Jednoduchý plán

Sam Raimi má za sebou slušnou řádku filmů, z nichž některé těží z nostalgie filmových fanoušků (Lesní duch), některé z jeho pověsti komerčně úspěšného tvůrce (Spiderman), ale kdybych měl označit film, který se mu opravdu povedl a je vrcholem jeho dosavadního režijního snažení, pak bych bez váhání sáhl k Jednoduchému plánu. Někteří ho přirovnávají k Fargu, já bych použil spíš příměr ke snímku Než ďábel zjistí, že seš mrtvej od Sidney Lumeta, každopádně patří do stejné žánrové škatulky temné krimi, které přechází do špičkového psychologického dramatu se skvěle propracovanými charaktery a vyšperkovanými emotivními scénami. Scény v šerifově kanceláři, kde hrdina loví jednotlivé patrony, a posléze ve ztroskotaném letadle, kde se pokouší nabít, patří k těm, které si budu uchovávat v paměti těch nejlepších filmových zážitků, a scéna závěrečné popravy mi připomněla svou tragikou podobnou scénu z filmu O myších a lidech. A poselství filmu? Když najdete pytel plný peněz, snažte se být pokud možno single anebo prachy urychleně odevzdejte příslušným úřadům. V opačném případě to rychle začne skřípat a nepřejte si vidět ty konce. Oproti Fargu je film poněkud méně efektní, tělo v řezačce zkrátka nehledejte, ale ten konec je takový jízlivější. Smutný hrdina se dostane do situace, kdy sice nezažije hrozný konec, ale hrůzu bez konce. Celkový dojem: 90 %. (24.08.2011)

Výborně vygradovaný scénář balancující na hraně uvěřitelnosti, který i přes trošku drastičtější twisty a pro mě až trochu nepřirozeně ďábelskou Sarah, dokáže ladně, ale patřičně tvrdě narazit na depresivní realitu se zdrcujícím účinkem. Přirovnání k Fargu mi úplně nevoní vzhledem k tomu, že Fargo má poněkud jiný feeling - černý humor, hravost, nápaditější charaktery... Jednoduchý plán je vážnější, temnější a také jednodušší. Ovšem díky tomu dokáže lépe nastínit, co dokáže udělat touha po penězích s obyčejnými lidmi... 8/10 (10.10.2009)

Skvělé, skvělé a ještě jednou skvělé. Tohle dvd jsem koupil v antíku za 20 Kč! O filmu s jednoduchým názvem a ještě jednodušším coverem jsem nevěděl zhola nic, ale jména Paxton, Fonda a hlavně Thorton garantovala kvalitu stejně jak no zašlém porcelánovém hrníčku dva zkřížené meče na jeho dně. Jednoduchý plán je - malé zimní komorní drama perfektně rozehrané kolem havarovaného letounu se 4 400 000 doláči na palubě a třech náhodných nálezcích. Herecké výkony jsou ultimátní, Thortonovi prosťáčci jsou jako skuteční a po Sling Blade zde opět exceluje. Paxton hrál také skvěle i Briscoe. Knižní předlohu jsem nečetl, ale musela stát za to! Film krásně ukazuje jak velké množství peněz a vidina sladké budoucnosti láme morálku a charaktery i u lidí, u kterých by jste to v životě nečekali. Jak si kamarádi začínají vyhrožovat, jak strach o peníze a stres z prozrazení kupí jedno neštěstí na druhé. Naopak prosťáčci si snad právě proto uvědomují nejvíce zlo, které se kolem nálezu pozvolna začlo rozlézat... Za závěr a depku hvězda navíc! Čtyři náboje do šerifova revolveru. * * * * (07.08.2013)

Jednoduchý plán a aký geniálny film! Išlo to niekedy dávno neskoro v noci, nevedel som, čo pozerám, kto to natočil a o čom to je. Len som videl známe ksichty, takže som našťastie neprepol. Takže som nič neočakával a dostal som maximum, čo som v tom rozpoložení mohol čakať. Mierna zapadnutosť tohto filmu s výrazne kultovým nádychom ma mrzí. (28.09.2012)

Raimiho přímočará odpověď na černohumorné Fargo bratří Coenů? Nikoliv. To pár let před tím usednul ke svému psacímu stroji američan Scott B. Smith, nadepsal si velkými písmeny „v jednoduchosti (situace) je síla“ a rozvinul prostou zápletku, kterou si narozdíl od nejdivočivějších konspiračních teorií svých bratříčků, dokáže lehce představit každý divák resp. čtenář. Pár let poté zasedl znovu, aby knihu přepsal v plnohodnotný filmový scénář a společně se S. Raimim divákům naservírovali mrazivý (nejen kvůli roční době, v které se odehrává) thriller, postupně se měnící v plnokrevné, minimalisticky vystavěné, psychologické drama, s neustále přítomnou hutnou atmosférou (otázkou), zavrtávající se hluboko do vaší mysli jako červotoč do voňavého čerstvého dřeva a sice „jak byste naložili vy osobně s.....“. Navíc s řádně žhnoucím závěrem, kdy i nejzapálenější matematik-teoretik, rochnící si v nejdivočivější kombinatorice, pod tíhou faktů, pouze svěsí ramena, rezignuje, neomylně sáhne po kamarádovi ZIPPákovi, promne ruce a dopřeje si (nejdražšího) tepla z domácího krbu, v jehož světle se faktura od ČEZu jeví jako vítaný příjemný present. Navíc s hmatatelným přesahem aneb co je horší? Být mrtev nebo umírat (ve vzpomínkách) zaživa? K úplné spokojenosti (vyjma absence zapojení mozkových závitů vyšetřovacího týmu) mi tam snad už pouze scházel velký nadšenec (pod)zimních zahradních prací P. Stormare, nad jehož nefalšovaným zápalem, umem a citem pro věc, by jistě zaplesalo nejedno amatérské kutilské srdíčko. To je zase ale jiný příběh a kdoví, třeba se ještě, někdy v budoucnu, dočkáme volného pokračování. Třeba v podobě kraťasu od tvůrců nápaditých reklamních spotů Hornbachu, pod názvem „a co po sobě (ne)zanecháš ty“?! 85% (16.01.2014)