, že nejsme všichni “slova nedržící potvory” za ty 4* stojí. Navíc bez “americké hrdinské nabubřelosti”. (05.07.2022)

Scénáristická a režisérská bezradnost. Říkám si, že takhle nesnesitelná ženská by mne dostala dávno před komanči. Skoro si říkám, jestli tím SLOVEM není myšlen spíš manželský slib než prvoplánově nabízená ideologická prohlášení,,,    Svou gáži si tady zaslouží snad jen Martin Finger a jeho unavený, usoužený notář, utrápený manžel...  V naprostém protikladu je křečovitě zdřevěnělá, nepřirozená a neživá Gabriela Mikulková jako upjatá, zapšklá, sebestředná a své okolí (nejen děti) neustále peskující (jak to, že dělají něco, co si ona myslí, že by rozhodně dělat neměly) manželka. Vždyť i jediná radost, kterou je ochotna dětem poskytnout, je radostí především pro ni (scéna s bonbonierou). A trochu lidskosti ukáže až při oslavě matčiných šedesátin - to už je ovšem závěr filmu... Bože, komančský lágr je pionýrský tábor oproti každodennímu životu s touhle bezcitnou ošetřovatelkou... Kde zůstal ve filmu tolikrát zmiňovaný společenský život pana notáře? Marně hledám důvody, proč si autorka vybrala právě tyhle scény z manželského života. Všude jen přehnaná oddanost, ale žádná láska, žádný cit, jen trpné snášení údělu (vážně není tématem spíš "sňatek z rozumu" než komančská šikana?). (20.09.2022)

Na film od Beaty jsem se poměrně těšila, ne jenom kvůli tomu, že sdílíme stejné křestní jméno, ale i potom, co jsem, přestože lehce nedobrovolně, zhlédla její Chvilky. Chvilky mne velice nadchly, a tak jsem doufala, že promítání Slova stihnu- šla jsem sice poslední den, ale stihla. No ale nakonec jsem z kina odcházela zklamaná. Nemůžu říct ani slovo proti režii, protože ta byla dokonale zvládnutá a já věřím tomu, že autorka přijde jednou s filmem, který se posléze stane českou klasikou. Co byla vůbec první věc, která mě celkově vytahovala z děje byl scénář protkaný nesmyslnými větami a dovětky, které nedávaly smysl. Zároveň byl celý děj, i přes skvělé téma, nijaký. Chování postav moc nedávalo smysl a celkově jsem občas moc nechytala proč se co děje. Ačkoliv nejsem sama herec a nevím co všechno to obnáší musím říci, že obsazení jedné z hlavních rolí a to do role Věry bylo poměrně smolné a pravděpodobně by film dostal mnohem lepší hodnocení ( minimálně ode mě :D ), kdyby si ji střihla např. jiná Gabriela, která se ve filmu objevila a to Gabriela Míčová. Na Gabriele Mikulkové bylo patrné, že není filmová herečka, ale divadelní a její herecký výkon byl nijaký, bez žádných velkých emocí, anebo naopak moc přeafektovaný, pokud to tak mohu nazvat. Nerada jsem na ní koukala, ne že by nebyla hezká a do role se nehodila, ale právě kvůli tomuto výkonu. Vždyť byl film protkán skvělými herci, jako Martinem Fingerem, Jenovéfou Bokovou, ale i herci s těmi menšími rolemi jako Jaroslava Pokorná, ale i tu Markétou Hrubešovou :D, tak kde se stala chyba? Po tedy úspěšném zhlédnutí filmu s krásnou závěrečnou scénou jsem zjistila, že se autorka neangažovala pouze ve scénáři a režii, ale i v návrzích kostýmů a textu k hudbě. Ani k jednomu nemám velké výhrady, až tedy na kostýmy právě v té závěrečné scéně, nevím zda to byl záměr nebo omyl, ale opravdu si nešlo nevšimnout až strojeného "stejnokroje", tedy stejné barvy a pruhů. Na závěr řeknu: mrzí mě, že se scénáře nechytl někdo více zkušenější, který by scénář dopracoval k dokonalosti.  Rozhodně si ale tento snímek diváky najde, o tom nepochybuji. Pro mne to je ale jeden z těch špatných filmů, který vyšel z české produkce (pominu-li tedy české komedie, to je kapitola sama o sobě), je se rozhodně z toho co učit a věřím, že příště to půjde líp. Gratuluji ale k výhře dvou Křišťálových Glóbů, za hlavní roli a za režii to bylo zasloužené. :) (24.09.2022)

Tak docela zklamání. Jednak výkonem herců - jak Martina Fingera, tak především Gabriely Mikulkové, ale i dějem samotným. Ten spíš evokoval léta padesátá a nikoliv období kolem roku 1968. Pochybuju, že v době těsně před sovětskou invazí vytvářeli činovníci tak extrémní nátlak, aby dotyčný vstoupil do strany, po ní zas byli perzekuování hlavně straníci, kteří neprošli prověrkami a byli z KSČ vyloučeni. Takže ani historicky to moc nesedí. (05.12.2022)

Až na kozy a chlupaté podpaží Jenovéfy, to byla nuda. (05.12.2022)

Po Chvilkách Beaty Parkanové jsem čekal, kam bude směřovat její tvorba. Nezklamala, naopak ukázala podle mého názoru ještě něco lepšího. Herecky bezchybné, především Gabriela Mikulková dostala možnost ukázat i mimo divadelní prkna, že je skvělá herečka. Velmi citlivě a především civilně zpracované události kolem roku 1968 mimo Prahu. Pokud někdo čekal dalšího Palacha, může být zklamaný. Za mě je to ale perfektně udělaný film se vším všudy. 5* a zaslouženě! (19.01.2023)

