Režie:
Rudolph MatéScénář:
Sydney BoehmHudba:
Leith StevensHrají:
Richard Derr, Barbara Rush, Peter Hansen, John Hoyt, Larry Keating, Rachel Ames, James Congdon, Mary Murphy, Kasey Rogers, Stuart Whitman, John Ridgely (více)Obsahy(1)
Astronóm objaví objekt, ktorý vstúpil do nášho solárneho systému. Jeho kalkulácie ukazujú, že ide o veľkú túlavú planétu, smerujúcu priamo na Zem. Jediný problém je ukľudniť svetovú populáciu. Toto sci-fi ukazuje humanitu so všetkými kladmi i zápormi... (matriosa)
Videa (1)
Recenze (36)
Opravdu je to takový předchůdce 2012 - archy, romantika, ničení. Musím říct, že jsem byl s efekty spokojený, zaplavující se města jsou super. Děj se mi taky líbil. Prostě čistokrevné padesátkové sci-fíčko, ale co mě na konci naprosto uzemnilo a zklamalo - SPOILER - je ta kreslená omalovánka, co měla představovat krajinu nové planety. To si snad dělali srandu. Celý film byl fakt slušný, když o tom člověk moc nepřemýšlí (samozřejmě, že na imdb je v zajímavostech vypsaných plno logických chyb), a na konci to takhle pokazí. Když přehlídnu ten fail na konci, tak řadím WWC mezi povedenější kousky a těším se na o 60 let novější remake. 70% ()
Když pro srovnání použiji Emmerichovo veledílo 2012, zjistím, že tento film o záchraně lidstva na arše uráží mou inteligenci, vkus a trpělivost mnohem, ale mnohem méně. Dokonce i značný důraz na náboženskou stránku příběhu je podán tak přijatelně a nepateticky, že nenamítnu ani píp. Takže ano, téma je zjednodušeno a řada aspektů děje zcela pominuta... Vztahová zápletka je naivňoučká... Triky jsou sice ohromující, ale optikou padesátých let... Nicméně, podle mě nevypadá zobrazená kosmická technika tak naivně kvůli nedostatku fantazie tvůrců, ale spíš už jen kvůli propastnému rozdílu technologie mezi lety 1951 a dejme tomu 1969, kdy se letělo po utracení ooobrovského balíku peněz na Měsíc (a polovina věcí na palubě byla vynalezena jen kvůli tomu). Rolande, Rolande, takhles' to měl točit... ()
Film ¨Srážka Světů¨ získal v roce 1951 Oskara za speciální efekty. V tomto donkichotském melodramatu je zřetelný vliv Ženy na Měsíci (1929), apokalyptické destrukce z Konce světa (1930) a Potopy (1933). Libuje si v utopistické naději, že věda jako nová spasitelka dovede lidstvo k idealistickým světům tolik nepodobným materialismu umírající země. Jinýmy slovy, věda si přisvojuje roli Stvořitele. Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. ()
Naivní pohled na zkázu lidského pokolení, prostřednictvím neúprosně se blížících a smrtících vesmírných těles, osciluje někde mezi lacinou psychologickou analýzou z doby kamenné a velkomožnou sci-fi s rozmáchlou trikovou stránkou a ucházející výpravou. Spojení miniatur a rádoby hlubokých myšlenek nedělá dobrotu a slabí herečtí představitelé svými podprůměrnými výkony jen tupě a umělě prodlužují už tak krátkou stopáž. Celé je to naštěstí tak primitivně podané, že divákovi nezbude nic jiného než rezignovat, a užít si tento předobraz katastrofických vědeckofantastických filmů z konce devadesátých let s naprosto minimálními nároky. Sympatické triky čas stále neodvál, stejně tak jako kýčovitý a narychlo vsazený obraz ráje ze samotného závěru snímku. Taková malba s puncem kultovnosti se hned tak nevidí... ()
K filmu jsem se dostal přes jistou stránku na FB, která se zabývá těmahle sci-fi "perlama" z filmovýho pravěku. Měl jsem prostě chuť se podívat na nějakou ptákovinu, u který se zasměju. K mýmu velkýmu překvapení to zase až taková blbost nebyla. Samozřejmě, že z dnešního pohledu je to strašně naivní a některý triky a speciální efekty jsou vyloženě k smíchu, ale ve srovnání třeba s tvorbou pánů Rolanda Emmericha nebo Michaela Baye tenhle téměř 70 let starej film vychází podle mě jako vítěz. Navíc v tomto filmu nikdo naši ubohou Zemičku nezachrání, ale nastane opravdovej armagedon. Přežije to akorát asi 30 lidí, několik hospodářskejch zvířat a pes. A jsem zvědavej, jestli ten remake někdy někdo opravdu natočí. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (7)
- Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. (Epistemolog)
- Verše ze začátku filmu jsou dvanáctý a třináctý verš z 6. kapitoly knihy „Genesis“, první knihy „Bible“ (zde konkrétně z anglického překladu krále Jakuba). (džanik)
- Záběry diferenciálního analyzátoru, což je mechanický analogový počítač, byly natočeny na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Byl sestrojen firmou General Electric v roce 1947 za cenu 125 tisíc amerických dolarů. V době natáčení filmu UCLA disponovala celkem čtyřmi těmito stroji. (džanik)
Reklama