Jako letní sníh - Život J. A. Komenského
Like Summer Snow
Režie:
Lubomír HlavsaScénář:
Martin FahrnerKamera:
Pavel KoppHrají:
Alois Švehlík, David Švehlík, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Jenovéfa Boková, Marika Šoposká, Kristýna Janáčková, Milena Steinmasslová, Luboš Veselý (více)Obsahy(1)
Dokudrama Jako letní sníh mapuje životní příběh Jana Amose Komenského, který se stal kvůli svým přesvědčením a názorům patrně nejznámějším českým vyhnancem. Většinu života strávil mimo svou vlast, ale přesto svými jedinečnými myšlenkami, které zaznamenal v téměř 200 knihách a spisů, zásadně předběhl svoji dobu a ovlivnil celý svět. Film se natáčel v České republice, ale také v těch místech Evropy, ve kterých jsou nejpatrnější stopy působení Jana Amose, tedy také v Maďarsku, kde se mu podařilo vytvořit životaschopný model výuky pod heslem „škola hrou“. Příběh Komenského rámuje jeho rozhovor s malířem Rembrandtem, který kreslil jeho podobiznu. Na základě jejich rozhovoru se před námi odvíjejí jednotlivé epizody Komenského života. Ukazují, že Komenský byl nejenom nesmírně plodným autorem a skvělým myslitelem, ale také člověkem z masa a kostí, člověka láskyplného, sužovaného osobními tragédiemi i tehdejším překotným vývojem evropské společnosti. Ve ztvárnění hlavní role se vystřídají Alois a David Švehlíkovi. Významnou roli si zahraje také Vladimír Javorský nebo Igor Bareš, který ztvárnil malíře Rembrandta. Literární odkaz Jana Amose Komenského je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla vševěda, objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem "Labyrint světa a ráj srdce". Režie filmu se ujal Lubomír Hlavsa, známý filmem Poslední útěk Jeronýma Pražského, anebo Jan Hus: Cesta bez návratu. Film vznikl v koprodukci České televize a společnosti Vistafilm. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (78)
"Štěstí se v mém životě často rozplynulo jako letní sníh, přicházelo a zase mizelo. Víš já jsem to s Bohem nikdy nevzdal, vím že je to s námi lidmi hodně špatné, ale také vím že ještě nejsme úplně ztraceni.." Lubomír Hlavsa možná není žádný režijní mág, přesto způsob, jakým se mu podařilo zachytit životní příběh Jana Amose Komenského stojí za ocenění. Moc nechápu, proč je film označen za dokudrama. Mě to úplně nepřišlo, zvláště díky orámování celého vyprávění patrně čistě fiktivním setkáním Komenského s "neotesancem a hrubiánem" Rembrantem (byť jsem se na idnes dozvěděl, že v roce 2006 profesor dějin umění Ernst van de Wetering identifikoval Rembrandtův obraz starého muže z florentské Galerie Ufizzi jako portrét Jana Amose Komenského). Jejich vzájemné dialogy v podání Aloise Švehlíka a Igora Bareše jsou ozdobou tohoto filmu. Zajímavý (trošku až mystický) motiv pak přináší autoři snímku zařazením postavy bratrského duchovního a "proroka" Mikuláše Drábíka, který naopak reálně se Komenským v těsném kontaktu byl . O této postavě jsem až do teď ale nic neslyšel, takže děkuji za trocha toho dovzdělání. Maličko mi nesedly úvodní násilné pasáže, ale doba taková asi opravdu byla. A možná byl ten úvod nutný, aby následně mohly vyniknout všechny ty vynikající Komenského myšlenky o možné nápravě světa skrze knihy. Na využití potenciálu otce i syna Švehlíkových jsme si už možná zvykly. Přesto i zde to jejich spojení splnilo svůj účel. Takže Lubomíre Hlavso díky moc, bylo to skvělé. . ()
Komenský sympaticky formou vzpomínání během rozhovoru s Rembrandtem (x); na cesty ve vyhnanství po Bílé hoře, letmá prohlídka jeho názorů i zkázonosnou politikou tehdejší Evropy. Padne zde "škola hrou", koperníkovská revoluce, pálení knih a oprese, vražda Valdštejna, sen o "všenápravě" a idealistické myšlence tzv. Pansofie, atd. Bavil mě truchlivý tón, zpruzelý neotesaný malíř, a je to příjemný historický TV film, co plní svůj účel - přiblížit osobnost významného učence. Výtka leda tak: extra půlhodinka by nebyla na škodu, podat toho ještě víc. Říkám si, kéž by se dnešní školní systém inspiroval právě Amosem, než šrotit se a vychovávat tupý dělníky furt jak za Marie Terezie... ()
