Slunce, seno a pár facek

Více srandy a méně řvaní a hysterických scén by prospělo... Režisér Troška byl vyzván aby natočil pokračování Slunce seno jahody, byl ale tak znechucen tím, že mu z filmu cenzoři vystřihali spousty scén že odmítl. Byl však dramaturgií přemluven s tím že je perestrojka  a že se střihat nebude.Režisér moc nevěřil, ale opravdu, z filmu nebyla vystřižena cenzory jediná scéna. Kvůli problémům s počasím měli 15.srpna natočeno pouhou půlku filmu, když se režisér Troška postěžoval Heleně Růžičkové že nestíhají, vzala papír začala počítat a řekla mu, že poslední klapka bude 1. září čemuž se režisér jen zasmál, protože to nebylo reálné, ale přesně tak se to stalo,1.9.proběhla poslední klapka. (08.09.2013)

Italové mají na fackovačky Buda Spencera s Terencem Hillem. My máme Helenku Růžičkovou a Standu Třísku. A teď babo raď kdo z nich je lepší. Já myslím, že by je Helča složila na jednu hromadu raz dva. Ale to by museli taloši zavítat až do Hoštic (pravda hned v následujícím díle se k tomu schylovalo) a takový machři nejsou ani ti dva. Srabi jedni. Já jsem taky srab a tak vím jedno. Ani já si nehodlám znovu potykat s Troškovou lidově vlezlou koméd... ehm, tragédií. (10.06.2008)

Viděno už asi po desáté a pořád slušná zábava. Pokud se dá mluvit o tom, že existuje český humor, tedy humor, který je typický pro náš národ, tak tady ho máme. Pravá vesnická komedie a věrné znázornění českého člověka se svými klady i zápory. V některých jihomoravských vesničkách to takhle chodí dodnes. O tom jsem přesvědčen :-))) 70% (14.04.2009)

Přelom 80. a 90. let jsem trávil mezi ostravskou galérkou v hospodě na nádraží Střed. Můj tamní přítel Tibor (jenž si na pivo vydělával prodejem triček s Havlem, která šla výborně na odbyt) mě jednoho dne požádal o malou službu. Šlo o to, že si sjednal rande s jednou holkou, ale něco mu do toho vlezlo - jestli bych s ní tedy nemohl zajít do kina, kam ona už zakoupila lístky. Když jsem se dozvěděl o jaký film jde, nebyl jsem věru nadšen. Nakonec mě Tibor přemluvil k nepříliš ochotnému souhlasu. Řeknu vám, každá zkušenost dobrá, ale tohle bylo peklo. Kdybyste si takovou dobu tříbili vkus pravidelným sledováním pořadu Kunst Stucke na rakouské televizi, jako jsem to coby mazák dělal na vojně já, a v civilu pak trávili volný čas např. četbou Buňuelovy autobiografie Do posledního dechu, taky by se vám to nelíbilo. Byl jsem mladým intelektuálem, seděl jsem v kině a zíral na Slunce, seno a pár facek. Každou z nich jsem přímo fyzicky cítil. To mě s gustem fackoval sám Troška za to, že se nesměju s ostatními. Trpěl jsem jako hovado, zatímco slečna dávala nepokrytě najevo, že by nebyla proti tomu, aby se náš "vztah" nějak více upevnil. Své záchvaty veselí prokládala udivenými dotazy, cože se mi to vlastně stalo. Byla to tortura, a já prosil všemohoucího ať už to skončí. Jakmile jsme spolu s davem spokojených a vysmátých diváků vyšli do mrazivého večera, rychle jsem se s ní rozloučil, skočil do první tramvaje, a jel do hospody na Střed zabít Tibora. (28.08.2007)

Vzpomínám si, jak jsem se na tenhle biják dostal do beznadějně vyprodanýho kina, kde lidi seděli i na přistavených židlích a dokonce i na schodech. Aby ne, protože tohle je prdelačka jak bejk. Naprosto bezelstně natočená komedie s cílem pobavit a nikoli vydělat. Hlášky z filmu by zaplnily celý Rusko ( Nějakej dědek se tam furt modlí, žádný kozy, co je to za blbej film ) a záverečná bitka...kam se na Helenku Růžičkovou sere Bruce Lee, fakt bych od ní nechtěl nafasovat. Poctivá komedie, která ve svý době dělala z kin přecpaný tábory plný smíchu a ten smích, to léto a ta komediální upřimnost, jde z toho filmu pořád. (16.10.2013)