Výstřely v Mariánských Lázních

Bylo fakt nutný dát tam ten závěrečný proti německý slint ? No nebylo, ale protože jste komouši a tudíž nenávistný hovada, tak jste ho tam dali, co ? A víte co, vy rudý kurvy ? Já vám za to dám odpad. Kdyby nebylo konce, možná bych byl i smírčí a nějakou tu hvězdoslavu bych udělil, i když upřimně, z hereckej výkonů jsem dvakrát říčnej nebyl a motanice to byla na entou. Třeba tajtrlíkování se žebříkem zabralo asi 20 minut, který se krásně mohli prsknout do nastolení atmosféry, protože nápad to nebyl až tak špatnej. Vyšetřování vraždy těsně po válce, kdy ještě kdejakej nácek, nechtěl pochopit, že zazvonill zvonec a vyvolený rase bylo konec. (03.05.2011)

Souhlasím s honajzem, tohle je trochu jiný šálek komunistické melty. Takový lepší! Pod taktovkou Tomana vznikala různá zvěrstva, ale tohle bych jím zrovna nenazýval. Nebýt toho závěru, mohla z toho být celkem zajímavá kriminálka a v podstatě jí i byla. Film je zajímavý již jen lokacemi, kde se odehrává. Děj se odehrává v našem západním pohraničí krátce po válce, tedy na uzemí spravovaném americkou armádou. V pohraničí se po kopcích stále toulají bandy werevolfů i členů Hitlerjugend, kteří se odmítli smířit s koncem války a dál hodlají bojovat. Do toho je třeba dostat do již odsuny vysídlených domů nové přistěhovalce a vůbec řešit každodenní lapálie poválečného života. V takovém ovzduší konce jara 45 se jeví trochu jako pitomost vyšetřovat vraždu, která se stala v roce 1933 obzvláště přihlédne-li člověk k faktu, že miliony lidí zemřely, zmizely nebo byly někam přemístěny. Archívy neexistují a vše funguje hodně chaoticky... Je překvapivé, že toto téma dostalo zelenou v době normalizace. Jako vždy jsem se soustředil na detaily a krom nezbytných účesů ,,na patku'' a kotleťáků si film celkem držel feeling začátku padesátých let. Naši jezdí a americkou technikou, krom Jeeepů i se štábními vozidly Dodge WC40 a WC54. A když jedou hrdinové do prahy, na nádraží je to samý Rudoarmějec, prostě někdo si s detaily vyhrál byť ta scéna na nádraží má asi 30 sekund... Myslel jsem, že to bude další ze zábavných normalizačních pitomostí, ale příběh zaujal a herci hráli dobře... Dávám tedy za 3 průstřely okna bytu profesora. * * * (27.10.2019)

Vražda spáchaná těsně před válkou vyšetřovaná těsně po válce. Což o to, román je napsán dobře, ale filmové zpracování zprasila typická normalizačnost. Korunu tomu všemu dal vložený epilog. Že by na objednávku? Scénář mohl daleko více zatlačit na nějaké to napětí. Takhle se snímek tváří poněkud rozpačitě, což snaživě zachraňuje hlavně Josef Abrhám. A zadařilo se, neb to snímek přeci jen trochu pozvedlo. I tak se jedná o dílo, které se řadí k těm pozapomenutým a opravdu není divu. (11.12.2014)

Dal bych čtyři hvězdy, kdyby Toman příběh nezazdil závěrečnými záběry a nepřetočil tím do té doby poměrně střízlivě vyprávěný příběh do aktuálního propagandistického pamfletu. Pátrání samotné je neslané nematné, ale postavy jsou velmi zajímavé, navíc obsazené proti obyvklému klišé. Bohumil Šmída nehraje obvykle dobráckého kriminálníka, nýbrž inspektora, Adolf "Zápotocký" Filip není mužem z lidu, ale elegatním vyšetřovatelem, Neužil nebo Dítě filosofují tak, že to diváka neurazí atd. Na rok 1973 lepší průměr. Až na ten závěr, jak už nazančeno.. (16.08.2011)

Ten samotný námět o vyšetřování politicky motivované vraždy (atentátu), která se stala ještě za 1. republiky, zasazené do poválečného prostředí pohraničí, kde se bandy bývalých členů Hitlerjugend jen neradi smiřují s tím, že válka už skončila (viz akční úvod s přestřelkou na lázeňské kolonádě), je určitě zajímavý. Zpracování je poněkud nemastné neslané, herecky to ale dost zachraňuje Josef Abrhám v roli detektivního asistenta Hanouska. Že to bylo natočené za normalizace si člověk naštěstí uvědomí až v závěru, který je zbytečně protiněmecký. (18.01.2024)