Midnight Cowboy
Polnočný kovboj
Režie:
John SchlesingerScénář:
Waldo SaltKamera:
Adam HolenderHudba:
John BarryHrají:
Dustin Hoffman, Jon Voight, Sylvia Miles, John McGiver, Brenda Vaccaro, Barnard Hughes, Ruth White, Jennifer Salt, Bob Balaban, Paul Morrissey, Taylor Mead (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Bouřlivá šedesátá léta proměnila tehdejší americkou společnost k nepoznání. Boj za občanská práva, radikalizace mladé generace, vrcholící masovými protesty proti válce ve Vietnamu, sex, drogy a rokenrol – tím vším Amerika žila, ale ve filmu se to prakticky neobjevovalo. Hollywood přes počínající generační výměnu dál pokojně setrvával ve starých dobrých časech. Teprve v roce 1969 se ve větším rozsahu objevily první vlaštovky toho, čemu se později začalo říkat Nový Hollywood – road movie Bezstarostná jízda, revizionistický western Divoká banda či syrové drama dvou ztroskotanců v New Yorku Půlnoční kovboj. A právě poslední snímek se stal překvapivým oscarovým vítězem roku 1969 se třemi soškami, za nejlepší film, režii a scénář podle předlohy. Adaptaci stejnojmenného románu Jamese Lea Herlihyho režíroval jako svůj americký debut proponent hnutí Free Cinema, anglický tvůrce John Schlesinger (1926–2003), a stvořil klasické dílo, jež už desítky let úspěšně odolává zubu času. Klíčové pro jeho kvality bylo zejména obsazení ústřední dvojice méně známými, ale přesně vybranými představiteli. Naivního Texasana Joea Bucka, který se chce v New Yorku uplatnit jako gigolo, hraje Jon Voight (nar. 1938) a tuberkulózního chromajzla, jemuž žádný podfuk není proti srsti, přesvědčivě ztvárnil Dustin Hoffman (nar. 1937). Oba herci byli za své kreace nominováni na Oscara i na Zlatý glóbus (Voight navíc dostal prestižní Cenu newyorských filmových kritiků a Hoffman zase Cenu BAFTA). Ve scéně mondénního večírku se objevuje řada uměleckých osobností z okruhu Andyho Warhola, mj. Viva, Ultra Violet, Taylor Mead a Paul Morrissey. Hudební supervizi filmu měl známý skladatel John Barry, pod úvodními titulky zní píseň Everybody’s Talkin’ v podání zpěváka Nilssona. (Česká televize)
(více)Recenze (309)
Na svou dobu silný, šokující a depresivně smutný film o dvou ztroskotancích s bravurním hereckým výkonem obou herců v titulních rolích. Film sice zastárl jen v té šokující linii filmu, zbytek a to jsou samá pozitiva přetrvali do součastnosti. Vřele poručuji každému. ()
Zajímavý pohled na naivního mladíka zakoušejícího trpkou skutečnost velkoměsta. Pátou hvězdu přidávám za jednoznačně excelentního Dustina Hoffmana. ()
Výborný Voight a ještě lepší Hoffman, slavná píseň, ponurá depresivní atmosféra a nečekaný závěr. Silný zážitek. A věřím, že ve své době tohle zobrazení NY jako města plného podivínů, úchylů a nadržených paniček, muselo být pro hodně lidí hodně drsné. ()
"The two basic items necessary to sustain life are sunshine and coconut milk. Did you know that? That's a fact. In Florida, they got a terrific amount of coconut trees there. In fact, I think they even got 'em in the, uh, gas stations over there. (...)" Buck a Rizzo jsou existence ne nepodobné Jeanu-Claudovi a Pierrotovi z Les Valseuses, od kterých se však naštěstí přece jen v něčem liší – jsou o dost sympatičtější. Nedají se sice označit za vyloženě sympatické postavy, ale vcelku jsem je chápal a nakonec jim i fandil. Asi to byla hlavně Hoffmanova zásluha, který "Ratsovi" skutečně vdechl (vkašlal) život, Voight byl herecky přece jen o něco méně výrazný (zato nezvykle mladý). Jinak mám pocit, že síla děje za ta léta už poněkud vyprchala a snímek by si objektivně zasloužil spíše tři hvězdy, ale díky jeho dokumentární hodnotě – vizuálnímu zachycení pár dalších střípků do mozaiky obrazu Ameriky konce 60. let, pěknému střihu (ten nijak výrazně nezastaral) a příjemné hudbě si ode mne odnese slabší čtyři. (♪♫) (♪♫) ()
Říká se, že Amerika je země neomezených možností. Některé z nich ukazuje tento dost smutný film, jenž pojednává o dobrodružstvích texaského burana v New Yorku. V kině jsem jej viděl už někdy v roce 1974 a přiměl mě tehdy k zamyšlení nad tím, že reálný socialismus přece jenom není tak špatný, což vskutku asi nebyl, i když měl zase jiné vady, které mě štvaly. Začátkem 70. let byla mladá generace tehdejší ČSSR k oficiální propagandě vesměs velmi kritická. Naproti tomu značná část dnešní mladé generace ČR oficiální propagandě věří. Každopádně je film Půlnoční kovboj schopný oslovit i současné diváky. Na co při jeho sledování dnes pomyslí Američané? Tipnu si: „No jo, chleba je tady furt vo dvou kůrkách, ale tenkrát aspoň nebylo žádný BLM. A taky se mohlo kouřit v autobusech!“ ()
