Soupeři

Ridley Scott v Soupeřích (podobně jako například v pozdějším Dobytí ráje) předvádí označení filmu jako „pohyblivých obrazů“ v zcela doslovné (a dech vyrážející) praxi. Od věcí nejdrobnějších v sytých zátiších, přes impresionisticky magické obrazy venkova, Ruskou zimu z které se vám zavrtává mráz až do morku kostí, přes nestálé hry stínů a nespočetných druhů světel. Pokud bychom pokračovali ve vypůjčování si pojmů z jednotlivých uměleckých disciplín, pak by se daly podmanivé obrazy brát jako „barva tónů“, zatímco o rytmizaci snímku se stará leitmotiv soubojů. Ty, ač je jich dostatek, nejsou zdaleka nudné a naopak, svojí rozmanitostí až zaráží. Ať se již bavíme o zbraních dle výběru, různorodém prostředí zápasů, či třeba nápaditě využitých střihových fíglů. Příznačným je v tomto ohledu například souboj, v kterém se poprvé zcela zřetelně láme Carradinova odvaha – jeho mysl se vrací ve strachu ke vzpomínkám, následně zpět k realitě, aby nakonec těkavě proplouvala mezi očekáváním vlastní, či soupeřovi smrti. Tyto obrazy se stupňují v četnosti i v rychlosti střídání, až divák nakonec neví, co je to skutečnost a co je jen představa - což posiluje nesnesitelné pnutí v otázce, co se vlastně stane/stalo. Však také hra s napětím prostupuje celý snímek – už od samotné premisy nepředvídatelné (a neustálé) hrozby od posedlého Keitela, přes podobně umanutý charakter Carradina, u něhož je úžasný paradox v tom, že čím více běží děj snímku, tím více musí člověk obdivovat jeho smysl pro čest a férovost. Čímž mu však na postavě záleží víc a víc, až do momentu, kdy si vlastně začne přát, aby zvolila v posledních soubojích raději ústup a zbabělost a tak eliminovala hrozbu smrti. Tím je divák zcela nepokrytě vmanipulován do těžkého morálního dilematu, před kterým hlavní postava neustále stojí a celý příběh tak získává velmi pikantní příchuť (no vida, začalo to u malířství a končí u kuchařství – ale řekněte, není umění vybrat a použít ve správném poměru ty skutečně vhodné ingredience? Člověk až nestačí žasnout, jak dokonale vyváženou pochoutku ukuchtil pro diváka v podstatě „začínající“ režisér). (01.03.2017)

Ridley Scott celovečerně debutuje zdařilým historickým dramatem o dvojici francouzských vojáků, z nichž jeden (Carradine) je proti své vůli vtažen tím druhým (Keitel) do kolotoče vražedných soubojů o čest, to celé na pozadí napoleonských válek, v nichž oba stoupají v armádní hierarchii. Příběh je vyprávěn z pohledu Carradineovy postavy, o které se dozvídáme nepoměrně více informací než o postavě Keitelově, u níž nám musí stačit, že to je prostě vzteklý pes, který si nedá pokoj. Nenudící scénář, kamera dobře prodávající pěkné exteriéry a šťastně vybraní představitelé titulních rolí dělají z filmu solidní příjemný kousek. (24.09.2016)

„Myslel som si, že patrím len sám sebe.“ O dva roky starší BARRY LYNDON ma bavil viac (vlastne oveľa viac), ale porovnávať šialeného génia Kubricka s KÝMKOĽVEK, vrátane Ridleyho Scotta, je trápne. Áno, scenár SÚPEROV (Conradovu knižku som nečítal) je dosť... slabý. De facto pozostáva zo zarážajúco nudného sledu šermiarskych scénok (len raz za čas sa dostaví zaujímavejšia scénka, napríklad „Ruský pobyt“). Zarazí aj neprepracovaná psychológia postáv, najmä čo sa týka Harveyho Keitela ako psychopata, mysliaceho si, že ako jediný na planéte dostatočne chápe pravý význam slovného spojenia „mužská hrdosť a česť“. V tomto smere sa mi podstatne viac páčil Keith Carradine a nie iba preto, že je to kladnejšia postava, ale preto, že je realistickejšia. Na scenári ma príjemne prekvapila už vtedajšia Scottova nedoslovnosť: mnohí diváci nezvládnu fakt, že sa nedozvedia, čo sa medzi 15 rokov súperiacimi mužmi vlastne stalo (!). Preto, lebo film (z ktorého sála typický scottovský silný vizuál) nepozerali pozorne. Nestalo sa NIČ. Niekedy je hranica medzi priateľstvom, rešpektom a celoživotnou nenávisťou prosto až desivo tenká a nikto nevie, kedy do toho spadne (25.06.2009)

ŽIVOT JE BOJ! Ridley Scott jako totální sebejistej frajer hned v jeho prvním celovečerním debutu (ne, vážně to nebyl Alien) v kulisách napoleonských válek. Právě během nich se v rozmezí hned několika let odehrává urputný souboj dvou zbytečně soupeřících duelistů (jednoho ublíženého raubíře a druhého smolného romantika), ve kterém je čest tzv. až na prvním místě. Skvělý vhled do duše dvou zfanatizovaných mužů, jimž (ne)dobrovolná rivalita postupně otupuje cit pro morálku a bere fyzické síly, a to až na hranice duchaplného žití. Klidně bych to zkousnul dvakrát delší ku prospěchu vypiplanějších charakterových profilů obou šermířů. (16.09.2019)

Jako Ridleyho takřka prvotina to bylo velice dobré. Bez ohledu na tento fakt jsem však neměl pocit, že bych sledoval něco kdovíjak úžasného. Muži jsou od přírody ješitná stvoření. Spor, který vznikl z ješitnosti postupně vyrostl v posedlost obou mužů. I přes nedlouho stopáž působil film šíleně rozvlekle. Ano, snímek má působivou vizuální stránku i dobře zachycenou dobovou atmosféru v husarské armádě, ale přeci jen toho i tak nabízí docela málo. Když se zrovna nemečovalo, tak jsem se nudil. Lepší dva kousky. (09.08.2018)