Tajuplný ostrov

Po těch letech mě překvapilo, jak se TO vleče: kluk jde za útes pro mušli a divák fakt čeká, dokud se za 10 minut nevrátí. Vadí to ale? Není to spíš chyba týhle doby, že potřebujeme neustálou akci a nejsme ochotni chvíli počkat (ostatně si vzpomínám, že pro nedočkavce existuje verze sestříhaná dio formátu celovečerního filmu - když jsem ji viděl v našem agitačním středisku, tak mě, milovníka seriálu, hodně rozladila)? K tomu jsou tu chvílemi překvapivě realistické dialogy a jedna z nejvýraznějších titulkových melodií na světě. Jo a inženýr Smith patřil k největším hrdinům mýho dětství. Víc než na 2 díly teď k stáru koukat asi nebudu, ale kdysi to pro mě byla jedna z nejmilejších věcí, které se objevovaly v komunistické televízi. (04.10.2010)

Až se divím, že po zhlédnutí tohoto seriálu nemohu přidělit tolik bodů jako ti, se kterými se v hodnocení obyčejně shoduji. Zajímavé, napínavé a léty prověřené téma je v tomto seriálu zfilmováno příliš zdlouhavě. V díle je přemnoho zcela zbytečných záběrů. Děj se příšerně vleče tam, kde by neměl. Naproti tomu jsou jinde až překvapivé dějové skoky. Ve filmu jsem objevil i několik drobných až závažných nedostatků. Za všechny uvedu jeden: jen totální neznalec by si mohl nevšimnout, že kapitán Nemo udává rychlost v uzlech za hodinu. Přičemž každý žák základní školy, který dával při vyučování pozor, ví, že rychlost 1 uzlu je definována jako 1 námořní míle za 1 hodinu = 1,852 km/h. Hovořit proto o rychlosti v uzlech za hodinu je tedy stejný nesmysl, jako říkat, že rychlost je x km/h/h (kilometrů za hodinu za hodinu). Bohužel neumím francouzsky, abych zjistil, jestli je táž chyba už v originále nebo je jen chybou překladu potažmo dabingu. Ovšem kdo nemá jinou možnost jak strávit zhruba 6 hodin, tomu zhlédnutí seriálu jistě vadit nebude. (05.11.2008)

V útlém mládí jsem vernův Tajuplný ostrov miloval. Jako dítěti, které příliš nevynikalo ve sportech, mi imponoval Cyrus Smith, který ne hrubou silou, ale svými znalostmi a rozumem vtiskává ostrovu svou vůli. Je živým ztělesním tvrzení, že vědění je moc. V jeho případě moc laskavá a dobrá. Z ničeho dokázal vybudovat "civilizaci". A ta může dospět až do technických výšin (hlubin :) ), ve kterých se vznáší kapitán Nemo. Právě tento prvek mi na knihách francouzského vizionáře učaroval a právě tento prvek, třebaže zcela rozhodně nemizí, ustupuje v seriálu lehce do pozadí. Na úkor techniky se posouvá více k běžným robinsonádám. Na úkor páry, nitroglycerinu a sklárny kolonizátorů je více pozornosti věnováno až mimozemským technologiím Nema. Ty jsou ovšem reprezentovány mimořádně nevkusnými předměty, kterým vévodí Nemův upjatý "kožený" obleček a zlatá přilba. Přesto všechno se však část ducha Tajuplného ostrova do seriálu dostala. (09.12.2008)

Tajuplný ostrov patří k mým nejoblíbenějším knížkám od Verna. Tento seriál ji sice nějak zásadně neprzní (pokud tedy nepočítám kostýmy posádky Nautila a různé sci-fi vymoženosti, které by rozesmály i Tónu Hluchoněmce), nicméně je pojat spíše jako takové klasické robinsonovské dobrodružství pro děti, které se místy celkem vleče a nudí. Kolonizaci ostrova pod taktovkou pana Smithe je tu na rozdíl od knížky dán hodně malý prostor. Nejlepší částí seriálu jsou titulky s povedenou hudbou a klasickými obrázky z verneovek. (14.08.2012)

Tento seriál je pro mě novinka, nikdy dřív jsem ho neviděl, takže nostalgii do hodnocení započítat nemohu. Už jsem viděl více dobrodružných seriálů o ztroskotancích, ale tento je extrémně nudný a nezajímavý. První díl je poněkud zmateční, prolínají se v něm scény z letu balónem se vzpomínkovými. Další tři díly se téměř nic neděje, mimo toho, že pár chlapů stále dokola obchází ostrov, co chvíli se některý z nich ztratí a ostatní ho hledají. Trochu akce a napětí se naskytne až v posledních dvou dílech, ovšem zde se zase vše vyřeší nějak moc narychlo. Když to porovnám třeba s Korálovým ostrovem, tak ten je minimálně o třídu lepší. Zvláštní je, že se v seriálu po celou dobu neobjeví jediná žena, což mi po pravdě taky trochu vadí. Dávám slabé 2 * a 35%. (20.02.2018)