Sirotek: První oběť

Spoilery. Oceňujem zvrat v polovici filmu - potešilo ma, že sa nemusím pozerať 100 minút na recykláciu pôvodného námetu z 2009. Tento posúva postavu Esther (S čudesne staro-mladou Fuhrman) do ďalšej roviny, nachádza jej rovnocenného súpera. Negatívom potom bude, že dvojica antagonistov nie je žiadnym spôsobom psychologicky uveriteľná, vďaka čomu sa celá zápletka stáva absolútne nepravdepodobným konštruktom. Podobnými sa vyznačuje napríklad aj Haneke, akurát u neho je to dômyselná autorská výpoveď, nie žánrový výplach. Koniec koncov je to v podstate blbosť, korunovaná prazvláštnym (a nefunkčným) nápadom, točiť pokračovanie filmu s o 13 rokov staršou, dnes už očividne dospelou herečkou, ako prequel. Stiles, Sutherland aj Fuhrman sa pritom snažia ako vládzu - škoda že je to nezmysel v prvom rade na papieri. Ako jednohubka však ok, neurazilo ma to. 2,5* (24.08.2022)

Obrovské zklamání, po tolika letech nadšení že je pokračování ale zakryt roky na tváři nejdou. Příběh byl hodně zvláštní a celkem tvůrci moc nevěděli jak si sním poradit, je to škoda, takže nedoporučuji pokračovat nebo se snažit vymyslet něco nového. Krvavé akce nebo spíš vraždění bylo výborné ale mírně přehnané až nepovedené. I přesto všechno si film zaslouží plus za snahu nebylo to lehké. (28.08.2022)

Tak cca do půlky mi připadalo, že film jen kopíruje děj předešlého dílu a sází na to, že divák po těch letech zapomněl, co se odehrávalo v jedničce. Jenže pak to vzalo celé nadmíru nečekaný a povedený obrat a celé se to převrátilo naruby, ačkloliv v závěru Bell zase sklouzl k plagiátorství. Celkově to bylo brutálnější a jednodušší, sem tam tu zahaprovala logika a vůbec to působilo béčkovým dojmem. Ale to nakonec tolik nevadilo. Isabelle Fuhrman se za těch třináct let prakticky nezměnila a tady jí to jde k duhu a Julii Stiles mám rád, takže se dalo přehlédnout, že tady se zrovna dvakrát nepřetrhla. Mužská část castingu sice stojí za prd, což platí především pro postavu otce, ale ta jeho tupost se tu nakonec tak nějak ztratila. O žádném nadšení mluvit nemůžu, ale ke spokojenosti to stačí. 65% (22.08.2022)

První Orphan je pro mě jeden z nejlepších hororů vůbec, takže jsem se těšil. Tedy jen do doby, než jsem zjistil, že to má být prequel. A co k tomu teď říct. Jako samostatný film by to bylo docela dobré. Ale je tu velké ALE: ten film měl být natočen maximálně rok po prvním filmu. Teď už je to tak pozdě, že to mírou opožděnosti překonává i Saxanu a lexikon kouzel. I když je Isabelle Fuhrman moc pěkná, vypadá na svých 25 (nebo i víc), ale rozhodně ne na 12. Konkurs na film "V síti" by určitě nevyhrála. No a teď s takovou herečkou natočíte film, kde ji vydáváte za 12letou holčičku, a všechny postavy ve filmu jí to bez mrknutí oka věří (dokonce i rodiče té opravdové ztracené holčičky, za kterou se vydává - to nepoznají vlastní dítě?). Uděláte jí culíky, oblečete dětské šatičky a optickými triky (ve stylu scén s hobity v LOTR) ji uděláte o polovinu menší. Výsledek je fakt creepy._______ Twist v polovině filmu je sice originální, ale už tak hloupá zápletka se stane ještě hloupější._______ Viděno v Sintře (do 46. minuty) a v Lisabonu. (05.09.2022)

Leena neboli Esther, dospělá žena v dětském těle, je znovu zpět na hororové scéně! Její další štace je vlastně její první, neboť se jedná o prequel předchozího filmu. Její vražedné trampoty začínají v Estonsku, konkrétně v psychiatrické léčebně, odkud se ale po jejím útěku rázem přesuneme do nové rodiny v USA, která už nějaký čas postrádá svoji nejmladší členku. Esther využije své vnějškové podoby s pohřešovanou holčičkou a vloudí se do přízně trojčlenné rodiny, ovšem to ještě ani zdaleka netuší, jak se celé rodinné štěstí rázem od ní brzy odvrátí. Isabelle Fuhrman zřejmě navždy zůstane v myslích a očích diváků vražednou sirotou zaraženou ve vývoji. No, když se zeptáte na jméno této herečky a na nějaké její účinkování ve filmu, tak nebude moc těch, kteří s určitostí budou vědět, o koho se jedná. V rámci její kariéry byl návrat po letech k postavě, která ji proslavila, tedy dobrým krokem i tahem. Tvůrčí tým doznal podstatných změn. Scénář nově dodal David Coggeshall, pro něhož to byla doposud nejambicióznější zakázka. Režisérský post zaujal hororový specialista William Brent Bell. A distributor tentokrát neotálel a film poslal i do českých kin. Předchozí film měl lepšího režiséra Jaume Collet Serru, jehož výsadou jsou vytříbené obrazové kompozice. Nutně to ale neznamená, že Bell je ve všem horší. Je režijně jiný, pochopitelně, dodržuje však důstojně nastavená kritéria prvního filmu, přičemž má v rukou trumf v podobě zásadního zvratu uprostřed filmu, který rozpoutá i charakterové rozčlenění členů nové rodiny, do té doby velmi fádně vystavěné. Jestli vám chyběla Julia Stiles, můžete s ní oslavit její comeback, potažmo návrat k zapamatovatelné roli. Prequel vládne zdárným průběhem, má náboj a nějaká ta krevní konzerva také vyprázdní svůj obsah na scéně. Jen ta finální část nebyla úchvatná. Diváci znalí předchozího dějství si dokáží spočítat vývoj finálního střetu, dokonce převažoval nemilý fakt, že finále není ničím výjimečné a kreativní. Nadále ovšem platí, že vražedné choutky vražednici Esther neskonale sluší a její případné další vražedné výlety do nových rodin můžou ještě v budoucnu zvednout její vražedný sexappeal. 8/10 (21.08.2022)