Kolja

Tak tohle je jeden z těch filmů, které zákonitě musí útočit na ocenění. Chyba to rozhodně není. Mně se film jako celek ohromně líbil. Film je postaven na zajímavém příběhu, který je propleten velmi jemným nevtíravým humorem. Jestli si některý český film zasloužil oscara, tak je to právě tento. Film plný narážek a odkazů na tehdejší dobu, který je dotažený na naše poměry k dokonalosti po všech stránkách, a to nemohu hodnotit jinak než 4*. (27.10.2011)

96% - Jedna hvězdička za holywoodskou režii, druhá za hudbu, třetí za kameru, střih, a výpravu. Čtvrtá za všechny hrece kromě Z. Svěráka. Ten si totiž zaslouží samostatnou pátou. Za silný příběh ve scénáři, a taky za herecký výkon. Náhodou jsem violoncellista, a musím vyseknout Svěrákovi velkou poklonu za to, že za cellem vypadal velmi přirozeně a věrohodně (ne jak Tříska s houslemi), dokonce lépe, než leckterý student konzervatoře. Na cello ve filmu opravdu hrál, jen místama je slyšet, i vidět playback, ale levá i pravá ruka ví přesně, co a jak. To je fakt rarita. Pan učitel Mirko Škampa, který ho kvůli filmu učil prohlásil, že má větší talent, než většina jeho žáků. Prostě Kolja je bezva. Kdo říká, že je to kýč, může mít pravdu, co já vím. Pak tedy chci víc takových kýčů! (14.09.2005)

"And the Oscar goes to ... Kolya! " O téhle větě se jistě Janu a Zdeňku Svěrákovým zdálo už během psaní scénáře a vlastního natáčení. Přípravy na film byly veliké, zákulisní informace hovořily o skutečné bombě a výsledná podoba filmu nadchla milióny diváků nejen u nás. Hlubokce lidský příběh, který je sice v globálním vyznění smutný, ale je servírovaný půvabně milou a laskavě humornou formou, si nepochybně svého Oscara zaslouží. A my můžeme jen doufat, že se Janu Svěrákovi a jeho otci podaří ještě nějaký podobný "zásah", třeba i s žánrově poněkud odlišným filmem, který ale zase dokáže vzbudit v divácích z celého světa pozitivní emoce, tak jako to dokázal Kolja, jehož mnozí z nás zařadili mezi české národní klenoty. (29.08.2002)

Tak ja neviem. Na to, aký bol okolo filmu humbuk, je to slabotina na úbohej úrovni. Zdeněk Svěrák je nudný, jeho herecký prejav bezfarebný a trápny, dejovo je všetko príliš vymyslené a nepravdepodobné. Tak tento typ humoru mi nejde pod fúzy. Film rozpráva o malom nevychovanom frackovi, ktorého zhoda nepriaznivých okolností vohnala do náručia starého priadka a ako im to spolu po počiatočných nezhodách klape. Už menej vypovedá o dobe a ľuďoch okolo, vzrušujúcich deväťdesiatych rokoch po páde totality, srandy tam kopec nie je, ale to u Svěráka nebolo na programe dňa nikdy. Smiech porcuje po kvapkách, skôr menej ako viac. Avšak, kto sa chce dojať strateným neposlušným chlapcom v útrobách pražského metra, pre toho je film určený. (04.10.2019)

Tady vykrystalizovala spolupráce otce se synem Svěrákových do naprosto dokonalého a jednotného celku. Perfektní režije tohoto velmi lidského dramatu kupodivu perfektně funguje se Svěrákovým ,, Cimrmanovským" humorem a dvojsmyslech. Pro nás o to více, že se děj odehrává těsně před pádem komančů, což je období v našich filmech obzvláště oblíbené. Trochu tu funguje retro ostalgie a zároveň je tu možno beztrestně si utahovat z režimu za jehož působení si to leckdo nedovolil. Skutečně nádherný a dojmený film. To je ta linie, kterou by se Svěráci měli držet. Tmavomodrý svět už tak u mne bohužel nefungoval. Každý z herců odvedl maximum. Oskar byl právem zasloužený ! U filmu mi sedla i Soukupova hudba. * * * * * (28.07.2011)