Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Student Jiří Sutnar se zranil, ale nikdo neví, jak k nehodě došlo. Uzdravující se Jiří řekne vše své matce. Před časem se zamiloval do herečky Jany Kosinové. Když ji viděl v divadle, napsal pro ni hru a doufal, že vzbudí její pozornost. Herečku jeho prvotina opravdu zaujala, neboť jí připomínala vlastní minulost. Je nyní slavná, ale má za sebou zlé zkušenosti. K divadlu ji pomohl Vilém, který ji stále pronásleduje a vydírá. Nešťastná žena podlehne čisté náklonnosti Jiřího a prožívá s ním chvíle štěstí. Vilém se však zúčastní premiéry Jiřího hry a žádá Janu, aby Jiřího opustila a odjela s ním do Ameriky. Následuje hádka, při které Vilém Janu zraní. JIří se domnívá, že je mrtvá a obrátí proti sobě zbraň. Oba jsou nakonec zachráněni a hledají sílu v krátkém štěstí, jež spolu prožili. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (17)

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Jana Kosinová (patrně poslední velký film V.Matulové), je vystavována nepříjemným tlakům ze strany svého vyděrače, divadelního publika, i běžných lidí žijících kolem ní. Tu se na ni přece jen štěstí usměje, a mladý student napíše hru, která v Janě Kosinové až příliš silně oživí deprivaci, kterou trpí, ale dramaturgem divadla je přijata, a inscenována. Ukáže se, že student, který budí svého kamaráda ráno s oblibou výstřelem z pistole, místo budíku, tak je pro Janu Kosinou tím právě hledaným božím požehnáním. Bohužel se Janě Kosinové nepodaří zbavit se svého vyděrače, ten nafinguje její smrt, a odjíždějí spolu do U.S.A., kde má pro ni vyděrač už lukrativní filmové role, ačkoli o ně Jana Kosinová nestojí. Student se postřelí, ale probere se z toho, i díky péči svých úctyhodných rodičů, a křičí pln touhy po životě na závěr - Chci žít, chci žít, už jen pro ty vzpomínky, a aby ve mě neviděla slabocha. Film má tedy otevřený konec, takže se divák jen může s jiným divákem dohadovat, jak se asi tak mohly dál vyvíjet osudy dvou hlavních hrdinů. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Hezký, téměř na světové profesionální úrovni zpracovaný melodramatický ale také tak trochu psychologický příběh, mladý muž nešťastně zamilovaný do slavné herečky, která se stala obětí vyděrače. Film byl elegantní, měl dobrou kameru a režii ale líbil se mi i styl vzpomínek a vyprávění. Dvaadvacetiletá Vlasta Matulová se díky tomuto v pořadí již druhému filmu stala už skutečnou hvězdou a vydrželo ji to i nadále.. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Modravých dálek volání, bláhovou hlavu sladce omámí, když v podvečer se šeří, každý věří, že někde na rozcestí čeká štěstí. Melancholická píseň Jiřího Srnky, jedna z nejklasičtějších skladeb a zároveň jakýsi podvědomý symbol protektorátní rezistence, otevírá nepříliš dlouhou filmovou kariéru režiséra, rozhlasového konferenciéra, sportovce a dokumentaristy Jana Alfreda Holmana, pozoruhodného muže s pozoruhodným osudem. Klíčovou roli v rozhodujícím úspěšném přijetí Holmanova filmového debutu sehrál Vladimír Neff, tehdy jedenatřicetiletý začínající spisovatel, a jeho povídka Bloudění, vzbuzující nečekaný zájem mezi producenty, kteří tehdy hledali nové impulsy pro připravované projekty. Dramaticky vyhrocený konflikt z prostředí divadelního jeviště přivedl do světel reflektorů také Vlastu Matulovou, dvaadvacetiletou brněnskou herečku, která krátce předtím posílila prořídlé dámské řady pražského Národního divadla. I dnes, po více než sedmdesáti letech, zůstává fascinujícím okamžikem její mistrovská studie ženy s tajemstvím, podnikající hazardní vabank se svou minulostí i budoucností. Na vlně rozpustilého studentského popichování jsou unášeny výkony Svatopluka Beneše a Jana Pivce, přičemž Beneš se výborně uplatňuje i v rovině melodramatické. Na svých místech se ocitá rovněž plejáda dalších, většinou oblíbených komediálních umělců, mezi kterými tentokrát vyniká expresivní figurka ráčkujícího dramaturga v osobité interpretaci divadelního režiséra Vojty Nováka (Všecko škrrrrtnout!). Otevřený a svým způsobem neradostný závěr filmového dobrodružství titulních protagonistů nezastírá určitý předěl v ustálených scénáristických pravidlech, šněrovaných obvykle žádanou diváckou konvencí. Méně jásavou kapitolou ovšem zůstává poválečný životní osud režiséra Holmana, prchajícího, stejně jako Jana Kosinová, před svou minulostí do modravých dálek svobodného volání. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Velmi slušný start talentované Vlasty Matulové. Svatopluk Beneš se k ní hodil, byl to pro mě osobně společně s Antonínem Novotným král milovníků. Jenže tady to je dost problematické. Film je dlouhý, konec podivný a milostný vztah mi přijde nedodělaný. Dost rušivá je i přítomnost Nory Cifkové, je tam jaksi navíc. Tyto nedodělky nakonec sklátí jinak celkem slušný film dolů. ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Pravděpodobně nejlepší a nejucelenější film režiséra Holmana. Nenatočil žádné sentimentální melodrama. Podařilo se mu úplně bezvadným způsobem skloubit filmové drama s komediálními prvky. Vytvořil přesnou hranici mezi těmito žánry, zasadil je do jednoho filmu a člověku ani nepřijde divné, že po vážné scéně přijde komická situace, které se srdečně zasměje. Mám na mysli především scény s Janem Pivcem a Milošem Nedbalem jako nerudným sousedem. Vlasta Matulová sice dostala opět stejnou roli, jaké v té době hrála, ale tentokrát byl její výkon vyrovnanější a rozhodně oproštěný od přehnané tragiky a patosu. A Vojta Novák byl v roli ráčkujícího divadelního dramaturga naprosto kouzelný. Určitě to byl jeho nejlepší výkon v českém filmu, tentokrát bez jakéhokoliv náznaku teatrálnosti, jak bývalo u něho zvykem. V kontextu tehdejší tvorby musím dát určitě 5 *. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (4)

  • Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 7. 7. 1940. (Karlos80)
  • Vladimír Neff dostal za tento film Národní cenu za původní námět. (Karlos80)
  • Srnkova píseň "Modré dálky", zde za Matulovou nazpívala nově objevená šansoniérka Míla Spazierová - Hezká. (Karlos80)

Reklama

Reklama