Neporažení

Až na dvacetiminutovku někde uprostřed filmu ve který se nám dává jasně najevo, že jediný komunisti měli charakter a přečte se nám dopis od dělníčka Klementíčka to nebylo po propagandistické stránce až tak zlé. Navíc si myslím, že kluci, kteří byli v roce 1939 na našich hranicích s Německem si zaslouží film a ne jeden. Z toho co vím od tehdy žijících lidí, byla naše armáda připravena k obraně země a i když válka nemohla být vyhrána, bitva o vlastní čest ano, leč muž po kterým se zde dnes pojmenovávají ulice a náměstí jim tuto možnost vzal. Nechci působit jako nějaký "virtual hero fighter", který z bezpečí svýho domova vede od pc hrdinská kecy o cti, ale bylo to prostě ve mě celý film a muselo to ven. Z toho je patrné, že film na mě působil emotivně i když si myslím, že s ohledem na téma mohl daleko víc. Třeba s emocemi, které jsem měl u filmu Uloupená hranice se to nedá ani porovnávat. Akčnější část filmu s ohledem na ročník filmu není vůbec špatná a co se hererckých výkonů týče, tak ty sice ustupují před obsahem do pozadí, ale i tak výrazně vynikal Ladislav Chudík. Jsem rád, že podobný film vůbec existuje a já ho mohl díky CS filmu vidět. (29.11.2010)

Z mého pohledu spíše průměrný film. Tak nějak mi nepřirostly k srdci postavy řadových pěšáků, ale docela sympatický mi byl Ladislav Chudík jako štábní kapitán Richter. Svatopluka Beneše je pro roli ožraly škoda. No a ideologie - mohlo to být i horší. Proč to, že se mi při zaslechnutí jména Klement Gottwald stavějí chlupy na zádech? Tři hvězdy, víc určitě ne. (371.) (17.06.2008)

Vzhledem k datu výroby jsou Neporažení překvapivě prostí výraznější propagandy. Jistě - komunisté se tu objevují a je zde zvýrazněna jejich statečnost, ale nedá se říct, že by si ji přivlastňovali jenom pro sebe. Vznikl tak objektivní snímek o jedné posádce, která se odmítla vzdát postupujícím německým vojskům a bojovala dokud to bylo možné. Hereckému obsazení dominoval Ladislav Chudík jako rozpolcený důstojník, jemuž vojenská kázeň velí uposlechnutí nadřízených, ale svědomí a vlastenectví mu říká něco jiného. Pro mě překvapení. 70% (16.02.2012)

Film velmi volně založený na skutečné události, která se stala v noci ze 14. na 15.3.1939 ve Frýdku-Místku u Czajankových kasáren. Ladění je pochopitelně dobové, charakterní obránci jsou samozřejmě převážně komunisté, v rádiu se poslouchá Moskva, prvorepublikoví důstojníci nejsou sice všichni zrádci, ale to nejlepší, co udělají, je, že s nechutí plní rozkaz neklást odpor nebo se zastřelí. Přesto bych jako největší problém viděl ne politické zabarvení (vzhledem k době a tématu to není zdaleka taková tragédie) jako v nevěrohodných, místy příliš patetických dialozích. Pokud se však střílí, vypadá film dobře, některé scény vypadají trochu jako předehra k přestřelce v pozdějším Sequensově Atentátu. Za mě tři hvězdy a mimochodem bych docela rád viděl film či seriál o skutečných osudech Karla Pavlíka, velitele kasáren. Ten krátce po obsazení protektorátu vytvořil skupinu, která pomáhala československým vojákům za hranice, pak se zapojil do odboje, byl později zrazen a v roce 1943 popraven. (06.09.2014)

Válečná fantazie z naší nedávné historie. S místeckou přestřelkou ze dne 14. března 1939 to nemá mnoho společného. Odpor místecké posádky autory pouze inspiroval, v žádném případě se nejedná o nějakou rekonstrukci. Pokud ale je divák ochoten nebrat v potaz, že se jedná o vlastně smyšlený příběh, dočká se docela působivého dobového válečného filmu. Vedle toho, že je snímek dobře natočen, je ale třeba se ještě vyrovnat s ideologickou stránkou, která jej poněkud zatěžuje. Vykreslení trojlístku velících důstojníků jako slabocha, opilce a kolaboranta a značné zveličení role desátníka komunisty, s nímž se velitel posádky radí, co má dělat, to jsou příklady momentů, které filmu škodí. (18.09.2007)