Jeden gól

Taikův jemný, lidumilný novozélandský humor je mému srdci fakt blízký a ještě když se tu dá dívat na mnou milovaného Fassbendera, jsou to jenom plusové body. Není to kdovíjak divoký humor, ale není to taky ten americký na sílu tlačený debilní humor plný dvojsmyslů, ale humor dobrých srdcí v podání samojských lidských figurek, které to s vámi vždycky budou myslet dobře ve svém pozitivním přístupu k životu. Za mě by se měl Taika drže těchto svých malých, upřímných a silně oduševnělých komediálních předloh a ne se falešně chytat tzv. magnetů na peníze jako jsou blockbustery o trapných Marvel světech, které člověku nedají nic. Tohle je totiž čistokrevné duševní wellness. (17.02.2024)

Jeden gól je milou myšlenkově nenáročnou podívanou, ve které vás Taika Waititi seznámí s národním týmem fotbalových looserů z Americké Samoy. Snímek prací s outsidery dává vzpomenout na legendární jamajský bob Kokosů na sněhu, ale v porovnání s ním ke své škodě neservíruje divákovi žádné zapamatovatelné hlášky ani scény. Při srovnání s tématicky identicky zařaditelným Posledním zápasem Pepíka Hnátka a samotným seriálem z tohoto univerza, postrádá Jeden gól zábavnost a více narážek z fotbalového prostředí, které by diváka více vtáhly do děje. Hlavní poselství, abychom se nikdy v tom co děláme, a obzvláště ve sportu, nevzdávali, protože stát se může cokoli, se Taikovi předat nenásilnou formou daří. Snímek, který neurazí ani nenadchne. P.S. Neodcházejte před úplným koncem titulků, protože je pro vás připravena jedna bonusová scéna se samotným režisérem. Tři hvězdy. 🙂 (06.01.2024) (12.01.2024)

Taika Waititi si po otrasnom Thor: Love and Thunder mierne napravuje reputáciu. Next Goal Wins svojim humorom v prvej polovici pripomenie Hunt for the Wilderpeople, ale jeho kvality nikdy ani zďaleka nedosiahne. Na to je to až príliš neambicióznym filmom, ktorý neponúka nič nové. Všetko čo sa tu v priebehu tých 104 minút deje už divák videl inde. Ako taká letná good-feelingovka síce funguje bez problémov, akurát sa Waititi po celý čas drží v mantineloch štandardne zrežírovaného a napísaného športového filmu, ktorý z časti pobaví (aj keď humoru začne po prvej hodine rapídne ubúdať), z časti zahreje pri srdíčku, z časti ponúkne filmové vyrozprávanie jedného neuveriteľného skutočného príbehu, ale akosi nikdy neponúkne nič navyše. Dokonca to celé pôsobí obyčajne až do takej miery, že aj Michael Fassbender alebo Elisabeth Moss tu so svojim špičkovým herectvom pôsobia ako päsť na oko. Vo výsledku tak vôbec nie zlé, len by som od Waititiho čakal niečo nápaditejšie, ak si chcel po marveláckom prúseri napraviť svoju reputáciu. Next Goal Wins by prakticky vedel podobne natočiť hocikto. CELKOVO: 6/10 (04.02.2024)

(6/10). Musím uznat, že jsem k tomuto snímku přistupoval malinko septicky a to hned z několika důvodů. Taika Waititi je velice osobitým režisérem a občas se stane, že se trochu utrhne ze řetězu. Ideálním příkladem může být zprznění postavy Thora, které bylo v mých očích velice bolestivé a doteď si tak trochu lížu rány. Taktéž jsem v kině vidět na tento snímek trailer a zrovna dvakrát mě neoslovil. Inu, světe div se - ono to zase až taková hrůza nebyla a po traumatizující zkušenosti s předchozím filmem (zdravím Road House) to byla vlastně velice příjemná oddechová jednohubka. Pořád to je v jádru věci totální TAIKOVINA, ale ostatní ingredience jsou velice důmyslně namixované, takže jde o chutný sportovní salátek. V jeho středu si hoví pohublý Michael Fassbender, který už v této době ladil formu Zabijáka a tady si odskočil projevit svou dosti odlišnou tvář. Tentokrát to totiž nebyl chladný a klidný vrahoun, nýbrž pořádně rozjetý čertík z krabičky. Naservíroval nám ho režisér z Nového Zélandu, takže má ke kultuře Americké Samoy poměrně blízko. O filmu se šuškalo poměrně dlouho, takže je dosti překvapující, že jsme se jej dočkali až teď. Vysvětluju si to pandemií a také péčí, kterou film bezesporu dostal. Z výsledného projektu jde cítit, že nebyl ušit rychlou jehlou jako Marvelovky v poslední době a konečný výsledek za to stojí. Dostali jsme velice příjemnou sportovní podívanou, která vás pohladí na duši. Od začátku tak trochu tušíte, kam se bude příběh ubírat - to vám však ani trochu nevadí. Místo toho se necháte tímto snímkem krásně unášet Pacifickým oceánem. "And just like any incredible story, our tale begins with utter humiliation." (12.04.2024)

Takoví milí lidé. Takový milý film. Kopanou jsem hrál naposledy na střední a jsem asi tak dobrý hráč jako Fassbender, ale přesto na mě Waititiho pohodová komedie parádně zafungovala. Bizarní epizody z poznávání americké Samoy a tréningové koláže korunuje nepřekvapivě první zápas. Fotbalové kokosy na sněhu. Přesto to nejlepší a nejsilnější co Jeden gól předvedl není komediálního rázu. Při poločasovém proslovu na chvilku film přepne a díky Fassbenderově silnému výkonu člověka neuvěřitelně i zasáhne. Vytáhne na povrch temnotu a nečekanou krutost světa. Proti tomu se dá bojovat jen tak, že si užíváte života a snažíte se zabavit, ne že se točíte ve spirále sebedestrukce. Teda tak to Waititi podle mě myslel. (17.02.2024)