Pociąg
Night Train
Vlak
Režie:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Jan LaskowskiHrají:
Lucyna Winnicka, Leon Niemczyk, Teresa Szmigielówna, Zbigniew Cybulski, Helena Dąbrowska, Ignacy Machowski, Roland Głowacki, Aleksander Sewruk (více)Obsahy(1)
Je začátek prázdnin a vlak jedoucí k moři je plný cestujících, kterým začíná dovolená. Ne všichni si ale chtějí pouze odpočinout. Objeví se i lidé, prchající před vlastní minulostí. Příběh se točí především okolo Jerzyho a Marty, která utíká před svým bývalým přítelem Stazskem, s tváří Zbigniewa Cybulského. Jak přibývají najeté kilometry, množí se také informace o každé z postav. Ty v podstatě zažívají banální situace svého života, dokud vlak nečekaně zastaví četníci. Děj se odehrává téměř výhradně v úzkých prostorách vlaku, vyvolávajících stísněný, až klaustrofobický dojem. Tento snímek je první mezinárodně úspěšný film již zesnulého režiséra a scénáristy Jerzyho Kawalerowicze (Matka Johana od Andělů, Faraon). (whitas)
(více)Recenze (25)
Jak já bych rád dal víc, když mi je ten námět tak sympatický a chápu ho, ale bohužel to na vyšší hodnocení opravdu nevidím. Sice je to naprosto skvěle natočené a kamera v nejednom záběru vyloženě kouzlí a prostředí vnitřku vlaku využívá dokonale, dokonce i zajímavá psychologická studie různých charakterů to je (byť s tím už se dalo ještě víc pohrát), ale žádná silnější atmosféra nebo dokonce napětí z toho ke mě vůbec nešlo, taky jsem čekal, že se to víc rozjede, že ta thrillerová zápletka bude víc propojená s tím budováním charakterů postav a hlavně z toho mám pocit, že to sice byl zajímavý zážitek, na který asi jen tak nezapomenu, ale zároveň mi v něm chybělo něco, kvůli čemu bych ho chtěl někdy vidět znova. A možná jsem od Kawalerowicze očekával něco artovějšího, když to srovnám s Matkou Johanou od Andělů, která je právě echt artovým hororem. Vlak sice vznikl dříve, ale i tak... Špatné to ale rozhodně není a za zhlédnutí to stojí určitě. Silné 3* ()
Vynikající snímek, který ani na chvíli nenudí, ačkoli převážná část děje se odehrává pouze ve stísněném prostoru vlaku. ()
(KSE - P) Žánrová očekávání mohou být matoucí a nakonec může dojít k tomu, že divák bude po zhlédnutí nespokojen. Otázkou je, jestli je to na straně diváka, který si dané očekávání vytvořil na základě informací před zhlédnutím (klasifikace na různých databázích, zahraniční recenze a domácí komentáře přirovnávající dílo k Hitchcockovi), nebo nerozhodnosti filmu. Buď VLAK neví, jestli chce být psychologickou podívanou o nešťastných vztazích a nenaplněnosti, zatímco ironizuje měšťáctví, nebo dechberoucím thrillerem, v rámci kterého má být divák napjat, jestli je sličná dívka v ohrožení života, protože je v kupé spolu vrahem žen. Po prvním zhlédnutí zůstane akorát cameo role Zbigniewa Cybulského, jehož part muže naskakujícího do vlaku nabyl na novém významu; promyšlený styl s vysoce kontrastním svícením, dominancí detailů, důmyslným užití odrazových ploch a ženský nediegetický popěvek jako hudební doprovod. Pokaždé, když se totiž vlak zastaví nebo se dostaneme mimo jeho prostory, je klaustrofobní atmosféra pryč a ako bychom sledovali jiný, o poznání horší film. ()
Co mělo zůstat nevyřčeno je řečené a co mělo zůstat zahalené oparem tajemna je ukázané. I přes výtečný hudební podkres a mnoho krásně natočených scén tak Pociag zůstává pouhou banální historkou. Což je pro film se snahou o obecnější výpověď asi to nejhorší možné označení. ()
Primitívne symbolicky napísané som občas "vypadával z vlaku". Podstatné však je, že som naňho aspoň nastúpil. Malým problémom v mojom prípade bolo, ak porovnám napríklad s Popolom a diamantom, že som plne nepochopil všetky nešváry vtedajšej spoločnosti. Preto som mal najväčšiu radosť s dialógov typu "dnes je in anonymita", alebo filozofovania o láske v modernom Poľsku. Vrcholom je samozrejme dopadnutie páchateľa paradoxne mimo klaustrofobický priestor vlaku. Chýbalo málinko viac uhlia v lokomotíve a spokojnosť by bola nespochybniteľná. ()