Výborná dráma, výkony excelentné. (27.06.2023)

Asi by mělo být zákonem stanoveno, že by svědectví o době neměli přinášet lidé, kteří se narodili skoro dvacet let po ní... :-)  Nu, stalo se. Ale aspoň že mohli diváci sledovat divotvornou postavu manželky Věry. Ta procházela zajímavou genezí. Ze začátku žena jménem Napřesdržku, semetrika od prvního pohledu a slova, pak něco jako Saga (Noren), o něco později starostlivá matka a hlavně manželka, ještě později rebelka rozmazlující své děti a na konci moudrá žena, kterou nic nerozhází, až salámistka. Tak nevím, zda právě tohle nebyla nosná linie autorčina zámyslu. Bo samotný příběh notáře byl poněkud fádní, monotematický, navíc lehce říznutý Báječnými léty pod psa. Rovněž to československé prostředí bylo dost podivné. Těžké rozhodování mezi dvěma a třemi hvězdami. (03.11.2023)

Strasne. Styl pojeti, kdy kamera bez strihu zabira oblicej pres celou obrazovku treba i pul minuty, i kdyz herec nemluvi, me tak otravil, ze to zkazilo vyskere snahy hercu. Nedavam ani jednu hvezdicku, prestoze nekteri herci by si to zaslouzili. Jestli se to nekomu libi, prosim, ale co tady tim kdo sledoval? Za tohle stat zaplati pres 9 mega..? Eh? (03.12.2023)

Je mi to líto, ale tohle se paní Parkanové opravdu nepovedlo. Je vlastně těžké na tom filmu najít něco opravdu dobrého. Nevím, jak film působí na mladší, ale jako pamětníkovi je mi jasné, že paní Beata nemá o tom, jaká byla atmosféra doby v letech 68-69 žádnou potuchu. Takhle to tenkrát opravdu nefungovalo. Příběh je naprosto nepřesvědčivý, a přitom by stačilo relativně málo a mohl to být opravdu zajímavý film, ve kterém by herci nepůsobili jako magoři resp. postavy šustící papírem (řekl bych, že to není jejich vina) a kde by  nebyla potřeba "ozvláštnění" v podobě vložených fotografií, trapnosti typu vysvětlujících monologů hlavního hrdiny a zbytečné cameo role pro Polívku a Nvotu. Chtělo by to prostě lepší scénář a lepší režii.  Možná by stačil dramaturg, který by paní Beatu "umravnil".  Chvilky byly o dost lepší. (03.12.2023)

Pohodový film z nehezké doby... Zajímavě natočený a poklidně probíhá bez větších exesů k jasnému konci... Mimochodem z té jeho manželky by mě jeblo!! To teda fakt... (04.12.2023)

Slovu trva, nez chytne tempo a divaka vtahne, coz se po ucitem klopytani precejen podari. Reziserka a scenaristka v jedne osobe se evidentne nechtela ponorit vice do zanru komedie, ke ktere ma Slovo predevsim diky postave Mikulkove nakroceno, snad aby legrace neprebila dramatickou pointu. Tou se stava obnazena tupost byvaleho rezimu, spocivajici v likvidaci i tech nejlepsich sveho druhu pro jejich politickou neuvedomelost. Hlavni hrdina pritom proti rezimu nijak aktivne nevystupuje, jen nechce "vstoupit". A sveho odvazneho presvedceni se drzi presto, ze z toho krome problemu nema vubec nic. Skoda, ze takova persona jako pani Medvecka se na scenu dostava az v samotnem zaveru, coz dokresluje pocit tak trochu nevyuziteho potencialu filmu, ktery mohl byt jeste o stupinek lepsi. (06.07.2022)

Za mě minimálně nominace na Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli Gabriela Mikulková. Ostatní hráli to co měli a tak jak měli. Pokud by se film zkrátil o 15 minut, tak by byl koukatelný i více než jednou. Protahování scén to celé zabíjí. (07.07.2022)

Konečně někdo ve světě bezduchých akčních thrillerů, zabíjení a střílení natočil něco, co jde k jádru věci, jádru každodenního života a podporuje zaplať Pán Bůh nějaké morální hodnoty. Má to kulisu uměleckého filmu, který využívá dlouhých záběrů na tváře postav a pomalého tempa, aby diváky zastavil a přiměl je soustředit se na drobné nuance lidských charakterů, drobných sporů a projevů lásky. Zatímco Jáklův Žižka tvrdí, že vyhraje ten, kdo účinněji zmasakruje ostatní, snímek Slovo říká, že pod tímto světem, mimo zraky filmových kamer, žije něco většího, něco, co dnes přežívá už pouze ve formě morálních hodnot nebo tradiční kultury, a co se dříve otevřeně nazývalo vírou v Boha. Za mě zajímavý snímek, nebude pro každého a každý ho také nemusí úplně pochopit. Není to totiž jen o tom co vidíme na plátně, ale co vidíme v sobě. Děkuji za další pěkný snímek. (13.09.2022)

Omlouvám se, ale za mě ne. Tomu filmu chybělo asi úplně všechno, pokud měl nést nějakou hlubší myšlenku, nepodařilo se mi ji odhalit. Pokud se ta hlubší myšlenka měla týkat pevného lidského charakteru, pak to bylo velmi špatně zpracováno. Herecké výkony hodnotit nelze, neboť se v bídně napsaném scénáři nemohly vlastně ani nijak projevit, prostě nebyl žádný prostor. Věc o to smutnější, že autorka údajně čerpala z osudů svých předků... (18.09.2022)

Česká kinematografie se rozhodla, že nezájmu diváků  půjde vstříc a odradí ho totálně vším co vzniká. Velký podíl na tomto stavu mají ti, co mají v rukách rozhodování o penězích. klik (23.10.2022)