Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

Mahalik 

všechny recenze uživatele

Objímám vzpomínku na Trierovo Tanec v temnotách. Nechci ji nikdy vidět podruhé, bojím se, že už to takový nebude. V případě Evropy mi krouží v hlavě myšlenka, že tady druhá projekce taky nebude možná. Ale z úplně jinýho důvodu. Lars mě vede tunelem, kterej nemá konec (je to snad symbol smrti?). Ta cesta je trnitá (bohudík za to), ale co je horší- je nudná. Průvodce má slibný, pevný a povědomí hlas. Má zájem vás hodit do transu. Mě bohužel ne. A to prosím hroší kůži nevlastním, jsem prostě jedním z vás. Sny o tom, že tohle bude velkolepý, Trierovsky nezapomenutelně natrhávající, se nekonají. Zbývá jen bezbřehá nuda s vůní páry od lokomotivy a varování, že houpání se na židly je dost nebezpečný, zvláště pokud je to za účelem zahnání Evropský nudy. Never more! ____ Chcete-li maximální zážitek, něco, co vás zaručeně dovede k šokujícímu přemýšlení, podívejte se na předposlední obrázek z galerie tohoto filmu. Dá vám víc, než celý film.... ()

Ajantis 

všechny recenze uživatele

Vrchol Evropské trilogie a Trierova „předdogmatického filmu“. Základní zápletka je shodná s Kafkovým Nezvěstným – mladík přijíždí „na zkušenou“ do země, o jejichž pravidlech a současné situaci toho mnoho neví, a jediná osoba, kterou v ní zná, je strýc, jenž ho do ní na počátku uvede. Brzy se však jejich cesty (fakticky) rozdělí a mladík proniká do pohnuté historie německého národa na vlastní pěst. Jako cizí (idealistický) element však v moři intrik a naprostého relativismu, neschopného určit rozdíl mezi dobrem a zlem, nedokáže obstát. Ač Trier nebazíruje na historicky přesných faktech, POCITY a NÁLADU země, jež v předchozím půlstoletí prošla tolika proměnami a otřesy, vystihl dokonale. Zároveň jde i o Trierův vizuální vrchol; spoléhá na úžasnou, typicky „evropsky“ svobodomyslnou kameru, nestřihové přechody mezi scénámi, přední projekci a temné ladění, z kterého vystupují barevné předměty klíčové pro tu kterou situaci. Těžce nadčasový a trierovsky svůdný film. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Lars von Trier je prostě skvělý filmař. O tom se nedá moc pochybovat. Má skvělé nápady, které se ukazují i ve snímku "Evropa". Jeho poválečné pojetí Německa je nesmírně zajímavé a originální. Skvělý je hlas vypravěče, pokud o něm tak můžeme mluvit, který jasně určuje to, jak se bude příběh vyvíjet. To odpočítávání je prostě geniální. A stejně mě film nedokázal strhnout, abych si řekl, že celkově to je velké dílo. ()

lesumir 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film. Ne, je to mnohem víc, než zajímavý film, je to audio vizuální orige se vším všudy!!!!! Za poslední léta jsem neviděl takhle autogusetivní film, který ještě díky dokonale mysterioznímu hlasu vypravěče Maxe von Sydowa působí víc tajuplněji a skvostněji. Začátek je famozní a budu na něj vzpomínatž opravdu hodně dlouho. Originální, dokonale nápadité a vše zaobaleno do looku, který malinko připomíná Sin City, ale tohle je víc umělecé. "Budu počítat od jedné do deseti. Až řeknu deset, budeš v Evropě. Říkám tedy jedna.“ ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Po miernej pachuti z prostrednej časti trilógie, Epidémie, ide pre mňa o veľmi milé prekvapenie. Rozhodne ide aj o najvyzretejší diel z týchto troch filmov, je jasné, že von Trier sa rýchlym spôsobom vyvíjal a Európa je už po všetkých stránkach sebavedomé a vyzreté dielo. Ide taktiež o atmosféricky odlišný film od konkurencie z tohto temného obdobia dejín, kulisy pôsobia štylizovane, ale zároveň aj prirodzene a ani nezáleží na tom, či má, alebo nemá prostredie pôsobiť ako Nemecko. Dozvieme sa niekoľko dôležitých súvislostí a pomerov na konci vojny, resp. na začiatku mieru, ale film možno budete mať radi najmä na základe toho, nakoľko milujete vlaky. Či už elektrické modely alebo cestovanie. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)
  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)

Reklama

Reklama