Jediným kladem filmu je podmanivý vizuál a výborně "chycená" role Mikuláše Drabíka. Všechno ostatní v něm ale zoufale nefunguje. Neodpovídají mnohé historické údaje ani reálie, mnohdy skutečně zásadně. Pravděpodobně do značné míry ještě dřevěnou Strážnici začátku 17. století fakt nelze natáčet v kulisách Paříže 14. století. Prakticky totéž platí do značné míry i o Lešně. Ve filmu ze 17. století opravdu nemají co dělat okna z 19. století. To už by tam rovnou mohly jezdit parní lokomotivy (zajímavé je, že v Rembrandtově ateliéru to mají + - správně, všude jinde špatně). Také truhlu s christogramem IHS mohl mít Komenský v majetku pouze dosti obtížně. Že Komenský koupil Koperníkův spis je pravda, že byl celý život odpůrcem jeho teorie a to právě s poukazem na Bibli, ovšem také. Tahle skutečnost mimochodem mohla posloužit vysvětlení "jak to Komenský s tou láskou ke knihám a vedení minil" daleko lépe než melodramatické znějící proklamace. To by ale nejprve museli tvůrci o Janu Amosovi vědět o něco víc než jen to, co se dá dočíst na Wikipedii... To všechno jsou ale vlastně jen drobnosti, byť mě jako historika umění velmi dráždí. Zásadní problém je v tom, že film Komenského představuje především jako jakéhosi naivního snílka. Přitom šlo ve skutečnosti o jednoho z největších myslitelů své doby. Jeho pedagogiku už tehdy respektovali i Jezuité. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, dostával nabídky doslova z celé Evropy... Taky Rembrandt, který se do toho příběhu dostal takřka omylem (teorie z roku 2006, podle níž je známý "portrét starého muže" portrétem Komenského, nebyla odbornou veřejností přijata a sám její autor dnes o věci hovoří s podstatně menší jistotou), je tu ztvárněn jako povrchní milovník vína a žen... Jejich vzájemný dialog a vlastně všechny dialogy ve filmu jsou neuvěřitelně jalové a šíleně šustí papírem. Jakousi sílu a uvěřitelnost rozhovor obou mužů dostane až v posledních 15 minutách, to ale na dobrý film vážně nestačí... Já vcelku chápu, že Česká Televize nemá peníze na to, aby natočila slušný historický film, proč tedy u všech kozlů za stejné peníze nenatočila kvalitní dokument? Klidně i s hranými pasážemi? Jistě by zbylo něco i na historiky a další odborné poradce, kteří při natáčení tohoto "dokumentárního dramatu" zjevně naprosto chyběli... Celkový dojem: 60% ()
Nízkorozpočtová rozhlasová hra doplněná kolorovanými obrázky a komparzem v dobových kostýmech. Stále si myslím, že u historického filmu jsou podstatnější věci než přeříkat fakta, jakoby je někdo četl z učebnice nebo ze slovníku. Zvolený způsob převyprávění s častými flashbacky nepovažuji za šťastnou volbu. Velkému plátnu svědčí obrazy, myslím tím skutečné obrazy, které berou dech a mluví samy za sebe. Zde je velmi patrné, že Lubomír Hlavsa je především dokumentarista, hraný film je pro něj nezvládnutá disciplína. Snaha se cení, to ano, ale o průlom se současné české kinematografie to opravdu není. ()
Perfektní edukativní záležitost vhodná pro širokou veřejnost (pro školáky a studenty vyložená povinnost), forma dialogů, kdy se každý ze zúčastněných ve zkratce představil, vnímám jako sympatický nápad- v duchu školy hrou, výborně obsazeno ( až na Křenkovou, která stále neumí artikulovat, pouze drmolit), nádherné kostýmy, hudba, kamera, režie, velmi pěkné! Důstojné. V podstatě stručné a jasné. Chválím i nápad s Rembrandtem a "jeho" světlo, které film provázelo. Tohle jsme neviděli naposled. Komenský byl pán! ()
Galerie (29)
Zajímavosti (3)
- Asi nejznámější portrét Komenského namaloval v roce 1641 Rembrandtův žák Jürgen Ovens. Tento portrét je vystaven v muzeu J. A. Komenského v Naardenu. (xisp)
- Natáčení probíhalo na hradě Sovinec a Buchlov. Větrný mlýn se nachází v Rymicích. (SONY_)
- Historicky není prokázáno, že by se Rembrandt s Komenským setkal nebo ho portrétoval. Obraz, který je vidět ve filmu opravdu namaloval Rembrandt a jmenuje se „Portrét starého muže“ nebo „Portrét rabína“. Podle znalců byl namalován v roce 1664 nebo 1665 a z největší pravděpodobností opravdu znázorňuje Komenského. (xisp)
Reklama