Král Staten Islandu

Zajímavé drama, které mě upoutalo k obrazovce a ukázalo, že (byť nesnáším to slovní spojení) nic není černobílé a pokud někdo chce, hodí špínu i na člověka, který si to vlastně vůbec nezaslouží. Téma dobře uchopeno, představitel hlavní role si opět uzmul charakter rebela snažícího se i přes hendikepy (ADHD, jak já mu rozuměl) tak nějak fungovat, ačkoliv cesta k zařazení se do společnosti rozhodně není procházkou růžovou zahradou. (25.04.2024)

„Vypadáš jak anorektická panda!“ Komediální hitmaker Judd Apatow přeřadil do trochu komplikovanějších sfér. Kupříkladu už jeho užvaněná taškařice o životě na prahu čtyřicítky naznačovala, že autor lehce stepuje u dveří serióznější látky ze života. Tady to jen dokládá. Váhu to má, Apatow ale opakuje své předchozí „chyby“ a „chybičky“. Znovu si každý z jeho vyprávění vezme to své, každý si uvědomí nějakou tu životní pravdu. Režisér je oproti svým prvotinám hodně umírněný (nálepka komedie není zrovna pravdivá), chce toho ovšem znovu říct hodně, ale ne vždy to tak úplně funguje. Jednoduše zase vytáhl z klobouku až příliš témat, ale (dobře) pracuje jen s některými z nich, jindy se ta snaha docela bortí. A směřuje k určité rozmělněnosti snímku. Hlavní postavu Scotta hraje Pete Davidson, který se na Staten Islandu v New Yorku narodil, rovněž ho trápí Crohnova nemoc, rovněž v určité etapě svého života nemohl fungovat bez marihuany, rovněž měl myšlenky na sebevraždu, rovněž přišel při požáru o otce (jen v jeho případě šlo přímo o teroristický útok z 11. září). A Scott přešlapuje a neví, co se životem. Ve výsledku jde o jakousi terapeutickou biografii, tvůrci celkově operují s mnohem složitějšími charaktery. Během (znovu enormní) stopáže se postavy dostanou do několika slepých uliček, přesto je tohle setkání milé a hlavně uvěřitelné. Má fajn atmosféru, zvláštní momenty, funkční emoce a (jak už jsme u Apatowa zvyklí) báječný herecký ansámbl. (17.07.2020)

Hodně jsem se na tento snímek těšil. Mám rád filmy Judda Apatowa, jelikož mi sedl jeho styl humoru a jistá přirozenost, která z toho plynula. Apatow ukazuje, že umí i dospělejší filmy(Komici jsou fajn, ale lidé od toho filmu očekávají něco jiného než dostanou). A mě to dost sedlo. Tento film stojí a padá na tom, že se dokážete vžít do kůže hlavního hrdiny. Pokud to dokážete, tak pro vás budou mít konkrétní scény význam a nebude to "jen" póza. Nechci tvrdit, že je film chytřejší, než se tváří, ale rozhodně má v sobě víc(srdce). Normálně by to bylo takové menší indíčko, ale díky Apatowovi a jeho zkušené režii je to něco více. Není to tak vtipné, přesto je to upřímné a opravdové. Divácky to není nejvděčnější, ale i tak je to film co stojí za to vidět. Po herecké stránce je to super a má to dost dobrých momentů. Pete Davidson je opravdu talentovaný a snad ho budu vídat častěji, navíc se podílel na scénáři, a je to pocta jeho otci. Marisa Tomei hraje parádně a v této roli mi sedla. Maude Apatow má dobře rozjetou kariéru a přál bych jí více rolí. Billa Burra znám z jeho vystoupení a zde si ukradl spoustu momentů pro sebe a je fakt dobrý herec. Pro Steve Buscemiho jde o srdíčkový projekt a je to vidět. The King of Staten Island je dobrý a zajímavý film a Apatow to natočil velmi civilně a hezky. (10.09.2020)

„V tom je problém Staten Islandu. Nemáme tu žádný super lidi z ostatních čtvrtí. Nikdo sem nepřijde. Zbývají nám jen ti kokoti, co tu bydlí.“ - „To mluvíš o nás. A před náma!“ - „Tak trochu..“ K filmu jsem se dostal díky Davidsonovi, který mě zaujal v o rok starším Big Time Adolescence. A do určité míry si byli Zeke a Pete podobní, přesto v novějším snímku dostal herec mnohem větší prostor a dobře se s tím popasoval. Navíc to téma pro něj bylo i osobní. Ale těch vyloženě vážných míst tu není zase tolik, vlastně bych si troufl říct, že pohodové převládají. A pokud vypnete a necháte se vtáhnout uvolněnou atmosférou, tak si třeba užijete i ten sice jednodušší, přesto ale povětšinou fungující humor (ať už Pete zrovna hulí u Spongeboba, bojuje v restauraci o dýška, dělá vzornou chůvu či třeba profesionálně hlídá při přepadení). A pak přežijete i trochu toho (nezbytného?) sentimentu. Konec byl též docela fajn, takže celkově dám slušné 4*. „Možná jsi k tomu už dozrál a ani to nevíš.“ - „Takže mě vyhazuješ?!“ - „Ne…jen chci, aby sis do léta našel vlastní byt.“ (29.11.2020)

Na Apatowa překvapivě málo vtipné, ale dalšími rysy tento snímek do jeho filmografie zapadá - civilní a pohodová atmosféra, hlavní postava hledající životní směr a odmítající přijmout zodpovědnost. Velkou roli zde opět hraje mužské přátelství, občasné nikam nevedoucí (improvizované) dialogy a příliš dlouhá stopáž. Čím se ale tento film liší od jeho předchozích, je rozhodně humor, nebo vlastně jeho absence. Jde spíše o odlehčené drama než čistou komedii. Pete Davidson má zvláštní charisma, které nemusí všem sednout, ale sledovat ho v roli tatéra ametéra, inspirovaného jeho skutečným životem, je zkrátka zábavné. Možná i proto, že jsem stejně starý jako tato postava a obdobně odmítám přijmout jakoukoliv zodpovědnost, přesto že mi už není 16 let a měl bych se v životě někam posunout. V době coronavirové je tento snímek ideální pro nenáročný večer, během kterého se na dvě hodiny duchem vypaříte na Staten Island. (16.06.2020)