Reklama

Reklama

Amonit

  • Velká Británie Ammonite (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

V 40. letech 19. století hledá kdysi uznávaná Mary Anning fosílie na nehostinném pobřeží moře, aby jejich prodejem vydělala na živobytí pro sebe a svojí nemocnou matku. Nabídku bohatého turisty, aby během jeho nepřítomnosti zasvěcovala do své práce jeho manželku Charlottu, z finančních důvodů nemůže odmítnout. A přestože si s bohatou paničkou zpočátku zásadně nerozumí, postupně se mezi nimi začne vytvářet silné pouto. (O2 TV)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (71)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Britské drama Ammonite je volně inspirováno životem britské paleontoložky Mary Anningové, spíše než o biopic Ammingové jde ale o romantické drama, které pojednává o nepravděpodobné lásce Anningové s geoložkou Charlotte Murschisonovou. Nic sice nenasvědčuje tomu, že by mezi skutečnou Anningovou a skutečnou Murschinsovou probíhala jakákoliv forma milostného vzplanutí a byli by něco víc než přátelé, přesto se ale fanfikce o jejich vášnivém a láskyplném vztahu stala ústředním tématem filmu scenáristy a režiséra Francise Lee, který tak po snímku Na konci světa naservíroval svůj druhý celovečerní projekt a servíruje jeden z nejpůsobivějších snímků s lesbičkami v ústředních rolích za posledních pár let. Na první pohled se může Ammonite zdát jako takový rutinní pokus o rádoby umělecké kostýmní drama, které by hrozně rádo chtělo Oscary, jenže se nakonec ukáže, že kdovíjak výrazné či povedené není a nakonec rychle zmizí divákovi v paměti (takových filmů vzniká především v posledních letech opravdu spousty). Jenomže je to jenom slupka, pod kterou Ammonite skrývá výrazně víc a skutečně je vším, jenom ne rutinním dílem. Nemá cenu řešit zda si skutečně ve 40. letech 19. století Anningová a Murchisonová navzájem zahřívali sukně a jestli je vyobrazení jejich lásky autentické z pohledu historického kontextu. Důležitý je fakt, že této dvojici ten nepravděpodobný a následně vášnivý, procítěný a emocionálně silný vztah jednoduše věříte. Nefunguje to jenom díky faktu, že jsou Kate Winslet a Saoirse Ronan ve svých rolích úžasné, ale také i díky tomu, že Lee skutečně napsal uvěřitelný lesbický vztah, ze kterého jde cítit skutečná vášeň, milostné scény působí neskutečně uvěřitelně a především skutečně máte pocit, že si postavy skrz ty milostná vzplanutí a následné následky procházejí peklem. Show, don't tell, které u tohohle filmu sází na to, že nepotřebujeme postavy, které nám své utrpení musí proklamovat zde funguje na výbornou a díky výborným hercům se skutečně daří vydedukovat, že postavám Winslet a Ronan není do zpěvu. Samo sebou se těžko soudí z pohledu heterosexuálního muže, jak moc věrně vlastně Ammonite příběh a duše lesbické dvojice vykresluje a jak moc se Francis Lee do duše lesbiček trefil. Osobně mám ale pocit, že Lee lesbický vztah vykreslil velmi dobře, rozhodně výrazně lépe než u tak trochu přeceňované Život Adèle, která se též mohla pochlubit scenáristou a režisérem mužského pohlaví. Ten film vypadá krásně, ať už skrze obrazovou stránku, kostýmy či výpravu. Není to velká produkce a dá se to velmi snadno poznat, přesto to ale vůbec nevadí. Právě i díky tomu faktu, že má ten film tak silné klady a je tak vášnivě vtahující. Kdyby mi někdo řekl, že jeden z nejlepších filmových párů bude na konci roku 2020 tvořit dvojice Winslet/Ronan, kroutil bych hlavou. A přece se to tak stalo. Gemma Jones, Fiona Shaw nebo James McArdle jsou ve vedlejších rolích též velmi fajn a celkově je ohledně Ammonite skutečně mnoho důvodů k radosti. Chvílema tomu přece jen možná chybí silnější dramaturg, silnější a působivější dialogy nebo lepší dějové vyvrcholení, ve finále ale pořád platí, že je Ammonite jeden z nejvýraznějších filmů roku. A to naprosto v tom dobrém slova smyslu. Ammonite není revolučním filmovým zážitkem, přelomovým filmem v kategorii filmů o LGBT nebo vrchol žánru romantických filmů/kostýmních romantických dramat. Přesto je ale vášnivý, procítěný a emocionálně vyspělý. Nejde o další rutinní kostýmní drama, které velmi snadno zmizí z divákovy paměti, právě naopak je velká šance, že důvodu k vzpomínání bude mít divák jednoznačně dost. Ronan a Winslet jsou perfektní, Lee má očividně silnou tvůrčí ruku a celé mi to skutečně v paměti zůstane nejspíš ještě hodně dlouho. Je to pořád jenom dost fajn. Ale i to někdy bohatě stačí....... () (méně) (více)

