Reklama

Reklama

Ztracená čest Kateřiny Blumové

  • Západní Německo Die verlorene Ehre der Katharina Blum (více)

Obsahy(1)

Mediální lynč na ženu, která měla známost na jednu noc s mužem podezřelým z členství v teroristické skupině. Mladá svobodná žena Katarina Blumová se seznámí s Ludwigem Göttenem a stráví s ním noc ve svém bytě. Göttena podezřívá policie z teroristické činnosti a do případu zatáhne i Katharinu. Ta nejprve čelí nevybíravým praktikám policejního výslechu a následně se její život obrátí vyloženě vzhůru nohama, když se stane obětí mediálního lynče. Ačkoli policie nedospěla k jednoznačným závěrům, noviny ji vyobrazují jako dlouhodobou partnerku teroristy. Existuje vůbec cesta z víru pomluv a očerňování a je možné nějak nad mocí bulvárního tisku vyhrát?
Filmová adaptace stejnojmenného románu laureáta Nobelovy ceny Heinricha Bölla vznikla jako společný projekt manželského páru Margarethy von Trotta a Volkera Schlöndorffa. Zatímco předloha se zaměřuje na otázky novinářské etiky, potažmo naopak neetičnosti médií, filmové zpracování výrazně zrcadlí dobové nálady v západním Německu. Začlenění motivu terorismu koresponduje s fenoménem radikálně levicové organizace RAF, která v době vzniku snímku ještě měla na své straně jistou část veřejnosti díky široce medializovanému věznění klíčových figur. Ztracená čest Kateřiny Blumové vyznívá coby dílo vypjaté doby, které tematizuje tehdejší ožehavé otázky osobní svobody na úkor bezpečnosti či hranice práva a zvůle autorit. Silně se při tom tvůrci opírají do médií coby strůjců a manipulátorů veřejného mínění. Přes čtyři dekády staré dílo tak ani dnes neztratilo nic ze své myšlenkové provokativnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Docela rozporuplný film. Kritizuje šikanu policie a tisku, zvláště média z toho nevycházejí vůbec dobře. A tento rýpavý a obviňující postoj oceňuju, je to důležité téma. Avšak bohužel ta (hrdinka), která podstupuje teror těchto 2 „organizací“, není zrovna moc šťastně zvolená, no vlastně vůbec. Její chování mě totiž nanejvýš iritovalo, štvala mě a místo lítosti jsem byl k jejímu neštěstí čím dál více apatický, a to je v tomto případě dost zásadní nedostatek. A změnilo se to až po onom „činu“, kdy jsem s ní konečně plně sympatizoval, škoda ale, že přišel tak pozdě. A hezky to uzavřel závěrečný projev, ze kterého se člověku chce opravdu zvracet. Vidím to na slabší 4*. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Normálně si toho skoro nevšimnu, ale zde na čsfd je u filmů občas i kolonka Tagy, která jaksi téměř sama zvládla charakterizovat sdělení filmu: policie, novináři, intriky, křivé obvinění, média, nespravedlnost. Realita je vždy odlišná od toho, jak se nám jeví, ale policie a média postupují opačným směrem: jejich zdání věci konstituuje její realitu. Proto my můžeme jako diváci sice sledovat barevnou "realitu" filmového vyprávění (která je jako každá jiná realita otevřená různým interpretacím, od levicové angažovanosti autorů po jiné názory), ale skutečnost vytvořená jednotnou policejně-mediální mašinérií umožňuje jen jeden náhled. Je to onen náhled černobílých záběrů kamer tajných služeb a (tehdy) černobílých novinových fotografií a titulků, připomínající i lidem 21. století, že teroristou se přes noc můžete stát nejen vlastními činy. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Krutá, jakoby chirurgická režie do německé společnosti vrcholícího poválečného "zlatého věku" minulého století symbolickým skalpelem zvoleného pohledu odhaluje skutečné motivace významné části svobodných médií a s nimi jeden z významných problémů i současné občanské společnosti. Zdánlivě tuctový příběh bez skutečných hrdinů i jasně vymezených kladů a záporů nepostrádá rafinovaně stupňované napětí vrcholící činem, jehož absurdita je současně i přirozeným vyzněním zoufalství štvané ženy. Mario Adorf, pro mne více známý jako zlotřilý padouch indiánských filmů šedesátých let, i tuto polohu padoucha zvládá víc než dobře. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Dobře gradovaný thriller s perfektním výkonem hlavní představitelky. Závěrečný projev na hřbitově svojí pokřiveností připomíná Hitlera. Za líbivými kecy se schovává potřeba zvyšovat náklad plátku ať to stojí, co to stojí. Společnost, zbavená schopnosti přemýšlet, se stává stádem a běží s pochodní nenávisti upálit pomyslné čarodějnice, na něž bulvár ukazuje. Fantastický námět, jehož filmové zpracování bohužel mělo ze pár hluchých míst. ()

classic 

všechny recenze uživatele

OSOBA: Katarína Blumová= rozpútaná štvanica. Najprv zo strany polície, potom zo strany masmédii, predovšetkým od novinára Wernera Tötgesa, ktorý sa neštíti absolútne ničoho. Dôvod ? Vychrápala sa s potenciálnym teroristom Ludwigom Göttenom, ktorý sa bude hodnú chvíľu ukrývať na „neznámom mieste“ . Snaží sa ju zlomiť policajný komisár Beizmenne, a keď bezvýsledne, tak ju prepustia domov, kde ju čaká- totálny psychický teror. Samé odkazy, telefonáty, a to negatívneho charakteru, skrátka, zosypala sa na ňu smrtonosná, ľudská, hyenistická, nekompromisná lavína, naplnená extrémnou a strašne brutálnou nenávisťou, aká nemá obdoby !!! _ A tento spoločný film Volkera Schlöndorffa a Margarethe von Trotta ukazuje, čo takýto bulvárny cirkus narobí s dotyčným jedincom, ktorého sa to týka. Šablónovitá Angela Winkler podáva v úlohe spomínanej Kataríny Blumovej- fascinujúci a strhujúci herecký výkon, ktorý ma nenechával nikdy na pochybách, že toto sa môže stať hocikomu... ? Démonický je i Mario Adorf, z ktorého vychádza zvláštna psychologická energia_ Celý čas som bol nevyrovnaný, pretože to, čo som videl ma desilo k smrti, čiže ide o veľmi nepokojný film, ktorý má niečo do seba: „novinári nie sú žiadne neviniatka“ . ()

Galerie (13)

Zajímavosti (4)

  • Film byl natočen podle společensky kritické povídky Heinricha Bölla (nositele Nobelovy ceny za literaturu) z roku 1974. Böll na vlastní kůži pocítil to, o čem píše, a v názvu povídky odkazuje na podobně kriticky vyznívající povídku "Zločincem pro ztracenou čest", jejímž autorem je Friedrich Schiller. (vendysek)
  • Vpád policie do bytu hlavní představitelky je podle režiséra Volkera Schlöndorffa přesnou rekonstrukcí domovní prohlídky bez předběžného povolení soudce, kterou západoněmecká policie vykonávala v rámci boje proti terorismu. (Komiks)
  • Margarethe von Trotta a Volker Schlöndorff čelili krátce po premiéře různým druhům šikany – prodlužovaným kontrolám na letištích nebo návštěvě policie v režisérově italské rezidenci ve tři hodiny ráno, aby si policie ověřila, že Schlöndorff neukrývá žádného teroristu. (Komiks)

Reklama

Reklama