Režie:
Jaroslav SoukupScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
Richard ValentaHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Viktor Preiss, Pavel Pavlovský, Radovan Lukavský, Petr Kostka, Radoslav Brzobohatý, Jana Dolanská, Jana Gýrová, Jana Šulcová, Jiří Pleskot, Vladimír Ráž (více)Obsahy(1)
Vizuálně působivý film, evokující tajemné děje i jejich strůjce, kterým je český spisovatel Jakub Arbes, spadá ještě do dob, než se režisér Jaroslav Soukup zaprodal nicotnostem. Až děsivá atmosféra, plná sychravé vlhkosti a potemnělosti, provází osudy zoufalého pátrače, jenž se marně pokouší odhalit údajné tajemství oltářního obrazu... Spisovatele si zahrál Viktor Preiss, hledače v téměř horečnatém výrazu zpodobnil Pavel Pavlovský. Film byl natočen u příležitosti 140. výročí narození Jakuba Arbesa. K natáčení interiérů využil režisér reálných prostor v suterénech a přízemích různých domů na Starém Městě v Praze, kde byly sklady podniku Řempo. Operního pěvce zpívajícího árii "Ombra mai fu" hrál s velkým nasazením komparzista, jehož jméno režisér nezná. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (40)
Tenhle film mě už kompletně utvrdil v tom, že Viktor Preiss je a asi i zůstane mým nejoblíbenějším hercem :) . Atmosféra staré Prahy na mě dýchala z každého rohu a opravdu jsem nenašel nic, co bych filmu chtěl vytknout. Prostě herci odvedli svoje na maximum ()
Umělecké ztvárnění po formální stránce převyšuje chabý obsah, v němž chybí jasný směr. Duální příběh zejména v politické rovině postrádá náboj. 48%. ()
Dokonale ponurá atmosféra, ještě umocněná dnešním deštivým počasím. Něco takového jsem dnes potřebovala vidět. Tajemno, stará Praha, a jeden úžasný herec vedle druhého. Náhodou shlédnuto na Kino CS. ()
Jaroslav Soukup dokázal natáčet dobré filmy. Když chtěl. ()
Takové slabší 4*, má to sice docela dobrou atmfosféru, ale příběh je dost chatrný. V mnoha směrech to připomíná seriál Zlá krev, ale s horším scénářem. "Mystická" část příběhu působí spíš rozpačitě. ()
Vyborna vyprava, vyborne obsazeni, nadprumerna hudba, uveritelny pribeh, uveritelne dialogy, dobre tempo. Uplne jak film ze stare skoly. Ja byl naprosto spokojen, nemam vyhrad. P.S.: A Jane Gyrove to tady moc slusi, i kdyz je za lehkou holku... :) ()
Tento film som videl ale neveril som , že ho natočil J.Soukup. Neviem prečo sa nedržal takýchto filmov a vrhol sa na komerciu. Ale aj to musí byť!! Výborná atmosféra starej Prahy , výborný V.Preiss. Hodnotím 65%. ()
„Ale to nemá s politikou nic společného, nezávadný fejeton.“ „Jde přece o to, kdo ho napsal.“ Omšelá Praha 70. let a redaktor, který se snaží neztratit obživu, ale taky nezaprodat svou čest ve světě špiclů a policejních provokatérů. Že by Soukupův film z roku 1980 nebyl jen obrazem stísněných poměrů za rakouské monarchie? Příběh o tom, jak se Jakub Arbes snaží očistit dělníky odsouzené kvůli demonstraci a zároveň získává inspiraci pro romaneto Svatý Xaverius, právě díky těmhle dvěma liniím dokáže udržet divákovu pozornost. Působivá je vizuální stránka - v ulicích se snoubí kouř a pára, opadané zdi, žebráci na kostelních schodech jako pokračování chrámových svatých a mučedníků a dezinfekční ohně v ulicích spalující slamníky po obětech cholery (a Nerudovi, který to s Arbesem sleduje, se pro změnu už možná rodí myšlenka na slavný fejeton Kam s ním), temné průjezdy a špinavé dvorky pavlačových domů, a sem tam vystřižené takřka malířské kompozice. ()
Film vyniká především kulisami, méně už hereckými výkony a nejhůře je na tom scénář. Skloubení příběhu samotného romaneta s Arbesovým životem je nepodařené a nevěrohodné. Scénář vychází z autobiografických scén, kterých je v Arbesových romanetech nepřeberně, ale pokud možno je ještě zhušťuje a další si domýšlí nebo je bere z jiných životních etap autora. Dovedu si představit, že mají diváci u tohoto filmu pocit, že se Arbesovi přiblížili, že o něm získali informace, které nedostali ve škole a které si nebyli ochotní přečíst v monografiích. Smutné je, že film je skutečně natočen tak, aby k tomuto pocitu diváky vedl, bohužel ale realitu mísí s fikcí. Do toho přidává fantastický příběh Xaveriův, který je zbaven veškerých formálních rysů romaneta, které jej činí něčím víc než jen napínavým příběhem, který si někdo vymyslí támhle na blog, a snižuje jej tak na nepravděpodobný úlet šílence, do kterého je Arbes nechtě zatažen. Film jako celkový konstrukt mi byl především zklamáním, dvě hvězdičky v hodnocení jsou především za kulisy a herecké výkony některých postav. ()
Takže tohle je o Arbesovi a je v tom i trocha mystiky. Pamatuji si Plzeňáka Pavla Pavlovského v roli Xaveria, který se snaží odhalit údajné tajemství barokního oltářního obrazu. ()
