Spoutej mě!

Almodóvarovy příběhy jsou dost často na hranici uvěřitelnosti, ale vždy velmi působivé. Škála emocí, do které se Pedro pustil tentokrát, je obzvlášť rozsáhlá. Film osciluje mezi thrillerem, černou komedií a romancí, aniž by přitom pozbyl něco ze své umělecké hodnoty. Vynikající herecké výkony obou hlavních představitelů, přiléhavá hudba Ennia Morriconeho, zajímavá kamera převážně v barvách vášně, která skvěle podporuje celou atmosféru snímku. Nepříliš vykreslená psychologie postav a lehce neuvěřitelný děj odkazují k tomu, že Almodóvar se na téma snímku dívá s nadhledem a ironií sobě vlastní. Možná jsou to jen mé výklady, ale naznačuje tak, jak některé svazky mohou stát na absurdních a nesmyslných základech a utahuje si tak trochu z diváka i ze svátosti manželství jako takové. I přesto, že téměř záverečná scéna se šťastným shledáním je přímo ukázkovým příkladem kýče, dokáže dojmout. A navíc je tady Banderas tak neodolatelně sexy, že bych se snad nechal zavřít i já! :-) (30.04.2008)

4,5*/5 Pedro, ty starý úchyl, ako to robíš? Najväčšia sranda je v tom, že tá zdanlivá inakosť a možno pre niekoho zvrátenosť, je svojim spôsobom absolútne prirodzená a snáď nikto nevie ľudské vášne zobraziť tak dokonale a zanietene ako Almodóvar. Ako je už zvykom, herci boli výborní (ústredná dvojica fantastická), farby len tak hýrili, príbeh opäť pútavý a opäť živočíšne ľudský, výborná hudba (Ennio Morricone), množstvo podstatných pekných detailov, sex a nahota mali svoje absolútne opodstatnenie... Keby sa ma niekto opýtal, o čom bol film Átame, tak jednoducho poviem, že (zas) o Láske. Vo všetkých jej podobách krutých aj radostných, ktoré sa nevyhnutne doplňujú. Oceňujem originalitu príbehu a jeho podanie, aj keď to už je u tohto skvelého španiela tak trochu samozrejmosť a zároveň trademark. Laťka je vysoko (Hovor s ňou, Všetko o mojej matke, Zlá Výchova) a preto plný počet tentokrát nedám. Ale aj tak je to vlastne jedno, lebo Almodóvar hrá úplne inú ligu, mimo nejakých zbytočných porovnaní a hodnotení...Jeho filmy sa musia jednoducho prežiť. Tí čo to prežiť vedia, rozumejú predpokladám aj tomu čo hovorím:) (05.01.2010)

Když do něčeho vložíš srdce a ptáka, je to vždycky osobní. Jeden z nepovedenějších Almodóvarových filmů [o filmu]. Obligátně nepůvabná Victoria Abril, ibersky nevzhledná sestra Scarlett Johanson, čelí poněkud nevybíravým námluvám "šílence" Antonia Banderase. Španělský telenovelař s dobrým vkusem provede diváka příběhem od klasického úvodu, prolnutého s natáčením thrillerového spin-offu, k vyvrcholením, která v kinematografii nemají obdoby. Almodóvar, po všech stránkách na vrcholu (ty nápady! ty barvy! ta kamera!), spojil tentokrát síly s bratrem kýči Ennio Morriconem. Těžko si představit někoho, kdo by stejně jako on dokázal v jediném motivu přirozeněji sloučit atributy thrilleru a melodramatu. Dokonalém zmatení žánrů umocňují zázračně nerušící komediální scény, jako když Banderasův únosce nakupuje v lékárně lepící pásku a přímo před drogistou zkouší, která bude komfortnější na ústech; když drogoví dealeři řeší volby nebo když náhle sledujeme vložený reklamní spot, zobrazující německé důchodce, kteří v mládí (= v nacistických uniformách) sjednávají penzijní připojištění. Nepamatuji se, že bych se u nějaké Almodóvarovy ne-komedie smál nahlas. Skvělý film. (28.06.2020)

"Spoutej mě!" vypadá v Almodóvarově podání spíš ještě jako hraní si s filmem. Jednotlivé scény jsou slušné, herci dobří, kamera chvílemi nápaditá, ale celé je to o ničem. Děj je střelený příliš na to, aby šlo o věrohodnou podívanou, ale málo na to, aby ona střelenost bavila (jako u Žen na pokraji nervového zhroucení). Ani žádného zamyšlení-hodného motivu jako v pozdějších režisérových filmech se jeden nedočká; je to stále jen (vcelku fádní) hra s jediným zapamatováníhodným momenten (TV reklama). Osobně mám též problém s vynucováním si čehokoliv (včetně citů) násilím, takže mi byli oba hlavní hrdinové mimořádně nesympatičtí, což k mému požitku z filmu rovněž nepřispělo. (20.10.2008)

Když mně film věhlasného tvůrce nenabídne žádný prožitek, zábavu, ba ani nějaký ten kulturní šok a jen si ho "odkroutím", tak je něco špatně na našem souznění, což se bohužel netýká jen tohoto Pedrova snímku a nic na tom nezmění celkem slušný Banderas ani Morriconeho fidli fidli... Za mě by se mohl raději živit navrhováním interiérů pro registrované páry. 40% a basta fidli! (14.02.2014)