Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(více)

Recenze (79)

mohamedsfinger 

všechny recenze uživatele

Soderbergh se kafkovské látky chopil velmi dobře a rozhodl se ji adaptovat po svém, což se mi velmi líbilo. Bohužel ale nedokázal po celou dobu udržet mou pozornost a občas i nudil a to je škoda, protože tohle prolínání fiktivního Kafkova života a jeho díla má rozhodně něco do sebe. Je to nejspíš i díky skvělým hereckým výkonům v čele s Jeremym ironsem. No a potěšily mě i české tváře, které se sem tam mihly. ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Páčila sa mi výtvarná štylizácia filmu, temná Praha počiatku storočia, Martinezova hudba, čiernobiela kamera, Irons ako Kafka, aj Armin Mueller-Stahl ako záporák. Ale bolo to celé divné a nezrozumiteľne (a tým pádom aj trochu nudne) natočené. Ja chápem, o čo Soderberghovi šlo, ale ten príbeh sa dal rozprávať aj menej zmätene. Aj keď je to Kafka. ()

Reklama

Chřástal 

všechny recenze uživatele

Kafka běžící, skákající, bojující …a píšící dopis otci. Na jednu stranu hladká kafkovská atrakce podobná krámku pro turisty, kde akci občas střídají narážky na známá autorova díla a kde nesouchotinářsky urostlý Jeremy Irons ke konci začíná pochrchlávat, aby se neřeklo, na druhou stranu co vím o Soderberghovi, tak na takový záměr je snad příliš rafinovaný, takže mi nejspíš cosi uniklo jako obvykle. A navíc je to fajn, Ironse mám rád a jako jeho kamarádi z mokré čtvrti (ten pajzl rozhodně nevypadá jako kavárna Arco) se tu mihnou Abrhám a Havelka a Praha je tu krásně expresionisticky černobílá (a občas se tu někdo jmenuje Murnau nebo Orlak). Bonus pro tuzemského diváka je, že Pražský hrad je tu kafkovským Zámkem (ostatně v angličtině castle jako castle), kde sídlí byrokratická moc a odkud se rozprostírá tísnivá hrozba… *** a půl ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Precizně natočený film, který tak trochu je a zároveň tak trochu není Kafka. Celé je to nejsilnější ve vykreslování kafkovské atmosféry, absurdity a sugestivního pocitu jedince ve víru událostí které není schopen uchopit a pochopit. Slabší (ikdyž sympaticky odvážné)je to v místech kde příběh staví spíše na filmařské interpretaci Kafky a kde se snaží(možná až příliš názorně a fantaskně)poodkrýt co se skrývá za Kafkou(za jeho dílem).... Jinak-perfektní hudba, perfektní Irons, perfektní kamera, perfektní stylizace... Filmařská lahůdka. ()

LEGACY 

všechny recenze uživatele

"No, I can't deny, despite our differences - I remain your son. And so only that these late, perhaps insignificant, realizations might reassure us both and make our living and our dying easier. " Veliká pocta Praze, menší pocta Kafkovi, velká pocta fantazii, obludnosti techniky, nevypočitatelnosti lidí a vnitřního jekotu. Kafka jako člověk a spisovatel byl podle mého odhadu na míle vzdálen této filmové verzi. Dramatizace a americký přesah, jenž film vychyluje od pravého jména Kafky je z mé strany spíše nežádoucí, každopádně si musí každý nalít čistého vína, podívat se kdo je režisér a jaký je jeho záměr a až následně se rozhodnout zdali chce dotyčný film vidět. Za mě černobíle opojení, které se více než o Kafku zajímá o to, jak z jeho mýtů vytlačit co nejvíce a dostat každého z nás do psychiatrické léčebny. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (4)

  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)
  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)

Související novinky

Reklama

Reklama