Karty na stole (S10E02)

Nebýt několika božských Herculových eskapád a samolibých frků, byla by to dost nudná salónní detektivka s nahlavu postavenou motivací a utrápeným závěrem. Ač nerad, po většinu času jsem se zalykal mdlými postavami a afektovanými konverzacemi. Myslím, že mezi příběhy na půdorysu "večírek u podivína s vraždou místo zákusku" je tenhle zoufale průměrný. Půl hvězdičky za tradičně skvělého Sucheta. (21.01.2007)

Tento díl Poirota se mi obzvlášť líbil. Narozdíl od ostatních se dosti značně a odvážně vzdaluje od předlohy, což většinou bývá katastrofa (např. američtí Tři mušketýři), zde je tomu však naopak. Řada nových prvků a vedlejších dějů udržuje i diváka jako já, který knihu četl, ve střehu a zároveň tyto úpravy nejsou vůbec násilné ani překombinované. Zkrátka, přiznám se, že v závěru jsem si ani nebyl jistý, že vrahem je ta stejná postava jako v knize a to pro mě už něco znamená. Bravo! (14.01.2007)

Kdo četl literární předlohu, tak musí uznat, že zfilmování tohoto příběhu chtělo určitě dost kuráže, protože o ději se rozhodně nedá říct že by byl svižný, akční nebo drastický. Prostě se stane jedna vražda a je na Herculu Poirotovi aby ji vyřešil a jak jinak než úspěšně. Ani zdaleka jsem si nemyslel, že by z toho mohl vzniknout tak dobrý film plný krásných interiérů, vtipných a ironických poznámek, šarmantní hudby a jako téměř vždy nadstandartních hereckých výkonů. Přítomnost Ariadne Oliverové alias Zoë Wanamaker je v tomto románu více než důležitá, Agatha moc dobře věděla jak tento svůj příběh dobře okořenit. A povedlo se jí to náramně, téměř každá věta, kterou paní Oliverová pronese, vzbudí úsměv nebo pozornost. Podle mě mělo toto zpracování neobyčejnou atmosféru a jak bych to řekl...snad i šmrnc. (18.02.2009)

Rozumím tomu, že si autorka detektivek potřebuje vydělat na živobytí a tak píše jednu knihu za druhou, často i takové, které by z prosté "touhy tvořit" nikdy nenapsala. Rozumím i tomu, že se k těmto svým dílkům staví vědomě kriticky a tak v jedné ze svých detektivek stvoří i postavu autorky detektivek, v níž evidentně ironizuje sebe sama. Méně rozumím tomu, že se tvůrci filmových adaptací detektivek "božské Agathy" právě tuhle detektivku rozhodli zfilmovat... Výsledek je sice slušný, ale pocit všudypřítomné nepravděpodobnosti je natolik hmatatelný, že to i otrlé "poirotofily" evidentně odrazuje a vyvádí z míry, jak ostatně názorně dokládá i pohled do těchto komentářů... Celkový dojem: 70% (24.07.2010)

Podle mě jeden z nejlepších natočených případů. Jako hlavní klad vidím menší počet postav, které známe, až na jedinou výjimku, už od začátku filmu. Díky tomu nevzniká obvyklý guláš v tom kdo je kdo a jaký má vztah k ostatním. Přesto o překvapení nebude nouze. Motivace postav je sice poněkud pochybná, ale je to detektivka, ne literatura faktu, takže se to dá přijmout. Vše vynahrazuje atmosféra a výprava, i když tentokrát se moc necestuje. Interiér u šáhlého Syřana a scéna na pramičce bohatě postačí. Zajímavostí a asi i úlitbou mainstreamovému publiku jsou matoucí flashbacky. Vidíme, že zabíjeli snad všichni podezřelí, ale je to podfuk na diváka asi spíš ve stylu Kriminálky Miamy. Kdoví proč mi to nevadilo. Dvě Poirotovy pasti byly skvělé. Čím víc tento díl rozebírám, tím více se mi líbí. Jen ještě hnidopišsky dodám, že není dopovězeno, co se stalo s Lilly, což mělo minimálně její "následovnici" a také vztah matka-dcera by asi za normálních okolností byl mnohem nabitější emocemi, obzvláště když jsou spolu na obrazovce a už je i divákům jasné, že jedním rádoby sebeobětováním to nemůže skončit. Přesto skončilo. (21.02.2009)