Had

Had je manimulátor,ale takový, který má nad obyčejnými lidmi neobyčejnou moc. Zase mi to nedá a nemůžu pochopit, že takoví lidé mezi mámi jsou a všechno jim tak dlouho prochází. První dil nebavil. Druhý a třetí dal šanci a pak už to šlo. ALe když si představím, že námět je podle skutečnosti, tak člověka opravdu až mrazí. (08.04.2021)

První polovina se více zaměřuje na vraždy, celkovou atmosféru a základní vykreslení postav především. Ta druhá jde přes velké množství flashbacků v tomto ještě více do hloubky, proto mi právě v ní chyběla scéna, která by dala jasně najevo, proč je vlastně Sobhraj Hadem. Samozřejmě náznaky toho nechybí, například veškeré Charlesovi manipulativní proslovy, jeho neuvěřitelná hra s lidmi na všech pozicích (třeba policisté), kvůli kterým by alespoň jeden památný útěk ale mít větší prostor mohl. Naštěstí tu i díky solidnímu vykreslení vražd a svým způsobem až idylicky sedmdesátkové atmosféře vyloženě nechybí. Onu idylku má na svědomí právě velmi slušná dobovost, kostýmy, lokace natáčení, hudba a výborná kamera... vzpomenu třeba na scény otrav, takže pryč z idylky. Velkým kladem je i obsazení hlavní dvojice, Jenna Coleman totiž hraje naivní mrchu skvěle a Tahar Rahim je Charlesem Sobhrajem. On doslova hýří neuvěřitelným sebevědomím, jistotou, ať se děje prakticky cokoliv, navíc jeho již zmíněné manipulativní proslovy na oběti, Marii, Ajaye... fantastický výkon. Zajímavé je skládankové vyprávění příběhu, děj neruší, naopak dává možnost si vše dát dohromady podobně jako Knippenberg, jehož hraje Billy Howle tak nějak správně úřednicky... jednoduše je znát, že není policajtem, ale diplomatem. Ještě k vyprávění a vlastně atmosféře především, hlavně jí totiž pomáhá občasné využití archivních záběrů, které navíc nějaký ten dolar taky ušetří, samozřejmě mimo jiné. 85% (07.04.2021)

Ačkoliv mám rád životopisné příběhy o sériových vrazích, tak se přiznám, že jsem chtěl své sledování tohoto miniseriálu přerušit již po druhém díle. Protože mi hlavní protagonisté tohoto představení byli silně nesympatičtí a dívat se jak se jakási vybledlá slepice z nějakého kanadského venkova zabouchne do slizkého zakomplexovaného míšence, který má na vodítku jakéhosi otroka z indické džungle fakt nebavilo. A taktéž způsob, kterým oblbovali své oběti mi připadal amatérský a popravdě řečeno něco podobného jsme mohli vidět v našich končinách, když to provozovali v devadesátých letech slečny, kterým se říkalo „holky rohypnolky". Ale nakonec jsem to ustál a dokoukal jsem to dokonce a musím přiznat, že se mi to vcelku i líbilo a to hlavně proto, že jsem nedokázal pochopit, jak jim to mohlo tak dlouho procházet a taktéž jsem nepochopil, že se o to místní úřady vůbec nezajímali. V Thajsku se totiž zajímají zejména o obchod s drogami, ale nějací zavraždění turisté jsou pro ně druhořadým zbožím. Naštěstí se tohoto případu náhodně chytil jeden úředníček na nizozemské ambasádě a jelikož neměl zkušenosti s policejním vyšetřováním a dalšími postupy spojených s touto prací, tak to bylo vcelku zábavné a netradiční pojetí než známe z jiných příběhů o sériových vrazích. Ona, kdyby se do tohoto případu pustila policie o trošku dřív, tak by už byl ptáček dávno v kleci, protože takových stop a hloupých přehmatů, co udělali při svých vražedných dobrodružstvích se jen tak nevidí a zajisté by si páni policajti smlsli na čestvě zanechaných stopách, kteří tito hlupáci zanechali. Dalším plusem ztvárnění tohoto příběhu byla exotická a poměrně nezvyklá krajina ve které se tato story odehrávala a pro mě také slizkost hlavních představitelů se kterými jsem neměl ani ty nejmenší sympatie, přesně jak říkali v průběhu jednoho dílu„ Oni si snad hrajou na Bonnie a Clydea", tak to přesně vystihovalo tuto dvojku hloupých vrahů bez emocí a zbytku zdravého rozumu v hlavě. A další úsměvná část tohoto nešťastného příběhu je asi v tom, když vám někdo nutí nápoj a vy jste chlap a on je taky chlap, tak normální člověk v tom cejtí nějakou levárnu, ale naše oběti néé. Ti to krásně vybumbali a pak zvraceli a zvraceli a zvraceli a šli s tím dotyčným ještě do pokoje. No nic, nebudu dál psát nesmyslné chování některých jedinců, protože bych náhodou ještě napsal spoiler a to vážně nechci. Ale pro budoucí diváky doporučuji, ať to dokoukají celé, protože zas tak špatný to nebylo, jak to ze začátku vypadalo a proto dávám něco přes 70%. (05.07.2021)

Výpravný dobový seriál o podivné existenci jménem Charles Sobhraj, která v sedmdesátých letech okrádala a vraždila baťůžkáře cestující po Indii a Thajsku. O tomhle vrahounovi jsem neměl sebemenší tušení, a tak pro mě byl seriál do značné míry fascinující. Někdo možná bude mít - dle některých zahraničních ohlasů - potíže usledovat neustálé flashbacky a flashforwardy, podle mne je ale ta mozaika složená dost přehledně, takže jsem nikdy neměl větší problém pochytit kdy, kdo, co a jak. Plusem jsou pro mne i atraktivní lokace, zvlášť teď v čase omezeného cestování jsem si rád připomněl Bangkok a další místa. (27.01.2021)

Každý, kto ma z celého srdiečka miluje vie, že som nadšencom tvorby o sériových vrahoch. Popravde, bez štipky sebareflexie, nepoznám nikoho na tejto pofidérnej stránke, kto má v rámci tejto témy napozerané viac, ako moja láskyplná maličkosť. Sledovať dobre spravovaný dokument, je proste emocionálna bomba. Pozerať priemerne spracovaný seriál o dĺžke 8 hodín, je kurevská vražda. Prvé tri epizódy sú doslova zbytočnosť, keď jadro seriálu konečne chytí tempo, záver opätovne upadne do akéhosi polospánku, ktorý ani z ďaleka nenapĺňa očakávania, hodného takejto story. Čo ma ale serie najviac, samotný “Had” ani z ďaleka nie je tak podaným hadom, akým naozaj v skutočnosti bol. Ďalšia vec, nie je nič horšie ako sledovať tematicky tvorbu podľa skutočnosti, ktorá je podaná tak mdlým spôsobom, prakticky bez výrazného zásahu do emócii. Toto neviem prečo dosahuje 82%, no ostatným dám radu do života zadarmo. Keď chcete aby Vás niečo v rámci takéhoto námetu zasadilo do fotelky, musíte zmeniť žáner. A tým je bez pochýb - DOKUMENTÁRNY (a však v dobrých rukách). (04.07.2022)