Noc ve vlaku, ruch a hrmot kolejí, uzavřená kupé, stísněné chodbičky, kolem zástup cestujících ve stoje... To je mi ale působivé, dusné pozadí k precizní psychologické pitvě tří postav, přecházející v druhé polovině plynule do nečekaného thrilleru. Kawalerowiczův Vlak obsahuje v sobě esenci většiny toho, co od dramatického filmu tohoto typu očekávám a dostat chci: dobře propracovanou psychologii postav, kvalitní scénář a herecké výkony (výborný Leon Niemcyzk 3 roky před Nožem ve vodě), dostatečné napětí s pohltivou gradující atmosférou a alespoň jedno vyvrcholení v podobě nezapomenutelné scény, jakou je zde velký hon na ....a nebudu prozrazovat :o), včetně pokračování na hřbitově. Velmi pěkná formální stránka v doprovodu podmanivé černobílé kamery může být další devizou navíc. Ani by mě to vůbec nenapadlo srovnávat s Hitchcokem, který točil ve stejné době přeci jen pro odlišné publikum, ale když už je zde tolik zmiňován, svým psychologickým pojetím a zcela civilním, uvěřitelným zpracováním obyčejného příběhu u mě tento Vlak velkou část Hitchcockových filmů překonává. Zážitek! [90%] ()
Ve stísněném prostoru vlaku se rozehrává náhodné setkání dvou se životem nespokojených lidí. Ona utíká před milencem, on jede za svou ze setrvačnosti udržovanou rodinou. Jejich vzájemné porozumění je korelováno přítomností dalších spolucestujících se satiricky vykreslenými charaktery, tepajících do lidského maloměšťáctví. Hitchcockovsky budovaná dusná atmosféra vrcholící v jedné z nejpůsobivějších scén na hřbitově, práce se symboly, otevřený, nostalgii vzbuzující konec. ()
Zostalo to niekde na polceste, príbeh akoby chcel absorbovať mnohé žánre, výsledok je však trochu rozpačitý. Atmosféra v idúcom vlaku je však natočená hutne a poctivo. ()
Veľmi schopný poľský snímok, ktorý by si určite zaslúžil väčšiu pozornosť ako sa mu dostáva. 3,5* ()
Těšil jsem na mysteriózní atmosféru, klaustrofobický napínavý thriller ala Hitchcock nebo aspoň na vynikající komedii, ale všeho se mi dostalo v tak malé míře, že nemůžu hodnotit jinak než průměrně. Výrazněji mě zaujalo v podstatě jen prostředí nočního vlaku uhánějícího kamsi daleko a skvělá hudba. ()
Každý vlak (train, Zug, pociąg) neustále něco vláčí, nákladní tříděný materiál, osobní lidi s jejich osudy, prázdninový vlak naděje, že někde jinde se dá prožít něco jiného, lepšího, zvláště pak že moře a slunce uvolní duše stlačené v nočním vlaku. Epizodická spleť příběhů, které se ve vlaku (i mimo něj) přiházejí výletníkům, z nichž někteří se už předtím viděli, je velice umně zrežírována a opravdu má to čemu Hitchcock říkal "suspension" a my "koule". ()
Sam mam klaustrofobiu, takze na mna posobili brutalne depresivne tie stiesnene priestory vlaku, uzke chodby, kupe ....... hroza sama o sebe. Reziser jerzy Kawalerowitz natocil neskutocne dobre dielo, ono na kultove filmy netreba ist vysoko ako niekto, staci banalna zapletka - tuna vlak, kolaje a zvuk uhanajuceho stroja po kolajach, u Jasudziro Ozua rodicia navstvivil ideti a volalo sa to Tokio Monogatari 1953. 100 % ()
Barvitá a živá studie charakterů, kteří jsou "vězni" vlaku, a tak jsou vedeni ke společensky korektním, byť nuceným sociálním kontaktům. Kriminální podzápletka se sice nejprve jeví jako zloděj pozornosti, ale nakonec napomáhá dokreslení animálních rysů lidského druhu. ()
Film za 60 rokov dosť zostarol. Nepôsobí sviežo a nebyť atraktívneho prostredia vlaku, nemal by čím zaujať. Dlhé zábery kamery, väčšinou do prázdna, tomu tiež dopomáhajú svojím dielom. Prepchaté vozne vlaku, malé kabínky, málo priestoru, prechtaté uličky, ktorými sa cestujúci musia brodiť, pôsobia, akoby to bolo točené v Indii a nie v Poľsku. Aj keď nepoznám dobové poľské prostredie, možno fakt boli vlaky takto narvané a cestujúci smerujúci k "teplému" dovolenkovému Baltu tak nechutne otravní a žoviálni. A to divadlo okolo vraha - to som asi nepochopil a tak veľkému občianskemu aktivizmu, aký nám tvorcovia ukázali, som sa musel nahlas zasmiať. Uprostred noci z vlaku vysadajú cestujúci v snahe dolapiť údajného vraha, nezastaví ich ani veľký kameň v tvári a oni utekajú ďalej za ním - nejde sa nesmiať. Čiernobiela záležitosť, obrazom i obsahom. Nikto nechce milovať, každý chce byť milovaný. ()
Film plyne podobným tempem, jako jízda vlakem - v některých stanicích zastavuje, v jiných ne. V některých zastaví jen náhodně, nebo kvůli pasažérovi, který zatáhne za záchrannou brzdu, někdy jede rychle, jindy se vleče. Ale vždy nakonec dorazí do cíle, ať už s větším, či menším zpožděním. Takto můžeme pozorovat i životy lidí, kteří se na hodinu a půl stávají cestujícími vlaku, prožijí noc, které sice na první pohled vypadá tak obyčejná, jako každá jiná, avšak přináší neobyčejné pocity uvnitř každého z cestujících. Je úžasné, že i my diváci, se k těmto cestujícím můžeme přidat a sledovat jejich reakce, pochody myšlenek, gesta a mimiku a to skrze parádní kameru, výbornou režii, dobré obsazení - to vše na pozadí jednoduchého příběhu zasazeného do uhánějícího vlaku - pociagu. ()
Psychologické drama odehrávající se na malém prostoru jednoho vlaku. Nejen ústřední dvojice, ale i ostatní postavy, které se více nebo méně mihnou během filmu jsou zajímavými charakterovými obrazy lidí kolem nás. ()
Trochu Godarovské ... asi částečně poetikou, prokresleností postav, dějem - tedy vlastně nedějem ... ale zároveň bylo vše promícháno se skoro až mystickou atmosférou, podpořenou hlavně skvělou hudbou ...Nebýt scén na konci, jež působí v dnešním vidění spíš směšně, ohodnotil bych i pěti hvězdičkami. ()
Mám tieto poľské psychologické záležitosti fakt veľmi rada. ()
Psychologický.........Zvláštní poetickou atmosféru filmu tentokrát vytváří především snově znějící ženský hlas - který jen tak pobrukuje v pasážích bez mluveného slova - vynikající kamera a bezchybné herecké výkony L. Winnické, L. Niemczyka a Z. Cybulského. V zdánlivě banální dějové konstrukci filmu režisér postupně rozpracovává psychologické portréty jednotlivých postav, přičemž se dotýká zásadních otázek lidské existence. Tak jak je u autora zvykem, opět zaujme otevřený konec, který jen podtrhuje nejednoznačné vyznění filmu a jako vždy Vás donutí přemýšlet. Všechny ceny, které snímek získal, jsou nepochybně zasloužené...........MFF Benátky 1959 - Premio Evrotecnica im. Georgesa Meliesa - L.Winnicka, zvláštní cena. ()
Vynikající filmový počin Jerzyho Kawalerowicze, který do prostoru jednoho vlaku rozehrává drama o několika postavách a jejich osudech. Je to taková road-movie až na to, že příběh se neodehrává např. v autě, ale ve vlaku. Základní dějovou linii tvoří muž, Jerzy, který si náhodně koupí lístek do spacího vozu. Když ale do jeho kupé vstoupí žena, Marta, a začne tvrdit, že to je pouze její kupé, nastanou komplikace. A jelikož není zcela jasné, čí je to kupé, jsou nuceni strávit noc ve stejné části vlaku. Režisér vycházel z vlastní zkušenosti, kterou zažil při 6 hodinové cestě z Varšavy do Štětína. Film nabízí, ale mnohem více než setkání dvou cizinců. Ukazuje na dalších různorodých postavách jejich životní cesty, pocity a nálady, které během jízdy zažívají. Je též velmi pozoruhodné, jak se v druhé polovině snímku, z ničeho nic změní film z dramatu do thrilleru, kdy se hledá vrah. Vše poté vyvrcholí epickou scénou, ve které je dopaden onen vrah. Film skvěle šlape, a proto se mi také dost líbil. ()