So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (334)
Silný příběh, dobří herci, autentická kamera... ale. Zas to ale. Proč? Proč to musí mít ale? Takový skvělý film a tak infantilní a podbízívý konec? Proč si někdo dá tu práci aby 4/5 filmu člověk věřil, fandil a pak to na závěr vše shodil... Opravdu tomu nerozumím (možná ani nechci, fakt sám nevím). Někdo přede mnou zde řekl, že film by měl skončit na mostě respektive otevřením brány na most do Iránu... Nezbývá mi nic jiného než souhlasit... jen ještě jednu poznámku na závěr... už jsem to zmiňoval ve filmu Napola... souvisí to s kolektivní vinou a zapoměním... Rusové zpravidla řadové vojáky Wehrmacht propouštěli, vyjímku tvořili jednotky SS, SA,SD a jednotky horských myslivců... Pozornému diváku neunikne, ve které jednotce pak byl (sloužil) hlavní hrdina... ()
Film se otvírá velmi prudkým a naléhavým tempem, němečtí váleční zajatci jsou lifrováni kamsi na Sibiř, do těch nejdrsnějších podmínek pod "laskavá" ruská křídla. Jsou to Němci, ale především jsou to lidi, a tak jsem uprchnuvšímu nadporučíkovi Forellovi držela při jeho útěku na svobodu i v jeho strastiplném putování palce. Bohužel, přes velké náklady, nápady ( občas jsem podezřívala autory z inspirace a to nejen jedním "známým" příběhem) a jistě obrovskou práci zredukovanou "jen" do 158 minut, jsem neměla a zvláště pak, jak se příběh chýlil ke konci, tentýž pocit autenticity jako v jeho začátku. ()
Velice solidní válečný film – no na německé poměry i hodně poutavý scénář. Je sice pravda, že kdyby se vychytaly všechny mouchy a trochu se tomu zkrátila stopáž (potažmo zbytečně zdlouhavé scény) mohla to být pecka, ale jinak všechna čest. Do filmu jsem se zažral už od prvních minut, hlavní hrdina mi byl sympatický a to jinak nácky nesnáším – jeho útěk a strasti, se kterými se na své pouti potkal, dokáží zaujmout i zaujatého diváka, jen musím zkrátka říct – že tenhle chlapík měl prostě „z prdele kliku“ snad úplně ve všem. Taky bych chtěl potkat ve světě tolik hodných lidí, kteří se o mě postarají. Ne že by neexistovali, ale tolik najednou…? Každopádně Bettermann si zaslouží moje uznání za předvedený výkon a dvojice režisérů mírné pokárání za (ne) využití celkového potenciálu, který tento námět měl. ()
To, že sa záver bol ako z telenovely, pár nedotiahnutých scén ma nedokázalo odradiť z pocitu, že som videl napätím, emóciami a kvalitným dobrodružným spracovaním nabitý, strhujúci snímok o ceste, ktorú treba vidieť. A určite sa k nemu rád vrátim. Navyše aj herecké podanie Bernharda Bettermanna ma zaujalo, čo sa pri nemeckých výkonoch nestáva často. 85%. ()
Clemens Forell prešiel peklom a tí ktorí sa zapozerali do bedne ho prešli s ním. Zvlášť oceňujem, že konečne začali aj nemeckých vojakov ukazovať ako ĽUDÍ so svedomím a citom. Trošku ubrať na stopáži, pridať jednu bojovú alebo dramatickú scénu a bola by to nezabudnuteľná jazda. Ale aj bez toho skvelý zážitok. Pripomenulo mi to film Motýľ so S.McQueenom, podobná túžba po slobode. 80%. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Film je natočen na motivy stejnojmenné knihy, kterou napsal Josef Martin Bauer. Kniha vyšla i v ČR pod názvem „Kam až mě nohy donesou“. (Dragoni)
- Když hlavní hrdina chce vystřelit po tuleňovi, tak v jednom záběru natáhne pistoli Tokarev, která je čistá. V následujícím záběru je však celá od sněhu. (Marsu88)
- Děj se odehrává v gulagu na nejvýchodnějším cípu Čukotky – tzv. Čukotstrojlag. (Octopus6.1)
Reklama