poster

Ukradené polibky

  • Francie

    Baisers volés

  • anglický

    Stolen Kisses

  • Slovensko

    Ukradnuté bozky

Drama / Romantický / Komedie

Francie, 1968, 90 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • F.man
    ****

    Truffaut a jeho dvorní herec Jean - Pierre Léaud se znovu vracejí k postavě Antonia Doinela, tentokrát ve věku 24 let. Na snímku je hodně hmatatelné, že byl natočen stylem pospojovaných povídek s velkou dávkou improvizace (samotný Léaud, homosexuál, zubař). Sám Truffaut očekával, že Ukradené polibky budou jen jakýmsi komerčním projektem pro jeho další tvorbu, paradoxně se však staly jednou z jeho nejoceňovanějších děl. Pro mě osobně jsou Ukradené polibky moc příjemnou romantickou komedií, ve které se najdou jak vtipné, tak milé, tak i romantické scény, pro, které má Truffaut jednoznačně oko. Jediné co sem tam vadí je neprovázanost jednotlivých událostí (dalo by se říct scén) což je ale způsobeno právě stylem pospojovaných povídek. Každopádně snímek stojící za to.. Like Hitler(8.6.2009)

  • CheGuevara
    ****

    Truffautovo zamyšlení nad pomíjivým, končeným a provizorním. Škatulka "milá komedie", kterou někteří diváci filmu přisoudily, se mi spíše příčí, neboť v podstatě ignoruje hlavní myšlenku filmu i přes to, že je podána v poněkud lehkonohém balení. Zprvu jsem se nemohl naladit na režisérovo myšlení, ale ve zpětném zrcátku samotného závěru si uvědomuji, jako moc mi tenhle Francouz rozumí.(18.1.2008)

  • DaViD´82
    ****

    Třetí díl volné pentalogie o Doinelovi. Jeho osudy tentokrát sledujeme ve věku čtyřiadvaceti let od propuštění z armády. V Ukradených polibcích je mi nejméně sympatický, jelikož se chová jako floutek, ale pro jeho vývoj v dalších dílech je toto podstatná epizoda. Jinak klasické "truffautovské" motivy zde jsou opět skvěle zpracovány a z celého snímku doslova čiší pozitivní nálada, jelikož ať se hlavnímu hrdinovi stane cokoli, tak se hned vrhá do nových milostných i pracovních eskapád. Rozhodně nadstandartně kvalitní snímek, který je ale spíše zajímavý v celkovém kontextu této pentalogie, než-li jako samostatný snímek.(24.1.2007)

  • tomtomtoma
    ****

    Co mám dělat? Věčná otázka mladíka Antoine Doinela(nyní už dospělý Jean - Pierre Léaud§ v jeho druhém celovečerním snímku. Hledá svoji roli v životě i v lásce. Mladistvou horlivost střídá mladistvá lehkovážnost. Antoine je nádherně naivní, vychutnává si životní radosti, ale také se chce už někam zařadit.(1.5.2009)

  • liborek_
    *****

    Po filmech Nikdo mě nemá rád a Láska ve dvaceti letech jsou Ukradené polibky dalším filmem s Truffautovým (a víceméně i Léaudovým) alter ego Antoinem Doinelem. Lehce improvizovaný snímeček o nevyrovnaném hrdinovi, který stále hledá své místo na světě, vyniká krásnou nenucenou atmosférou, spontánností a jemným Truffautovským humorem. Ačkoli se Truffaut bránil politicky laděným filmům, úvodní scéna s Doinelovým vyhazovem z armády tento přístup nabourává a v Doinelově úsměvu lze vyčíst jakýsi odstup od oficiálních míst a buržoazních manýr. Tento film je ale hlavně o smolaři, který střídá zaměstnání jak Paroubek své názory, získává cenné životní zkušenosti a zaplétá se do nových lásek. Existuje jistá podobnost s Nicholsovým Absolventem. Stejně jako měl čerstvý absolvent Benjamin Braddock (Dustin Hoffman) "svou" paní Robinsonovou, zde Antoine Doinel (Jean-Pierre Léaud) má svoji paní Tabardovou, je nejistý a s vdanou paničkou padá do milostné aférky. Ukradené polibky jsou krásný film s nádhernou atmosférou Paříže konce 60.let a výborným hereckým výkonem J.-P. Léauda. Film má řadu výborných scén, např. Antoinova snídaně s jeho milou, při které si láskyplná slovíčka vzájemně píšou na papírky. Obsahuje také několik výjimečných symbolických detailů (které většinou vzešly z improvizace), jako např. scéna s homosexuálním klientem detektivní kanceláře, který pátrá po svém příteli a jehož orientace je pěkně charakterizována jeho gestikulací - levá ruka v černé rukavici si hraje s obnaženou pravou... Zkrátka krásný film od mého oblíbeného Francoise Truffauta.... EDIT (25.3.2011): S každým dalším zhlédnutím mě baví víc a víc . Zřejmá (přiznaná i nepřiznaná) inspirace vlastním životem (ačkoli kombinovaná s čistou fabulací více než u Nikdo mě nemá rád) posouvá film do kategorie, pro kterou jsem ještě nenašel pojmenování - snad něco ve smyslu "Modelování života filmem..." :-)(7.7.2006)

  • - François Truffaut tvrdil, že Ukradené polibky natočil především proto, aby vydělal na svůj chystaný snímek La Sirène du Mississipi, konkrétně na odkoupení práv k jeho knižní předloze Cornella Woolriche alias Williama Irishe. Toto literární zaujetí se tedy pochopitelně dostalo i do tohoto projektu, v jedné scéně si totiž hlavní hrdina čte právě tuto knihu. (vendysek)

  • - Film je věnován filmovému historikovi a restaurátorovi Henrimu Langloisovi a jeho pařížské filmotéce. (vendysek)

  • - Film byl nominován na Oscara a na Zlatý globus, získal cenu francouzských a amerických kritiků a cenu Louise Delluca. (Matty)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace