So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Zdařilé válečné drama, kterých se v Německu zrovna moc nevidí.Příběh německého vojáka,jehož vůle přežít a vrátit se zpět ke své rodině je obrovská.Proto se rozhodne utéct z poválečného zajetí a my vidíme jeho návrat domů,skrze drsnou pláň,krásnou přírodu.Skvělé drama na jehož konci ukápne i pár slz.Bravo ()
To, že sa záver bol ako z telenovely, pár nedotiahnutých scén ma nedokázalo odradiť z pocitu, že som videl napätím, emóciami a kvalitným dobrodružným spracovaním nabitý, strhujúci snímok o ceste, ktorú treba vidieť. A určite sa k nemu rád vrátim. Navyše aj herecké podanie Bernharda Bettermanna ma zaujalo, čo sa pri nemeckých výkonoch nestáva často. 85%. ()
Tenhle film bohužel nemůžu brát vážně ani po notné dávce legálních drog. To první a poslední chvályhodné na tomhle kousku je snaha zachytit jednu poměrně zajímavou historickou epizodu. Avšak zbytek nemohli tvůrci ani v nejmenším myslet vážně?! Herci notně ochotnicky přehrávají už tak hloupoučký scénář, který obsahuje všechna možná klišé z válečných filmů, což nepochopil ani netalentovaný režisér se značné naivním rukopisem. Jeho styl je až nechutně doslovný, povrchní a pozérský. Celé toto utrpení dokresluje otravná hudba oplývající s brilantní schopností lézt na nervy již po první polovině filmu. Tenhle pokus byl opravdovým výstřelem do prázdna. Pro příště bych snad všem zúčastněným poradil, aby si při natáčení jejich dalšího kousku konečně uvědomili žánr filmu a nevyrobili další nechtěnou parodii na snímek samotný. ()
Na jednu stranu syrově realistický a na druhou naivně pohádkový příběh, to je BP. Nejhorší na něm jsou ty scénáristický berličky v podobě náhod na poslední chvíli (tuleň, eskymáci, paranoia zlatokopa), sebeobětování (doktor v gulagu, zlatokop ve vězení, polskej žid) a vojcla, kterej jakoby vypadl z Hugových Bídníků (A nedá si říct a nedá...) Stejně tak mi přišlo, že přinejmenším něco z toho jsem už viděl někde jinde dřív a to málokdy hůř (třeba v Tanci s vlky nebo ve Stínu vlka a svým způsobem v každým filmu z vojenskýho vězení nebo lágru viz třeba Žabák, i když z něho asi neopisovali). Velice dlouho jsem váhal, jestli dvě nebo tři. Přeci jen jsem u tohoto filmu strávil dvě a půl hodiny zábavy jen občas proložené trapnými zasyknutími (například u jeho stále smutné dcery jsem sykal neustále). Přesto ty zasyknutí byly pořádný a největší byl konec. A to nejen to zamilovaný objetí na Vánoce v kostele, který bych byl ještě schopnej vzít protože takovýhle romantický chvilky mám rád, ale hlavně ta trapná hláška Stejně jsem tě porazil!, či jak, na mostě. Tenhle film dostat do ruk někdo, kdo si dává hlavu s realističností i obsahovou, nejen formální, byl by to trhák. Takhle to ale vyznívá jen jako naivní pohádka, kde "hrdina i přes nebezpečenství nevídaná a překážky do nebes sahající dosáhne zdárně svého cíle a zlou saň po krutých bojích šťastně zahubí a dámu svého srdce získá zpět..." ()
Jarek Haxnavica to sepsal též, a to podstatně stručněji: Du du du, du po ledu, a dopředu du, a dozadu du! Du du du, du po ledu, a dopředu du.....Byť již léta tvrdím, že nácíček nemá právo si postesknout, neb měl zůstat sedět doma na prdeli a ne se srát do zbytku světa, tento film jednomu vtlačí do mysli i trošku toho soucitu a pochopení. Doporučuji však navařit pár barelů kávy a pod oční víka zarazit sirčičky. Jinak přijdete o velkou část potulky wehrmachtmanna po sajůzu! Né, že by to vadilo. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Na záběru, kdy se Forellova dcera dívá na mapu je chyba. Atlas do kterého se dívá mohl být vytisknut až po roce 1991, protože v něm jsou vidět hranice států, které dříve byly součástí SSSR, jako například Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko atd. (Musak)
- Děj se odehrává v gulagu na nejvýchodnějším cípu Čukotky – tzv. Čukotstrojlag. (Octopus6.1)
- Když hlavní hrdina chce vystřelit po tuleňovi, tak v jednom záběru natáhne pistoli Tokarev, která je čistá. V následujícím záběru je však celá od sněhu. (Marsu88)
Reklama