Divoké včely

Poznání, že Praha, Brno nebo Ostrava nejsou celou republikou, baže dokonce ani souhrn menších měst nemůže dotvořit předsvědčivý obraz naší země sice není převratné, ale ani zanedbatelné. Obraz českého venkova v jeho pohraničním vyvedení tu už opravdu dlouho nebyl. Renesance neherectví ovšem nedokáže překrýt nedodělky Slámovy dílny; syrovosti a protokolární všednodennosti je tu najednou až přehršel. Statičnost všedního dne a zpomalení dějů s jejich pidivrcholy vesnických zábav, sociálních obtížností i tribuny zdejšího obchodu tu jsou ovšem zachyceny dokonale. Neškodí, když se připomene, že i to je Česko a že lidé, žijící na venkově, jsou cenní a plnohodnotní jako kdokoliv druhý. I tady se tápe, i tady jsou úspěchy a pády, i tady se miluje a vzniká nový život. Slámově režii je nutno přičíst k dobru, že profesionální herectví je v jeho dikci stejně přesvědčivé a spontánní jako přirozenost neherců hrajících sebe sama. Přes napadnutelná místa a slabiny film určitě patří k nadprůměru - a to k silnému nadprůměru - naší polistopadové filmové tvorby. (13.07.2008)

Tento anti-hrdinský film patří k mým nejoblíbenějším. Miluji tu jeho autentičnost a neherecké a přirozené projevy jeho aktérů. Krásná realita moravskoslezské vesničky. Především bych chtěl vyzdvihnout paní Evu Tauchenovou, která hrála babičku Zdeňka Raušera a Marka Daniela. Dále pak pana Lišku, jehož "pozvání na Pepsi" u mě vzbuzuje smích kdykoliv si na to vzpomenu. Čím více mám tento film rád, tím více mě mrzí doslova zkažené volné pokračování tohoto filmu - Štěstí. (06.08.2010)

Dedinka na okraji civilizácie, kde sú zmarené všetky nádeje na zaujímavý život. Bez vodovodu, občas bez elektriny, všade samé fľašky, ale ženy treba poslúchať. Jednoduché postavy, ktoré nerobia film nijak prekvapivým a príbeh duplom, takže len slabšie tri hviezdy. Film by tu ani nepotreboval komentáre, lebo v oficiálnom texte je celý obsah aj recenzia a zhodnotenie. –––– Mlátí tě? Nemlátí. Tak co blbneš! (08.03.2018)

Film bez děje i bez herců. Směsice beztvarých postav bez jakékoliv "hloubky", jak by řekl hrdinův tatíček pseudofilosof, potulujících se odnikud nikam. V mnoha komentářích jsem se dočetl, že je to snad Slámův záměr pro zvýšení autentičnosti. Možná je to mým nedostatkem zkušeností s vesnickým životem, ale nedokážu si prostě představit, že někdo takovým způsobem a v tak otřesném prostředí žije v 21.století. Pro mě dlouho mezi odpadem a 1*. Tu nakonec přeci jen dávám za Duška, který jako jediný něco předvedl. A tím "něco" nemyslím přirození! (08.07.2011)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)