Minulost Jany Kosinové

Spolubydlící Jan Pivec a Svatopluk Beneš, rozdílní jako oheň a voda, přesto dobří přátelé, skvěle zatápějí nevrlému sousedovi - výborný Miloš Nedbal - ku příkladu nepoužívají každé ráno budík, nýbrž střílejí z pistole do stropu. A půvabná Vlasta Matulová v roli divadelní herečky, jejíž hvězda strmě stoupá vzhůru. Má za sebou však cosi, co ji pronásleduje a nedovolí zapomenout na minulost. Vilém - skvělý Karel Hradilák - ji neustále stíhá a vydírá. Osudy všech se protnou při premiéře nové hry, kterou napsal zamilovaný student filosofie pro svou první velkou lásku. (26.07.2018)

Pravděpodobně nejlepší a nejucelenější film režiséra Holmana. Nenatočil žádné sentimentální melodrama. Podařilo se mu úplně bezvadným způsobem skloubit filmové drama s komediálními prvky. Vytvořil přesnou hranici mezi těmito žánry, zasadil je do jednoho filmu a člověku ani nepřijde divné, že po vážné scéně přijde komická situace, které se srdečně zasměje. Mám na mysli především scény s Janem Pivcem a Milošem Nedbalem jako nerudným sousedem. Vlasta Matulová sice dostala opět stejnou roli, jaké v té době hrála, ale tentokrát byl její výkon vyrovnanější a rozhodně oproštěný od přehnané tragiky a patosu. A Vojta Novák byl v roli ráčkujícího divadelního dramaturga naprosto kouzelný. Určitě to byl jeho nejlepší výkon v českém filmu, tentokrát bez jakéhokoliv náznaku teatrálnosti, jak bývalo u něho zvykem. V kontextu tehdejší tvorby musím dát určitě 5 *. (31.08.2006)

Tenhle film miluji. Je s podivem, jak málo příležitostí dal film Vlastě Matulové. Tady hraje herečku s jistými špatnými zkušenostmi, vlastně se vůbec nedozvíme, co bylo obsahem kompromitujících dopisů, k níž vzplane láskou mladý student Jiří Sutnar, který nevědomky napíše hru o jejím vlastním osudu. Je to vskutku romantické drama, kterému čas ubral jen máloco, snad jen to vzletné závěrečné vyznání opěvující život v podání S. Beneše vyznívá dnes poněkud směšně. Zajímavostí je, že oba protagonisté byli stejný ročník - 1918, v době natáčení jim bylo oběma něco málo přes dvacet let. Někdy je film uváděn jako komedie, úsměvy jistě některé scény vzbuzují, ale především je to skutečné lidské drama s onou pověstnou Třináctou komnatou. A pak ten nádherný evergreen: "Modravých dálek volání...." - to mi zas bude znít v ušíchřadu dní. Srnkova hudba je prostě krásná i dnes. (21.02.2016)

Melodráma s podľa mňa rušivými "humornými" momentmi (nervózny sused, či postupné hodnotenie divadelnho deja divákmi), ktoré asi vo filme nemali čo hľadať. Ostatné priemerné dramatické scény sú však niekoľko ráz doplnené naozaj silnými momentmi - asi najvydarenejšia bola v tomto scéna - dialóg, kedy študent Sutnar recituje svojej láske do telefónu novú báseň, ktorú zložil iba pre ňu. Odorúčam všetkým, ktorí chcú vidieť a počuť ako sa komunikuje so ženami. (26.10.2008)

Hezký, téměř na světové profesionální úrovni zpracovaný melodramatický ale také tak trochu psychologický příběh, mladý muž nešťastně zamilovaný do slavné herečky, která se stala obětí vyděrače. Film byl elegantní, měl dobrou kameru a režii ale líbil se mi i styl vzpomínek a vyprávění. Dvaadvacetiletá Vlasta Matulová se díky tomuto v pořadí již druhému filmu stala už skutečnou hvězdou a vydrželo ji to i nadále.. (11.05.2006)