Morien 

všechny recenze uživatele

Za mně to bude ne. Na vyprázdněnou naraci se tam moc mluví a málo mlčky pracuje (plus nevhodný rádoby emocionální soundtrack?!), na filmovou romanci je to málo romantické, na syrovou ránu do žaludku málo syrové a mlátící. Výkon Saoirse mi přišel výjimečně velmi slabý a Kate jako by neměla/nevěděla, co dělat, takže nakonec na mě nejlepší dojem udělaly Fiona a také Gemma. A navíc je to další z kategorie filmů, které si vezmou skutečné historické předobrazy a potom o nich spekulují a fabulují, až se práší za kočárem. Budiž Amonitovi a jeho tvůrcům k dobru, že film neoznačují za životopisný a zobrazované události za opravdické, ale narazila jsem na spoustu recenzí, které se oprávněně rozčilují, že film uznávané vědkyně redukuje na ploché bytosti ovládané emocemi, a jejich životní odkaz definuje místo jejich práce jejich milostnými aférami. Režisér se vyjádřil, že chtěl Mary Anning dát vztah, který si zasloužila (protože neexistují žádné historické důkazy o jejím soukromém životě, kromě toho, že žila sama a nikdy se neprovdala), což možná zní jako dobrý úmysl, ale stejně neměl odvahu udělat Charlotte o jedenáct let starší než Mary jako ve skutečnosti, a vůbec, tu pohádku vynalezl sám pro sebe a pro nikoho jiného (jako Briony v Pokání, což mě taky rozčiluje, hehe). Stačilo by, aby jim dal jiná jména a tím to velmi slabé spojení s předobrazy přerušil, a všechno mohlo být o trochu víc v pořádku. ()

Reklama

TheRay97 

všechny recenze uživatele

Z poklidného začátku se snímek postupně přeměňuje ve ždímačku emocí. Už od prvního okamžiku jsem si zamilovala nevšední postavu Mary, kterou ztvárnila Kate Winslet. A Kate nemohla podat lepší výkon. Do obrazovky posílala své pocity prostřednictvím pohledů. Až mi přijde neuvěřitelné, že bez jakékoliv mimiky dokázala komunikovat skrze kameru těmi nejhlubšími pocity. Samotný děj je velice originální, akorát domýšlet si konec nikdy nebylo mou silnou stránkou. Přesto si teď film ukládám do pokladnice a rozhodně se k němu chystám ještě několikrát vrátit. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Malý velký film plný nádherného minimalistického herectví. Francis Lee po svém celovečerním debutu Na konci světa přichází s další romancí, tentokrát z Anglie 40. let 19. století. Tentokrát je tu příběh dvou žen v podání Kate Winslet a Saoirse Ronan. Film neokázalý, skoro až nekonfliktní, a přesto jde opět o mimořádný divácký zážitek s podmanivou atmosférou. Francis Lee je velký režijní talent a těším se na jeho další počin. ()

mira.l 

všechny recenze uživatele

A tohle mi sedlo. Příběh z doby, která podobným láskám nepřála a je tak víceméně předem jasné, jak to asi dopadne... Ale na to minimalistické herectví obou dam se koukalo krásně, to je tak, když pohledy a gesta řeknou mnohem víc než kupa zbytečných řečí. Kate i Saoirse skvělé, stejně jako výprava, kostýmy. A v neposlední řadě: o Mary Anning jsem nikdy neslyšel, tak jsem docela rád, že jsem zase o něco moudřejší. Zajímavá žena, žijící v pro ni nelehké době. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (7)

  • Aby se Saoirse Ronan (Charlotte) cítila při natáčení intimních scén pohodlně a bezpečně, Kate Winslet (Mary) zajistila, aby v tuto dobu byly na place přítomny ze štábu pouze ženy. (Stanislaus)
  • Když Saoirse Ronan (Charlotte) vyrůstala, byl Titanic (1997) její oblíbený film, takže byla nadšená z toho, že mohla hrát s Kate Winslet – navíc její milenku. Během natáčení řekla Kate: „Když mi bylo osm let, vůbec bych si nepomyslela, že budu jednoho dne líbat Rose!“ (Stanislaus)

Reklama

Reklama