Čtyři pokoje

Čtyři pokoje jsou autorským filmem. V českých podmínkách to obvykle znamená, že si režisér natočí nějaký film pro autora, jeho příbuzné a nejbližší přátele. V Americe na naštěstí funguje trochu jinak, a tak se tentokrát sešli čtyři režiséři, aby každý natočil příběh situovaný do jednoho pokoje téhož hotelu. Je to černá komedie, kde se objeví nějaká ta mrtvola, uřízlý prst, manželská krize se řeší za pomoci bondáže a bouchačky a sázka pomocí sekáčku na maso. Nejslabší příběh má na svědomí Allison Andersová, a to proto, že její čarodějnický dýchánek má zkrátka slabou pointu. Naštěstí to vyvažuje Tarantino, který si tentokrát udělal legraci sám ze sebe, a já jen doufám, že ho ta prohraná sázka příliš nebolela. Slušné herecké obsazení, několik pěkných scén. Celkový dojem: 60 %. (04.12.2007)

Čtyři pokoje, jsou snímkem, který jsem chtěl vidět hlavně kvůli Tarantinovi. Byl jsem zvědav na jeho dvacetiminutovou povídku a chtěl jsem si také doplnit filmové vzdělání, zhlédnutím této komedie. Vezmu to ale hezky popořádku. Po panterovských úvodních titulcích, začal první příběh s názvem CHYBĚJÍCÍ INGREDIENCE, který mě vůbec nebavil. Několik lesbických čarodějnic, potřebujících sperma, jsem prozíval a říkal si, že to tedy pěkně začíná. Následoval ale další šok, druhý minifilm - NESPRÁVNÝ ČLOVĚK - byl ještě horší. Vymaštěný žárlivý gangster s kvérem v ruce, šikanující hotelového poslíčka, mě málem donutil sáhnout po ovladači a film vypnout. Naštěstí jsem tak neudělal. Třetí příběh Roberta Rodrigueze - MALÍ NEPOSLUCHOVÉ - byl o dva levely výše. Jeho epizoda měla šťávu, nepostrádala děj a byla i velmi vtipná. Navíc byla propojena telefonátem i zpětně do druhé povídky, která tak maličko stoupla na ceně. Tady jsem byl spokojen. Nejočekávanější příběh přišel na závěr. A vytáhl film výš. Tarantinova historka MUŽ Z HOLLYWOODU, o netradiční sázce a sekání malíčku, byla režisérovým hereckým one man show. Quentin prakticky nesleze z obrazovky a neustále hláškuje jako o život. Minirole Bruce Willise, je pak sladkou třešničkou na dortu. Abych to shrnul - jednotlivé příběhy mají velice kolísavou úroveň, všemi proplouvá jako poslíček děsně přehrávající Tim Roth (který mě ale v posledních dvou začal docela bavit) a je velká škoda, že první dva kousky nejsou dějově o něco lepší. Takhle musím dát filmu jako celku jen průměrné hodnocení, ale jak Rodriguez, tak i Tarantino, mě rozhodně nezklamali. Čtyři pokoje jsou prostě jako zmrzlina. Zmrzlina u které vám začne chutnat až ta část krému dole v kornoutu. (02.06.2015)

Tak takto to vyzerá, keď sa v USA stretnú štyria nezávislí filmári a každý z nich zrežíruje jeden diel kolekcie, ktorú potom vydajú pod spoločným titulom. V roku 1995 Allison Anders, Alexandre Rockwell, Robert Rodriguez a Quentin Tarantino prispeli každý svojou epizódou do poviedkového filmového quarteta "Štyri izby" (Four Rooms). Vďaka nim som zhliadol štyri príbehy zo silvestrovskej noci, ktoré sa odohrávajú v jednom hoteli v Los Angeles. Odštartovala to Allison Anders snímkom s názvom "The Missing Ingredient", potom nastúpil Alexandre Rockwell so svojim "The Wrong Man", po ňom zatlačil na pílu Robert Rodriguez a jeho "The Misbehavers" a korunu tomuto projektu nasadil Quentin Tarantino s epizódou "The Man from Hollywood". Ja som sa pri tom po celý čas dosť dobre zabával, preto dávam "Štyrom izbám" štyri hviezdičky. **** (22.06.2023)

Nechci vypadat, že opisuji, ale to co se píše níže je naprostá pravda. První dvě povídky jsou absolutně debilní, totálně trapné a bez veškerého nápadu. Ty další dvě jsou ovšem naprosto úžasné. Těžko říct zda byly první dvě povídky tak debilní zcela záměrně, aby vynikla krása zbylých, nebo zda jsou první dva režiséři kokoti. Každopádně, Rodriguezova třetí povídka je naprosto senzační celá a čtvrtá tarantinovka má jeden geniální okamžik, který mě absolutně odrovnal na dobrou minutu. Dle váženého aritmetického průměru (s jehož výpočtem vás nehodlám zatěžovat) vidím svoje hodnocení na 3*. (20.10.2013)

Anders: 40%, Rockwell: 30%, Rodriguez: 50%, Tarantino: 80%. Jediné, čo tu stojí za zmienku je Tarantinova (skoro) one-man-show so skvelými dialógmi, kamerou a meta-námetom (inscenácia scény z epizódy zo seriálu podľa Dahlovej poviedky). Zvyšok nuda (Rockwell), banalita (Anders) a priemerná rutina (Rodriguez). A hej, Tim Roth. Tak ten môže byť rád, že žije tam, kde žije a nie v Severenej Kórey, lebo za takýto výkon by už stál na popravisku. (24.06.2015)