Jak jsem se stal gangsterem

Historie polského organizovaného zločinu na příběhu jednoho gangstera v podání  Marcina Kowalczyka, který se vypracoval od osmdesátých let do roku 2004 na významnou postavu podsvětí. Začátek je tedy úchvatná pětihvězdičková záležitost - svižné, moderní, sarkasticky vtipné , pak to trochu ztratí tempo , ale od poloviny opět strhující jízda. Takhle si představuju moderní filmařinu včetně kamery, střihu, super muziky a hereckých výkonů načež to, co tam předvádí Tomasz Wlosok v roli Wadena, to jsem zíral. (23.05.2021)

Tak a teď tu o Karkulce. Vizuálně velmi dobře udělaný příběh o tom, jak jeden polský chrabrý darebák bez bázně a hany bohatým bral, chudým nic nedal. Hotový Jánošík. Upřímně řečeno, za normálních okolností mne dosti irituje, když někdo nějakému bezskuroulóznímu darebákovi vytváří auru lidového hrdiny, jenž je sice poněkud svérázný a nestabilní, nicméně v jádru charakterní duše se sklonem k dobrým skutkům a snahou pomoci všem vdovám a sirotkům na sto mil daleko. Kupodivu v tomto případě jsem ochotna to přehlédnout, neboť film je opravdu dobře natočený, má šmrc, humor, osobitý styl vyprávění a charismatického hlavního gangstera, který to velmi dobře zahrál.Na rozdíl od českých filmových počinů v tomto duchu, zde tvůrci ponechali k divákovi promlouvat jistou syrovost příběhu, násilí nebylo bezúčelné a akce nebala trapně okázalá. Rozhodně se jedná o film, který ty naše v rámci žánru o dva levely převyšuje. Za mne spokojených 75%. (27.04.2021)

„Narodil jsem se v díře zvané Polská lidová republika. Možná tě překvapí, že gangter nemusí pocházet z rozvrácené rodiny. Měl jsem kde bydlet i kde spát. Měl jsem milující rodiče a skvělou sestru. Netuším, jak takováhle rodina přišla k hajzlovi, jako jsem já.“ Vážení, čakala som len typické mafiánske dialógy s poľskými šťavnatými výrazmi (nieže by chýbali!), ale ono to malo aj myšlienku. Dokonca ma film oslovil oveľa viac, ako som čakala a takmer dostal moje plné hodnotenie. Film vie rozosmiať, rozplakať a donúti porovnávať – tie naše mafiánske pomery koncom rokov deväťdesiatych vyzerali veľmi podobne. Naozaj sa dozvieme, ako sa stať gangstrom, horšie je, že „odstať“ sa gangstrom je nemožné. „Na nápad na můj první byznys mě přivedla jedna sympatická holka. Dorotka. Od malička měla trochu „pokřivenou“ morálku, ale byla věrná a pracovitá. Možná proto se v devadesátkách stala poslankyní.“ (02.02.2023)

Přestože zde nehodlám tuto podívanou hodnotit jako nějaký výjimečný filmový zážitek, tak rozhodně musím jako výjimečnou hodnotit polskou kinematografii, která skutečně patří k té nejvýraznější a nejkvalitnější filmařské špičce, a to dokonce možná nejen v rámci evropské produkce, jelikož už opravdu nemůže být jen náhoda, kolik vážně parádních a úspěšných snímků za posledních pár let vyslali do světa. Každopádně tuto svou světovou kvalitu mohli Poláci ukázat i prostřednictvím právě tohoto filmu, a nejspíš se jim to i vzhledem k většinovým oslavným reakcím povedlo, já ono nadšení ovšem příliš nesdílím, ačkoliv opakuji, pořád se v rámci minimálně Evropy jedná o velmi slušný nadstandard. Co tedy nemohu Gangsterovi upřít, je minimálně první půlhodinka, kterou nelze označit jinak než ze řetězu utrženou parádu, která mě strhla a nadchnula, hned poté ovšem nastává onen problém, a to že jak úžasně zběsilý je úvod, tak postupně únavně upadající je zbytek filmu. Nemohu tedy tvrdit, že by se poté už nic nedělo, ale spíš šlo už jen o několik silných a působivých jednotlivých scének než o celek, tvůrci prostě s vyprávěním o vzestupu ústředního gangstera začali postupně přešlapovat na místě, dokonce se začali i chvílemi opakovat, film ztratil rytmus, záživnost, a co se týče přímo závěru, tak ten vyprchal úplně do prázdna, bez koulí, bez energie, a hlavně bez jakékoliv gradace. Další výtku bych pak měl k postavám, kdy samozřejmě proti té ústřední nemám absolutně nic, je zajímavá, výrazná a i skvěle zahraná, jenže v tom zůstala až povážlivě sama, jelikož prakticky všechny ostatní se tu prostě jen objeví, zmizí, objeví a pak zase bez vysvětlení zmizí a tak se divák o osudu většiny postav v podstatě dozví prd. No a jako možná to největší negativum zmíním akci, jejíž pojetí mi hlava opravdu nebere, ale abych to nějak popsal, tak pokaždé, když se třeba schyluje k nějaké velké bitce, tak je záběr na rozzuřené postavy, které se proti sobě rozběhnou, napřáhnou a … je střih na zakrvácené polehávající figurky, z čehož logicky vyplývá, že té kontaktní akce je minimum, a těch pár přestřelek v tomto ohledu fakt už nic nezachrání. Abych ale jen nekritizoval, tak hodně fajn jsou veškeré dialogy a pobaví i monology ústředního hrdiny, doslova parádní je jinak atmosféra a vizuál filmu, casting je též výborný, a i přes jisté výtky, co se zábavnosti týče, tak lze pochválit celkově funkčnost celé zápletky, které by pomohlo určitě nemalé prostříhání, jelikož pak by jistě nabrala na mnohem větších obrátkách a záživnosti. Jak jsem se stal gangsterem je tak zkrátka určitě výrazná podívaná, která ovšem pro mě osobně po většinu svého času lape po dechu, nicméně za pozornost rozhodně stojí, na to své nepopiratelné kvality totiž jistě má. (03.04.2024)

"Kurva, chci být zavřenej za něco pořádnýho a ne kurva za ADHD rozpuštěný ve vodce". No tím je ve zkratce řečeno, jakým směrem se film ubírá. Kulervoucí, chlívácká, gangsterská záležitost z produkce Made in Poland. Vyšperkovanej slovníček v čele s pizdama, kurvama a jinýma libozvučnýma slovíčkama. No a v polštině to nabírá ještě extra na síle. Chceš založit gang, v Polsku rozhodně založíš družinu. Válela jsem se smíchy a musím říct, že naši severní sousedé jsou ve formě a po Klér a Corpus Christi další vymazlená záležitost se skvělou muzikou a geniálníma hereckýma výkonama. Z Waldena mě slušně lechtala nosní přepážka, protože ten co vyfrkal, to by porazilo vola. Takže pojďme si pořádně přepudrovat nosánky a všechny pořádně dojebat, ať ve městě zavládne zas rovnováha. Ať dealeři, šlapky a hlavně Gangsteři mají klid na svůj byznys. (27.09.2021)