Jeden z mých oblíbených kousků. Blonďatý gigolo z buranova ve víru velkoměsta. Jeho naivní představy, jak se ihned uchytí a stane se miláčkem všech. Už svým zevnějškem budil pozornost nejenom dam. V kombinaci s pidipostavičkou Dustina Hofmanna působil jako pěst na oko. Hezounek s nuzákem vedle sebe, co si chce splnit svůj americký sen. A doprovodná hudba opravdu nemá chybu:)) ()
vychladlé ideály a surovost reálného světa. Sny venkovského balíka versus život velkoměsta. Život je pes a ukazuje to po všech stránkách. Brilatní práce s obrazem, geniální střih a zajímavá kamera a hlavně skvělé herecké výkony Hoffmana a Voighta. ()
Blbej hodnej a kripl a taky hodnej... tyto kombinace jsou hodně častý, akorát bez toho "hodnej". Skvělej film, jako reálnej život, akorát bez toho "skvělej" - prostě reálnej bez toho "reál". Nejlepší okamžik filmu - Joe háže svý starý kovbojský boty do koše - to bychom potřebovali všichni! ()
50 roků staré a stejně to svým stylem natočení dokáže zaujmout. Tady netřeba žádných složitostí co se týká děje. Bohatě stačil vztah dvou opravdu parádně zahraných postav. Konec byl pro mě silný zážitek. ()
Zastaralo to, ale mezi Voigtem a Hoffmanem to funguje parádně. ()
Musím říct, že ta halucinogení scéna mě dost dostala... Taky je to jeden z filmů, u kterých nechci, aby už skončily. Prostě mám pocit, že chci aby to pokračovalo, dál, do nekonečna... ()
John Schlesinger vytvořil narozdíl od jiných zcela odlišný, nekompromisně realistický pohled na tehdejší Ameriku. Silný, duchaplný snímek plný nostalgií a naivních snů hlavního hrdiny a ubohého života obyčejného chudáka v excelentním podání D.Hoffmana a J.Voighta. ()
Amerika, tzv. země neomezených možností trochu surovějším pohledem. Hezký a smutný děj v čele s mlaďoučkým Voightem a vynikajícím ,,mrzákem'' Dustinem Hoffmanem.Celé to ještě pozvedl nádherný soundtrack se songem Everybody's Talking a táhlá harmonika Johna Barryho. ()
Na Půlnočního kovboje jsem se ohehdy podívala po velmi dlouhé době....a zjistila jsem, že by potřeboval ještě jednu hvězdičku navíc. Jasných 6* :) ()
Obecně se vychvaluje výkon Dustina Hoffmana, ale, jak léta jdou, bere mě stále víc Voightův Joe s dětským pohledem. ()
Odvrátená stránka života vo veľkomeste, depresia, špina, neistota, strach. Akoby povedal klasik:"Dobre. Trochu naturalisticke". ()
Projekt 100 (2005) ()
Krásný film o ztrátě ideálů a iluzí. Probuzení z nereálného očekávání po boku největšího outsidera v New Yorku, Rica, kterého tak skvěle zahrál Hoffman. Tahle postava se mi vryla už před lety do paměti a teď jsem si ji oživil. Vůbec si nedovedu představit nikoho jiného kdo by tak skvěle Jona Voighta, co by neúnavného hřebce , provedl mezi odpadky, prostituty, fanatiky a s prázdným žaludkem cestou poznání a kruté pravdy. ()
Pořádný plivanec na iluzi "amerického snu". Ano i ta svobodná a vzdálená země nabízí bohatě špíny, zvrácenosti a nejistoty.......film reaguje na celkovou morální a ideovou vyprahlost americké společnosti konce 60. let (utápějící se v alternativách květinových dětí a náboženského fanatismu). Myslím si však, že dnešní realita nebude asi o moc veselejší - i když je jiná. Velmi zajímavé charaktery hlavních postav a celkově ta typická městská špinavá atmosféra - bravo! ()
Další z výtečných (amerických) filmů z let cca 1965-1975 s neopakovatelnou atmosférou. Hořké putování "kovboje" Joea a podvodníka Ritze za štěstím v kulisách New Yorku člověka sevře, dostane a nepustí. Voight i Hoffman maji charismatu každý za deset, Schlesinger umístil scénář Waldo Salta neomylně správně do syrových exteriérů a nad tím vším se vznáší Everybodys Talking od Harryho Nilssona. Jediný mládeži nepřístupný film, který dostal Oscara (film, režie a adaptovaný scénář). Tleskám. ()
Související novinky
Zemřel herec M. Emmet Walsh
Ve věku osmaosmdesáti let zemřel v americkém Vermontu herecký veterán M. Emmet Walsh. Výrazný představitel zejména vedlejších rolí ve filmech jako Blade Runner, Zbytečná krutost a Potíže s Arizonou… (více)