Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (452)
No tak co k tomu říct...Divadlo Járy Cimrmana zbožňuji a tento film mi umožnil nahlédnout i do zákulisí. Navíc, film nechť je důkazem, že sranda se dá dělat ze všeho a kdykoliv. Úžasná reflexe doby, shrnutá do 88minut zábavy v dosti nahořklé atmosféře. Film se možná tváří jako komedie, ale skrývá se v něm mnohem víc. * * * * ()
Dlhý trailer, v rámci ktorého je ako výplň doplnený dokument zo zákulisia. Ako namotávka dobré, pretože chuť pustiť si niekedy celú divadelnú hru sa dostavila. Pohľad do zákulisia nebol vyložene vata, ale v kontraste so scénami na prknách čo znamenajú svet pôsobil fádne. Chápem, treba vnímať kontext doby, ale v rámci komediálneho žánru musím zraziť dojmové body. ()
Nádherně poklidný film o neklidné (nejen) divadelní době jednoho všem známého souboru. Autentičnost a reálnost scénáře dodává snímku neopakovatelnou atmosféru. Cimrmani si napsali takové ohlédnutí za svou prací, která byla skutečně od srdce a z lásky k divadlu. Nelehké, dnes již směšně působící překážky v tvorbě a sice malé, ale patrné rebelantství vůči pravidlům "Já tam nechám toho cikána, ne?". Jasně se uvolňující atmosféra konce 80tých let určitě dopomohla k jisté pravdomluvnosti o tehdejších poměrech a možnostech divadelních umělců. "Když je člověk na něco krátkej, měl by si z toho dělat aspoň srandu, to platí o smrti i o politice". ()
Nie som fanúšik Cimrmanovho divadla a tento štýl humoru ma nie vždy vie zabaviť. V určitej časti filmu som sa veľmi nudil, nenachádzal som pointu, dej podľa mňa vo veľkej časti nebol dobrý, len občas to vytrhli z nudy nejaké scénky, ale inak slabý film. Oceňujem to, ako sa niečo takéto podarilo natočiť za komunizmu, teda vlastne socializmu. Celkovo však film nemá iskru. ()
Také cimrmanovský soubor se v komunistické době potýkal s mnoha nelehkými situacemi. Političtí představitelé KSČ chtěli nejen znepříjemnit samotné fungování autorského divadla a počátky divadelní tvorby, ale především přizpůsobit obsah her kulturně-politickým požadavkům.„Když je člověk na něco krátkej, tak by si z toho měl dělat aspoň srandu. To platí o smrti i o politice.“ ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (43)
- Krátce po premiéře utrpěl Jan Kašpar po pádu se stromu vážný úraz - zůstal do smrti upoután na invalidní vozík, ale v divadle působil nadále. Zdeněk Svěrák dokonce jeho handicapu v některých hrát záměrně využíval. (BlackHoleSun)
- Herec Jaroslav Vozáb se sice premiéry snímku dožil, zemřel však pouhé dva dny po ní, 3. dubna 1988. V září téhož roku pak skonal také Ludvík Toman, dlouholetý barrandovský ústřední dramaturg, ve své době postava nenáviděná herci i režiséry a opředená mnoha mýty, včetně spolupráce s KGB a osobních vazbách na Leonida Brežněva. Ve filmu si zahrál (ovšem v době, kdy už svou funkci opustil) zcela příznačně jednoho z členů hodnotící komise. (curfew77)
- Hlášku: „A je po ptákách,“ kterou Ladislav Smoljak při představení „Němý Bobeš“ jakoby vymyslel, pronesl ve skutečnosti poprvé alternující Miloň Čepelka. (mnaucz)
Reklama