Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (962)
"Potom jsme s galanem ulehli na zem a pak jsme spolu smilnili. Musela jsem jeho ocas vzývat a políbit. A potom jsem od něj dostala za úkol svítit. Přinesl svíčky, ohnul mě k zemi, zadek mi obrátil do výše a ty svíčky mi tam strčil. A tak jsem svítila až do půlnoci. Za tuhle službu jsem získala rýnský zlatý od lázeňské Tobiášové." ________ A pak jsem si uvědomil, že půjdu do pekla. Pozoruhodná kritika teismu s pomocí anti-teismu v dnes již kultovní filmové analogii na machinace politických procesů pod režijní taktovkou Otakara Vávry. ()
Kladivo je mechanický nástroj, který deformuje, co já vím, třeba kapotu auta vašeho soka. Ovšem Kladivo na čarodějnice jakožto film mistra Vávry, útočí totálně jinačím způsobem. Ničí vás. A to dost drsným způsobem. Třeba tohle: na scéně se objeví Vladimír Šmeral. Pro nezasvěcený lidi (ti co nečetli knihu---já se taky mezi ně počítám...) znamená jeho postava v úvodu něco jako spásu. Že třeba zastaví tu vlnu keců, která se valí po celý film. Ovšem pak si nasadí na hlavu dementní paruku, která značí, že teď tady velím já a všichni ostatní jste jen přisluhovačí ďábla atd. Šmeral začíná brnkat na nervy. Pak nastává ta část, kdy se odsuzují nesprávní lidé a vy máte hlavu zabořenou v dlaních, protože tohle kladivo asi jen tak nepřekousnete. Šmeral už pro vás začíná býti synonymem ke slovům jako: hajzl či Hitlerovo náhražka. Finální záběr (opět kralující Šmeral tentokráte ve stavu "mám v sobě tolik vína, že ve Francii momentálně nemají čím podlít kuře...") se dostává do dějin. Zuříte. To, že jste si mysleli, že všechno dopadne dobře a že půjdete spát s Jokerovským úsměvem na tváři, byla totální ubohost. Pořád vidíte ten zpropadený ksich Šmerala a ten fakt, že jste nemohli těm lidem pomoct, je až děsivě skličující. Vávra rozbořil mýty a to bravůrním způsobem... ()
Jestliže se dokážete soustředit na tento film, necháte k sobě prostoupit atmosféru, již Vávra do snímku mistrně vtisknul, pak se vám Kladivo na čarodějnice odmění a můžete zažít pocit beznaděje a nicotnosti, jako jsem to během oněch 103 minut prožíval já. Jeden z nejlepších českých (československých) snímků. ()
Údolí včel, Markéta Lazarová a barokní Kladivo na čarodějnice. Asi tři nejlepší historické české filmy. Kaplického jsem samozřejmě četl, četl jsem i Malleus maleficarum což je jakási příručka inkvizitora, kterou však řadu duchovních již v patnáctém století zavrhla jako protiprávní se silným sexuálním podtextem... Vlny protičarodějnických procesů zachvátily v sedmnáctém století celou tehdejší Evropu od Španělska, kde situace byla nejdrastičtější přes Francii, Německo až k nám. Po řadě válek, morových epidemiích a nevysvětlitelných přírodních úkazech lid věřil v lecos. Síly pekelné nebyly žádná imaginární představa, pekelné síly byly běžnou součástí života prostých bohabojných lidí, které o přítomnosti Satana a jeho zlých pomocníků neustále utvrzovali kněží a mniši. Stačila neúroda, sucho, mor dobytka, nevysvětlitelná úmrtí a už se hledala příčina. Většinou to schytal někdo, kdo se vymykal průměru. Bába bylinkářka, zdatný ranhojič, potulný šarlatán... cikáni... U Kladiva je spouštěcím mechanismem ukradená hostie při mši. Snahou kněžích i inkvizice bylo eliminovat různé pohanské rituály a i kacíře v ně věřící či je provádějící. Nedoznal-li se kacíř dobrovolně, bylo přistoupeno k útrpnému právu. Na katových mučidlech pak málokdo s vykloubenými údy, popáleninami a rozdrcenými kostmi trval na tom, že není spjat s ďáblem. Většina chudáků si dokonce vymýšlela děsivé báchorky jen aby kat nepokračoval v mučení. Přitom padlo vždy několik jmen sousedů, členů rodiny, nepřátel... a tak to šlo dál a dál. Inkvizice měla stále plno práce. Jindřich František Boblig z Edelstadtu skutečně existoval, historici si však nejsou schopni ujasnit, zda to byl člověk tak moc oddaný svému přesvědčení, že přes svůj fanatizmusi neviděl nalevo napravo, nebo osoba deviantní s násilnickými sexuálními sklony. Faktem je, že se na obětích výrazně obohatil a jeho řádění na Šumpersku zatrhla až vrchnost, která pochopila že spíše než čarodějnice na panství řádí a škody dělá sám inkvizitor. Film je skvělý a nelze mu nic vytknout. Koho problematika zaujala doporučuji shlédnout obdobnou věc z Anglie (o krapet hůře zpracovanou):http://www.csfd.cz/film/26510-lovci-carodejnic/. * * * * * ()
Člověku se ani nechce věřit, že to je podle skutečný události, vlastně to vypadá úplně nesmyslně, když člověk kouká jaký výmysly a někedy úplný naschvály se tam dějou a jakou neomzenou moc některý lidi měli a až to označení, že to je podle soudních zápisů z toho dělá neskutečně sugestivní podívanou se strašně beznadějnou atmosférou a to obzvlášť při mučících výsleších, který nemůžou skončit jinak než doznáním a upálením ()
Galerie (111)
Zajímavosti (48)
- V parku poblíž lázní ve Velkých Losinách se dnes nachází památník obětem procesů, jehož text je následující: „Na tomto místě bylo v letech 1679–1686 popraveno 38 nevinných obětí čarodějnických procesů.“ Ve výčtu obětí, který následuje za textem, jsou zaznamenány také tři první zatčené ženy z Vernířovic: Marie Schuchová, Dorota Gröerová a Dorota Davidová. (stefji)
- Čarodějnické procesy byly oficiálně zahájeny 16. září 1678 Jindřichem Františkem Bobligem z Edelstadtu. První poprava se konala 7. srpna 1679. (Trainspotter)
- Na zámku Velké Losiny proběhla v roce 2019, v rámci oslavy 50. výročí od vzniku filmu, výstava kostýmů, rekvizit a fotografií z tohoto filmu. (LaCasita)
Reklama