So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Silný příběh, dobří herci, autentická kamera... ale. Zas to ale. Proč? Proč to musí mít ale? Takový skvělý film a tak infantilní a podbízívý konec? Proč si někdo dá tu práci aby 4/5 filmu člověk věřil, fandil a pak to na závěr vše shodil... Opravdu tomu nerozumím (možná ani nechci, fakt sám nevím). Někdo přede mnou zde řekl, že film by měl skončit na mostě respektive otevřením brány na most do Iránu... Nezbývá mi nic jiného než souhlasit... jen ještě jednu poznámku na závěr... už jsem to zmiňoval ve filmu Napola... souvisí to s kolektivní vinou a zapoměním... Rusové zpravidla řadové vojáky Wehrmacht propouštěli, vyjímku tvořili jednotky SS, SA,SD a jednotky horských myslivců... Pozornému diváku neunikne, ve které jednotce pak byl (sloužil) hlavní hrdina... ()
Po dlouhém čase opět jeden německý snímek, který by se dal zařadit mezi "ty lepší". Prohraná válka, transport na Sibiř na nucené práce a utrpení v mrazech cestou vlakem na Dálný východ. To jsou skutečnosti, které nasměřovaly německého nadporučíka Forella do "ruského pekla". Spolu s ním prožíváme nelidské týrání ruskými vězniteli, a přesto, že se jedná o německého vojáka, který podrobil i náš národ, držíme mu palce na jeho cestě ke svobodě. Bohužel s blížícím se koncem ztrácí příběh na důvěryhodnosti, jak už níže poznamenala Kleopatra. Ale buďme shovívaví a nechme se unést bezesporu napínavým příběhem, údajně snad podle skutečnosti. ()
Zajímavý válečný film. Tentokrát z pohledu němců. Po dobu cestování do ruského zajateckého pracovního tábora a samotného pobytu v něm je Bílé peklo příjemně ubíhajícím filmem. Po útěku hlavního hrdiny se objevuje s postupujícím časem bohužel čim dál víc scénaristických lapsů a ztrácí výrazně na tempu. Samotné finále na mostě mi přišlo hodně přitažené za vlasy. Mít o 30 minut kratší stopáž (hlavně odstřihnout z druhé části filmu) patří mezi skvělé novodobé válečné filmy. Takto tento spíše komorní snímek o nezlomné vůli jednoho zajatce zapadá do šedivého průměru. ()
Tento filmový opus pripomína niečo medzi Odysseou a Doktorom Živagom ... V zásade by ste ho mali pozerať počas horúcich letných dní ... Toľko kosy a nevľúdneho prodtredia totiž poriadne schladí ...Najväčším nedostatkom ale bola hudba, ktorá mi vzdialene pripomínala filmovú hudbu z čias krutej normalizácie rokov 80-tych ... Aj keď ... ten melodramatický záver tam naozaj byť nemusel ()
,,NA VÁNOCE JSEM ZPÁTKY !".... /// Útrapy války nás minou, místo toho sledujeme cestu válečných zajatců, odsouzených na spoustu let nucených prací v Gulagu. Zde nejsou třeba žádné stráže ani strážní věže. A protože sliby se mají plnit, vydá se vězeň Forell napříč Sibiří k domovu. Aby jste takovou cestu zvládli, musíte mít nejen teplé oblečení, pořádné boty a kompas, ale hlavně štěstí. SPOUSTU ŠTĚSTÍ! Zajímavé vyprávění, které jistě chytne a ukáže místa, kam se zřejmě nikdy nepodíváte. Bohužel to trošku ,,shodil" konec. Ale určitě tenhle film doporučuju ! ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Dozorci v lágru používají samopaly typu PPŠ-41 Špagin a PPS-43. (Octopus6.1)
- Na záběru, kdy se Forellova dcera dívá na mapu je chyba. Atlas do kterého se dívá mohl být vytisknut až po roce 1991, protože v něm jsou vidět hranice států, které dříve byly součástí SSSR, jako například Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko atd. (Musak)
- Film je natočen na motivy stejnojmenné knihy, kterou napsal Josef Martin Bauer. Kniha vyšla i v ČR pod názvem „Kam až mě nohy donesou“. (Dragoni)
Reklama