Vynikající Viktor Preiss v roli nejzajímavějšího, nejoriginálnějšího a stále nedoceněného českého prozaika 19. století Jakuba Arbese. Škoda, že divadelní herec Pavel Pavlovský už - alespoň pokud je mi známo - další příležitosti ve filmu nedostal. ()
Neprávem pozapomenutý film, jehož největší slabinou je scénář. O osobosti Jakuba Arbese se dozvíme velmi málo, převažuje téma c.a k. politického, sociálního a třídního útlaku. Ve srovnání např. s Neffovými Sňatky z rozumu nebo Zlou krví takový scénář určitě neobstojí. Závěrečná scéna Arbesa s Nerudou působí tak trochu komicky, až cimrmanovsky (co třeba „romaneto“?). Špičkové herecké obsazení – škoda jen, že herci nedostali příležitost své postavy rozehrát, protože jsou napsány velmi ploše, což se bohužel týká i postavy titulní. Co se opravdu povedlo, je podmanivá hudba (Z.Barták) a u J.Soukupa tradičně propracovaná výprava. Už kvůli ní film stojí za vidění: pěkné kostýmy, „autentické“ malostranské exteriéry a šerosvit, který výstižně zachycuje atmosféru „chudé“ Prahy strádající cholerou a bídou. ()
Miluju starou Prahu, mám rád Arbese i Nerudu, Sedět v hospodě při svíčkách má také jistě své kouzlo. Vlastenectví té doby znamenalo především bídu a vězení. A Vídeň byla něco jako později Moskva. Proto velké ANO, takových snímků by mělo být víc. Navíc Viktor Preiss je vynikající charakterní herec. ()
Chabá atmosféra a chudý příběh. Navzdory očekávání slabota. Že by sociální podtext byl podán nějak výjimečně z hlediska obsahu nebo kamery se taky říct nedá. Praha za Franze Josefa je rozhodně lépe podána v Záchvěvu strachu nebo ve filmu Adéla ještě nevečeřela. ()
Hudba pana Bartáka v kombinaci se skvělým výběrem exteriérů nás dokonale přenese do světa 19. století plného špíny, tajemství, útlaku dělníků a cholery. Zajímavý příběh, který je hlavně o boji za práva dělníků a Jakuba Arbese o přežití v novinách a vydání knížky, a méně už o Xaveriovi a hledání pokladu, což je trochu škoda. Ale ta atmosféra si min. 4 hvězdy zaslouží! Je vůbec možné, že takhle umělecky ambiciozní film natočil stejný člověk, co pak stvořil "Jak ukrást Dagmaru" s dementním Sypalem? ()
Tento snímek obestírá chmura. Prakticky na každém kroku. Ale není to chmura tvůrčí, nýbrž atmosférická. Na ulici umírají psi i lidé, všude mlha a nebo kouř z páleného nábytku. Splašky. Žebráci. A fízlové! Mezi tím vším se pohybuje Jakub Arbes v podání Viktora Preisse a snaží se pomáhat těm kdo si to zaslouží, psát a občas i pohovořit s nějakou sličnou slečnou. Doba je ale nevlídná a ne každý kouká vlídně i po Jakubovi... Výše jmenovaný herec podává klidný a vyrovnaný výkon, žádné afekty jak ho také občas známe. Řekl bych že nasál trochu té herecké bravury pánů Brzobohatého a Lukavského a je to velmi příjemné pro celkové vyznění. Možná trošku klopýtá scénář, kdy v první polovině snímku řešíme možnou střelbu do davu protestujících, v druhé záhadu obrazu přítele Xaveria. Ale čert to vem. ()
Námět a zápletka: 6/10 ... Vizuální stránka: 6/10 ... Soundtrack: 5/10 ... Didaktický potenciál: 5/10 ... Celkový dojem: 6/10. ()
Temne depresivni a tmavé. Z prahy kde řádí cholera. je hlad, bída a není práce. Pražské putyky a všudy přítomný teror od polici. Kdo ještě nezradil? Zasloužilo by s ito červený čísla a taky určitě lepiší galerii obrázků. Dost často dojíždí snímky právě na tohle... ()
Velmi podobné filmu Záchvěv strachu s R. Brzobohatým. Tady to není tak napínavé, ale atmosféra filmu je vystižena o něco lépe. Vskutku propracované. Preiss v jedné ze svých mála filmogafických rolí opět nezklamal. Navíc tu je ještě druhá dějová linka s až mysteriózním tématem. Opravdu zajímavý film. V normalizačním období vznikaly filmy, které agitovaly (Tobě hrana zvonit), obhajovaly režim (Oddechový čas), podřídily se tehdejšímu kánonu lidového filmu (Já už budu hodný dědečku) anebo se z normalizační linie nějak vymykaly (jako právě tento film). Škoda, že Soukup na takové filmy pak už rezignoval. ()
Velmi působivý film s vynikající atmosférou. Staropražské uličky, hospůdky, omšelé baráky, špína a strach před strašlivou nemocí. Skvělý Viktor Preiss jako představitel Jakuba Arbese se se jednoho dne setká s jakýmsi podivínem který se dle jeho mínění pokusí poškodit oltářní obraz.. ..počáteční nedorozumění se rychle vysvětlí a oba muži se společně pokusí odhalit tajemství obrazu sv. Xaveria. Podle onoho podivína jehož fantasticky zahrál Pavel Pavlovský je v obraze zakodována cesta k obrovskému pokladu. Je to napínavé, velmi napínavé, plné tajemna a snad žádný film o staré Praze se nemůže ani zdaleka pochlubit takovou atmosférou. .vše je ještě umocněno výbornou hudbou pana Bartáka. ..škoda že pan Soukup nepokračoval v podobné linii, jistě bychom se dočkali dalších povedených snímků. ()