O statečném kováři

Kovář je statečný, silný a spravedlivý, třetí princezna krásná a moudrá, všechny potřebné zákony vydány a tátova palice čeká na další generaci. Klasická pohádka o cestě za princeznou s klasickými motivy, v neklasicky marném provedení. Všeho je zde škoda. Též Čepka: v tomto filmu by na jeho figuru stačil kdejaký šmírák. A o tom, že dobré s dobrým nemusí vždy dát ještě lepší, svědčí spojení Ulrych (hudba) + Suchý (text písně). Pointu kovářovy finty s prstenem jsem nepochopil. "Já bych se pořád vdávala a v kole točila. A co ty? Nechceš se ženit?" /// Po druhém nedobrovolném zhlédnutí (při němž jsem vše kromě začátku a konce blaženě prospal) nemohu neupozornit na fakt, že starý kovář (Mikešův otec) a jeho pomocník Jakub jsou evidentně průkopníky registrovaného partnerství. Oba vidíme vždy pospolu doma (nejen v kovárně), jak řeší telenovelní rodinné záležitosti, evidentně bydlí spolu a krom syna s nimi nikdo další nebývá. To vše lze přejít jako výraz pouhé hubenosti výpravy, ale scéna, v níž oba chlapáci společně věší prádlo, nebo když Jakub dává Mikešovi na cestu buchty, které sám napekl, to při vědomí, že nikde není ani naznačeno, že někdy třeba existovala nějaká Mikešova matka (či podobná bytost), nepřipouští pochybnosti. (22.05.2012)

Tuto pohádku mám velmi rád. Leckdo si na ni ani nevzpomene a sleduje pouze ,,nové,, pohádky, či osvědčené klasicky, ale já se vždy právě těším na ,,O statečném kováři,,. Vždy tu je taková poutavá atmosféra (dalo by se říci až temná/pochmurná a chvílemi i úsměvná) a opět zvítězí dobro nad zlem a zároveň se ukáže i slabost lidských bytostí a jejich spravedlnost a že ne každému lze věřit. 4z5 (24.12.2011)

Kříž vlastně není kovář, ale zástupce čeledi mravencovitých, neboť ti jsou taky schopni unést několikanásobek své hmotnosti.. V dětství neoblíbená pohádka, ovšem postupem času jsem svůj postoj tak nějak přehodnotil. Zastávám totiž názor, že u pohádky se má člověk smát (Byl jednou jeden král), nebo bát (O statečném kováři), nebo od obojího (S čerty nejsou žerty) a v těch současných o mlejnech, měšcích a štěstí z pekla z toho nenacházím ani Trošku. Ty ohnuté halapartny si zaplatíš, Mikši! (21.08.2009)

Tato pohádka určitě patří mezi tu výrazně lepší polovinu v dějinách naší tvorby pro děti a mládež. Snaha dodržet základní půdorys poetik této tvorby, jak se dotvořil a dozrál v první polovině sedmdesátých let, viditelně zvedá její hodnotu v kontextu pozdějšího vývoje, i když ani TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU nebo ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRICEZNA to nejsou. Božena Němcová, naše pohádkářka všech pohádkařů, je z půdorysu díla k jeho výraznému prospěchu víc než vidět; roli siláka Pavel Kříž zvládá nad očekávání dobře právě proto, že svým pojetím koření v básnické pentalogii. Hrůza je opravdu hrůzou, dobro dobrem, vítězství vítězstvím v dobře zvládnutém klasickém pohádkovém černobílém pohledu; syžet i scénář a režie nenechají lhostejnou ani převážnou část "dětí starších generací". Herci bez výjimky hrají to, co mají a mohou; typy, stereotypy i vlastnosti, které tato pohádka přesně a věcně zrcadlí. Za úvahu a diskusi stojí autorský postoj k výkonu královské moci; na mne je pohádkový přespříliš. Naopak nezaměnitelný hudební doprovod JAVORů dává této verzi osvojení staré klasické látky nenapodobitelnou moravskou příchuť, bez níž by naše češství bylo viditelně chudokrevnější. Pohádka - soudě podle odezvy - je dnes zřejmě někde uprostřed mezi dobovým a klasickým nadčasovým rozměrem své další existence. Uvidíme, která z těchto srovnatelně nadějných možností posléze zvítězí. (22.03.2008)

Z dnešního pohledu trochu slabší pohádka, které dominuje především Pavel Kříž a tajemná, místy až děsivá atmosféra. Ostatní postavy nějak extra nezaujmou a hlavní záporák pan Čepek vyloženě svým výkonem zklamal. V podstatě neměl ani moc prostoru se projevit. Pohádka i tak patří k těm lepším českým pohádkám, kterou zná každý a každým rokem nám obohacuje vánoční program v TV. Pro mě to rozhodně není nějaký top, ale dívat se na to dá. 7/10. (24.12.2018)