poster

Ztracená čest Kateřiny Blumové

  • Západní Německo

    Die verlorene Ehre der Katharina Blum

  • slovenský

    Stratená česť Kataríny Blumovej

  • USA

    The Lost Honor of Katharina Blum

  • Velká Británie

    The Lost Honour of Katharina Blum

Drama

Západní Německo, 1975, 104 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ScarPoul
    ****

    Tento príbeh sa odohráva v piatich dňoch, kedy do života hlavnej hrdinky Kataríny Blumovej prídu spolu s láskou aj komplikácie. Film režiséra Volkera Schlondorffa a jeho manželky Margarethe von Trotta je sondou do života utiahnutej, ale v kolektíve obľúbenej Kataríny od ktorej by nikdy nikto neočakával niečo čo by sa vymykalo normálu. Až dokým nespozná mladíka do ktorého sa zamiluje a vďaka ktorému si na ňu novinári vymyslia kopec klamstiev, ktoré zasiahnu do jej života začnú jej nahlodávať myseľ. Nemorálnosť tohto činu je tu prezentovaná niekoľkými postavami a tým je jej dopad na hlavnú hrdinku omnoho horší. Dramatická výstavba celého deja prechádza rôznymi rovinami, kedy sa pravda a nepravda zamieňajú a striedajú, ale jadro príbehu a to zničená česť hlavnej hrdinky o ktorej pojednáva aj samotný názov celého filmu je výrazne podmienená či už detailmi na hrdinkinu tvár, alebo na stiesnený priestor v ktorom sa často krát nachádza. Ako keby s tej situácie nebolo úniku. V emotívnej rovine je film funkčný, rovnako aj v psychologickej výstavbe.(9.1.2013)

  • Sarkastic
    ****

    Docela rozporuplný film. Kritizuje šikanu policie a tisku, zvláště média z toho nevycházejí vůbec dobře. A tento rýpavý a obviňující postoj oceňuju, je to důležité téma. Avšak bohužel ta (hrdinka), která podstupuje teror těchto 2 „organizací“, není zrovna moc šťastně zvolená, no vlastně vůbec. Její chování mě totiž nanejvýš iritovalo, štvala mě a místo lítosti jsem byl k jejímu neštěstí čím dál více apatický, a to je v tomto případě dost zásadní nedostatek. A změnilo se to až po onom „činu“, kdy jsem s ní konečně plně sympatizoval, škoda ale, že přišel tak pozdě. A hezky to uzavřel závěrečný projev, ze kterého se člověku chce opravdu zvracet. Vidím to na slabší 4*.(10.8.2013)

  • ORIN
    ****

    Až hrozivě aktuální studie na téma, co s Vámi může udělat tisk (čti bulvár), pokud se ocitnete v blízkosti zákonem hledané a společensky nežádoucí osoby. Schlöndorff si nebere servítky, během své kariéry zkritizoval, co se dá. Především je to ale vynikající vypravěč, v tomto případě ukazuje s dokumentární přesností obraz ženy stíhanou za něco, co ve skutečnosti neprovedla (nevinný ale není nikdo). V podstatě z hodiny na hodinu se ze spořádané ženy stává štvaná zvěř, na kterou se spolčily společně spolupracující tisk s policií. Katharina, dohnaná na okraj svých psychických sil, se rozhodne jednat...(20.1.2008)

  • WANDRWALL
    **

    Mladá žena se neměla seznamovat s mužem podezřelým už na první pohled. To za prvé. Měla se seznámit s mužem, který není na první pohled tak nápadným teroristou jako herec, co představoval už od pohledu podezřelou existenci. Za druhé - Je to příběh, kde se mladá žena dopustila chyb, které média a běžný lid někdy trestají, jindy si toho či onoho ani nevšimnou. V té době, v 70. letech bylo v Německu několik akčních skupin, s jasnými cíly i postupy jak jich dosáhnout. Že se někdo zapletl s jejich členy, tak to už byl jeho problém. Mladá žena prostě chybovala, takže nesla následky.(1.9.2010)

  • gudaulin
    **

    Nepříjemný film, nebál bych se dokonce v některých momentech použít kontroverzního přívlastku odpudivý. Ideologicky vyhraněný snímek, u kterého se zdráhám použít označení levicový, mnohem přesnější by bylo nazvat jej levičácký. Mýlí se ten, kdo považuje za ústřední téma filmu konflikt senzacechtivého bulváru a nevinně nařčeného jedince, který se snaží uchránit své soukromí. Ztracená čest Kateřiny Blumové není nadčasový film, naopak je tím nejtěsnějším způsobem spojený s konkrétními událostmi a procesy odehrávajícími se v Západním Německu 1. poloviny 70. let. V průběhu 60. let na německých univerzitách a v kulturním prostředí sílil vliv radikální levice velmi kritické ke stavu německé společnosti, zatímco zbytek populace si v klidu užíval plodů německého hospodářského zázraku. První vlna atentátů RAF Německo šokovala a znechutila. Měšťanský tisk se (logicky) opřel nejen do teroristů, ale začal rozpitvávat jejich ideová východiska a společenské zázemí. Radikální levice se ocitla v izolaci a čelila sílícímu tlaku konzervativní většiny. Ztracená čest Kateřiny Blumové je jedním z plodů frustrace, kterou levičáci tehdy zažívali. Myslím, že kdyby Ulrike Meinhofová žila, byla by ze snímku nadšená a ochotně by souhlasila s vysvědčením, které tvůrci udělili německým úřadům a sdělovacím prostředkům. Film pracuje s černobílými, silně polarizovanými charaktery, ve své umanuté kritičnosti k tomu, co pokládá za německou realitu, je silně tendenční a to filmu dnes výrazně ubírá na síle. Nositelé státní moci jsou bezohlední, neštítí se jakýchkoli metod, sdělovací prostředky jsou manipulativní a ochotně policii donáší - ostatně stejně jako "běžní" občané názorově ukotvení ve své hnědé minulosti. Z každého záběru je patrné, jak silně se tvůrci filmu neztotožňovali s prostředím, které je obklopovalo, jak moc jim záleželo na tom, vylíčit tehdejší společnost jako hysterickou, stádní a manipulativní. Osobně mi dnes manipulativní přijdou spíš filmové prostředky, které režisérská dvojice používá. Lze si klást otázky, které tvůrce evidentně nezajímaly. Hrdinka snímku je v nejlepším případě naivní a nezodpovědná (za Ludwiga Göttena si dosaďte Jiřího Kajínka s jeho sborem nadšených fanynek), v horším případě si Káťu Blumovou lze představit jako členku teroristické sítě, protože i taková interpretace je možná. Každopádně pojetí cti podle Margarethe von Trottové a Volkera Schlöndorffa se nápadně podobá tomu, jak ji vnímají italští mafiáni nebo členové kavkazských klanů. Celkový dojem: 40 %.(10.10.2017)

  • - Volker Schlöndorff Ztracenou čest Kateřiny Blumové natočil společně se svojí ženou Margarethe von Trotta. Ačkoli to byla její filmová premiéra, ihned se zařadila po jeho bok jako představitelka nového německého kina, a nadále tvoří čistě individuálně. (vendysek)

  • - Film byl natočen podle společensky kritické povídky Heinricha Bölla (nositele Nobelovy ceny za literaturu) z roku 1974. Böll na vlastní kůži pocítil to, o čem píše, a v názvu povídky odkazuje na podobně kriticky vyznívající povídku "Zločincem pro ztracenou čest", jejímž autorem je Friedrich Schiller. (vendysek)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace