Režie:
Rudolph MatéScénář:
Sydney BoehmHudba:
Leith StevensHrají:
Richard Derr, Barbara Rush, Peter Hansen, John Hoyt, Larry Keating, Rachel Ames, James Congdon, Mary Murphy, Kasey Rogers, Stuart Whitman, John Ridgely (více)Obsahy(1)
Astronóm objaví objekt, ktorý vstúpil do nášho solárneho systému. Jeho kalkulácie ukazujú, že ide o veľkú túlavú planétu, smerujúcu priamo na Zem. Jediný problém je ukľudniť svetovú populáciu. Toto sci-fi ukazuje humanitu so všetkými kladmi i zápormi... (matriosa)
Videa (1)
Recenze (36)
Slušné a dnes prakticky již klasické (aspoň v Americe, u nás naprosto zapadlé) science fiction ze začátku padesátých let minulého století, které nabídne snad jako jedno z prvních zkázu lidstva. Je škoda, že ta zajímavá a akční podívaná se dostaví skoro až po hodině tlachání, což je taky důvod, proč dávám tři hvězdy. Jinak je to samozřejmě dnes již moc předvídatelné, ale to jsem čekal. Všem je jasné, jak to skončí. Každopádně závěr stojí za to. Kdyby nebylo tohoto filmu, jistě bychom dnes neměli Armageddon a Drtivý dopad. ()
Film ¨Srážka Světů¨ získal v roce 1951 Oskara za speciální efekty. V tomto donkichotském melodramatu je zřetelný vliv Ženy na Měsíci (1929), apokalyptické destrukce z Konce světa (1930) a Potopy (1933). Libuje si v utopistické naději, že věda jako nová spasitelka dovede lidstvo k idealistickým světům tolik nepodobným materialismu umírající země. Jinýmy slovy, věda si přisvojuje roli Stvořitele. Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. ()
To tedy bylo dílko:) Z pohledu dnešního diváka možná již působí zastarale a značně naivně, ale co. Je to historie a dávný výlet do časů, kdy sci-fi filmy zažívaly boom. Závěrečný let na cizí planetu mi přišel až úsměvný. Ta plechovka, co v ní letěli a ty "obleky", co vypadaly jako pytle od brambor, to bylo vážně k pousmání:) Stejně jako to, že se vesmírná raketa snad ani jednou během letu nepohnula, nezakodrcala, nebyly znatelné žádné turbulence. A "happy end" na konec, kde se očividně neznámý talentovaný malíř vyřádil:) ()
Na daný rok je to velkolepé i když katastrofa trvá několik málo sekund a přivede vše od záplavy po sopku a podobně tak jsou záběry dokonalé, je škoda že toho nebylo moc a že se ve filmu řeší hodně konec světa který vznikl z nenápadné tečky, herci jsou v pohodě a celý film taky jenom konec bych změnil ale přesto klobouk dolu a spokojenost povedlo se hodně. ()
Je tu určitě spousta pozitiv a musím obdivovat odvahu tvůrců, kteří se do takhle objemné látky pustili už na počátku padesátých let. První dvě třetiny jsem si přitom dokonce říkal, že sleduji jedno z vůbec nejlepších sci-fi své doby, kde se napětí netěží z laciných trikových atrakcí, nýbrž ze samotného námětu vyvolávajícího silné empatie. To zaměření na komplikovaný lidský faktor v bezprecedentní situaci je celkově chvályhodné a plynou z něj silné motivy, ale ty jsou v součtu v krátké stopáži rozesety po trsech a chybí jim soudržné uchopení. Tuhle látku by dnes perfektně zvládl Emmerich, který zkrátka umí postavičky na osudové šachovnici dirigovat jako málokdo - pokud by mu tedy scénáristé utnuli teatrální snahu o humor a pohlídali si fyzikální nesmysly, jakých se dopouští Matého snímek (k Zemi se blíží obří hvězda a lidé unikají v raketě na poslední chvíli, nezasaženi žárem ani gravitací - a je tam toho samozřejmě více). Není to opravdu špatné a něco to o lidech jistě vypovídá, ale i s ohledem na dobu vzniku čpí z kvapně pojaté struktury nevyužitý potenciál. A já už se po tomhle solidním předkrmu vážně těším, až Roland konečně pošle vstříc matičce Zemi její zlobivý satelit Měsíc. 65% ()
Galerie (23)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (7)
- Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. (Epistemolog)
- Studio Paramount se do natáčení pustilo po úspěchu filmu Destination Moon (1950). (džanik)
- Verše ze začátku filmu jsou dvanáctý a třináctý verš z 6. kapitoly knihy „Genesis“, první knihy „Bible“ (zde konkrétně z anglického překladu krále Jakuba). (džanik)
Reklama