Jmenuju se Dolemite

Tupý teplý negr s hubou jak Mig Džegr proslul hlavně tím, jak debilně kurvil rým a rytmikou otevřeně pohrdal, jen aby co nejvíc matkojebů, pičichvostů, kokotích hlav, vylízaných kund a pocákaných koz do jedné strofy namrdal. Trapnosti měl za tři, však vzdělaní čokoládoví bratři na retardaci nedbali, a děsně se mamrdovi hihňali, páč nic intoše tolik neláká jako tumor zfetovaného bezďáka. A tak ten narcistický pičus a jeho zpychlá černá skvadra splácali si filmík, no Dz Rum totál hadra. Obskurní hloupou sračku, co ale v ghettu šla na dračku snad ještě víc než krek, a než bys mentálplotejšn řek, tak mocná černá síla měla svého debila. Dole majt, nahoře pusto, ale proti žádný dišputát, vždyť je to negerské gusto! *** Ač postavené na kultu totálně trapného a slizkého dementa, jenž následně ztrestal zkurveného rasistického otrokáře kulturní syfilidou jménem rap, pořád roztomilé a veskrze vyňuňané retro, kde konečně řádně exhumovali z žump posledních let dokonalého Edýho, který je pořád ve formě a tomu vymatlanému čokočtverákovi rozhodně dodal notnou dávku šarmu i sympatií. A dokonce i Veslymu jeho kurátor konečně vyjednal kloudnou roli! (26.10.2019)

Po pravdě, už v průběhu filmu mě napadlo, že vlastně sleduji černošskou verzi The Disaster Artist Jamese Franca, s podobnou zápletkou a tématikou, pojednávající tedy o člověku, u kterého vítězilo nadšení a vůle, nad talentem a sebekritičností, i když abych zas ale v tomto ohledu až příliš nekřivdil Rudymu Ray Moorovi, neboť ten na tom totiž nebyl zas až tak katastrofálně, jako Tommy Wiseau, nicméně oba se rozhodli prorazit ve světě filmu, a přestože jejich osudy toho neměli příliš společného, tak zápletky těchto dvou filmů ano. Dolemite je ale každopádně natočen skutečně především pro afroamerické publikum, které jak skutečnou postavu R. R. Moora, tak tento životopisný film vnímá zcela jinak, dovolím si říci vstřícněji a přirozeněji, nicméně i já jsem si ho ale užil rozhodně příjemněji, než jsem očekával. Samozřejmě je to celé dost ukecané, hektické a živelnější, prostě zpracováno v klasickém černošském stylu, hodně se zde ale i fuckuje, nicméně dialogy jsou fakt zábavné, dost mě oslovila i působivá dobová atmosféra a vizuál, a samozřejmě obsazení, v čele se skvělým Eddie Murphym, který se tu herecky vážně vytáhl. Má to ale jinak i spád a koule, humoru se tu pak sice moc neobjeví, ale pokud už ano, tak je funkční a podobně je to i s dramatickými a emočními scénami, není jich moc, ale jejich kvalita filmu rozhodně neubližuje. Dolemite Is My Name je tak zkrátka takové odlehčenější životopisné drama, které sice v paměti neutkví, ale za pozornost rozhodně stojí, prostě nenudící, netuctová a hlavně zajímavá podívaná. (16.05.2020)

Kdo tvrdí, že Eddie Murphy v posledních 10ti a více letech nic nepřevedl, měl by si naordinovat pecku Mr. Church. Fakticky si dal tvůrčí pauzu, aby nyní natočil své vysněné filmy a vrátil se ke klasikám (Policajt z BH 4, Cesta do Ameriky 2). Dolemite je rozhodně film pro úzkou cílovou skupinu, osobně jsem ztrácel, jelikož o subžánru Blackpotation nic nevím, ale dá se to brát jako pohodový netflixovský feel good s dobrými herci ve vedlejších rolích. Nic, co bych si za pár let chtěl zopakovat, ale za nahlédnutí pod pokličku a několik humorných scén díky...7/10 (26.12.2019)

Ono je to objektívne asi na tri. Aj z dôvodu, že Eddie Murphy, nech sa snaží akokoľvek chce, vždy z neho cítiť Eddieho Muprhyho. A v životopisnom filme o inej černošskej komickej hviezde to vadí trochu viac ako napríklad v nejakom Mr. Church. Rozpísané to bolo tiež miestami kŕčovite a celkovo to pôsobilo priemerne. ALE! Stanko mal nápad, ktorý sa ukázal ako skvelý. Pozrel som si pár sekvení z originálneho filmu Dolemite a až vtedy to začala byť tá správna absurdná zábava a človek až vtedy začne tú debilnú naivitu vnímať úplne opačne. Navyše tu máme až prekvapivo veľa zvučných hereckých mien. Takže... Asi len toľko. Byť to ľudský príbeh síce veľkolepý a určite pozornosti zaslúžený (Neúspešný spevák, čo sa cez vulgárny stand-up dostal k vulgárnej speváckej kariére, zarobil neskutočne veľa prachov a povedal si, že je mu málo, že chce natočiť filmový akčný nahláškovaný trhák, že tam nadrbe VŠETKO cez špionáž, výbuchy, boobs, strielanie, dokonca kung-fu! Nikto mu to nechce premietať, lebo je to proste piece of shit. Ale keď sa mu to podarí, na jeho vlastné prekvapenie sa na tom všetci smejú... Takto nejak tuším vznikol aj penicilín, nie? A ako som si googlil, tak tento film nemá vôbec ďaleko od true story). To nevymyslíš, to zvládne len život :-) (27.02.2020)

Prvú polhodinu som ešte váhal či táto streštenosť má význam vôbec pozerať, prišlo mi to úplne zvrhlé, praštené. Postupne to ale Murphymu dokáže zožrať a čiastočne si vás bezprostredním až detinským nadšením pre svoju vec podmaní a začnete mu fandiť aby sa mu ten vytúžený film podaril dokončiť. /60%/ (17.11.2019)