Mugen no džúnin

Takashi Miike mě zase přesvědčil o tom, že je jedním z nejlepších japonských režisérů, a to primárně v tom, jak žánrově různorodý je. Dovede natočit všechno. Tady máte pocit, že je to realistické historické drama, ale přitom to má i prvky, které jsou primárně prostě mrknutím na diváka, jsou cool. Takashi mě opět bavil. (26.02.2018)

Manji (Takuya Kimura) býval mužem zákona, ale stává se psancem ve chvíli, kdy zabije svého zkorumpovaného nadřízeného a dalších šest mužů. Nejradši by spáchal seppuku, ale musí se postarat o svoji mladší sestru Machi, protože díky němu přišla o manžela a rozum. Manji ztratí sestru v lese z dohledu, ale velmi brzy ji najde v doprovodu mužů, kteří chtějí odměnu vypsanou na jeho hlavu. Snaží se s nimi domluvit, aby Machi pustili, ale jejich vůdce ji zabije. Manji se poté vrhá do nerovného boje a celou početnou skupinu vyvraždí. Manji je smrtelně zraněný, ale po zásahu Yaobikuni se stává nesmrtelným. Jednoho dne bude jeho pomoc potřebovat Rin Asano (Hana Sugisaki)... Pokud někdo nesnese krvavou akci, kdy vzduchem létají useknuté končetiny, může s klidem tento kousek vynechat a pustit si něco jiného. Ve filmu se používají zbraně, které nejsou úplně známé. Třešničkou na dortu bylo spojení dvou samurajských mečů do jednoho. Občas jsem měl problém s nepřehledným příběhem v dialogových scénách. (30.12.2017)

Takaši Mike je režisér, který mi občas sedne a někdy vůbec, ale jeho STÝ film patří dost možná k jeho nejlepší tvorbě vůbec a natočil nejlepší samurajskou řežbu, kterou jsem kdy viděl. Hlavní velmi charismatický hrdina je jednookým, zjizveným a nesmrtelným samurajem, který přežívá o samotě v lese, ale jeho život okoření malá holčička, která jej vyhledá, aby jí pomohl pomstít smrt jejího otce, kterého zabil klan nemilosrdných samurajů vedoucím bezcitným samurajem Anotsu. Tenhle film mísí mé dva oblíbené prvky Revenge žánru a Road movie zároveň a zhlédl jsem film na jeden dech. Během cesty za samurajem Anotsu, se hlavní hrdina musí probojovat skrz jeho kumpány, který se jeden po jednom staví jemu do cesty. Každý záporák je vynikající, má perfektní image,úžasný kostým a skvělé dovednosti( Ještě jsem nikdy neviděl tolik zajímavých záporáků v jednom filmu). Akce je samozřejmě spousta a je to slušný masakr, krev stříká pomalu z televize a končetiny lítají po obýváku, vizuálně je to nádherné, příběhově poutavé, tempo je dynamické, kostýmy a všelijaký výběr všemožných samurajských zbraní je zkrátka radost pohledět. Nikdo jiný na světě nedokáže natočit lepší samurajský film než Japonci, což ostatně ukázali už v Rurouni Kenshin. Parádní zážitek. 90% (14.11.2017)

Ono je to tak. Manga adaptácie pre mňa fungujú len sporadicky. Hlavne ak sa jedná o tie, ktoré ani nie sú tak staré. Samotný príbeh je okej, pretože predstavuje zaujímavú tému a herecký je podchytený dobre. Plus Miike vie ako točiť a využíva nie len prostredie ale aj herecké výkony ku krvavej ale umiernenej adaptácií. Na to že tu máme fantasy prvky to Miike aj tak tlačí do realistickej a naturalistickej nálady. Problém je epizodickosť celého príbehu. Jeden hlavný cieľ je doplnený o množstvo nezaujímavých súbojov, ktoré by mali rozvíjať fikčný svet mangy a seriálu Mugen no džúnin, ale nemajú čo robiť v hranej, filmovej verzií. Nie lenže zbytočne narúšajú vzájomný vzťah ústredného dua, ale rušia veľkolepé krvavé finále, ktoré má rovnakú choreografiu ako 5 veľkých zápasov, ktoré sme videli pred tým. Je to trochu škoda, že stí film tejto filmárskej legendy má toľko zbytočných chýb, ale to neznamená, že by sa na to nedalo pozerať. Čiernobiely úvod je dokonca dychberúci. Len tá výplň je strašne zbytočná. Lokácie a atmosféra časov minulých je ale znova perfektná. Pozerateľný a zábavný priemer. (27.05.2018)

Pro mě byl tenhle film docela překvápko. Podle reakcí okolí a hodnocení jsem moc nečekala, že se mi bude líbit, navíc když má šílenou stopáž necelé dvě a půl hoďky. Překvapivě to ale nebylo zas až tak špatný. Už to sice znovu vidět nemusím, ale příběh se mi líbil, nenudila jsem se a v poho to bez přeskakování odkoukala až do konce. Jediný, co mě tam štvalo, byla uřvanost Hany Sugisaki. Už jsem na to z asijských filmů zvyklá, ale tohle bylo na mě moc. (11.12.2017)