Happy Journey
Režie:
Otakar VávraKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Nataša Gollová, Jana Dítětová, Otomar Korbelář, Eduard Kohout, Vítězslav Vejražka, Karel Hradilák (více)Obsahy(1)
Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové (její poslední role v českém filmu), Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
Po Kladive a Romanci je toto najlepsi Vavrov Film, fakt ako elita tej doby roku 1943, mimoriadne kvalitny film z obdobia Protektoratu od Otakara Vavru. Vavra tocil technicky, filmarsky genialne, dokonale diela, ale ideologicky to uz bolo horsie. Velmi sa mi pacila ustredna myslienka : stastie je vec prchava, a kazdy si je strojcom svojho osobneho (ne)stastia. A cesky film bol o Cechoch a cesky. A za vybornu Mandlovu dam vysokych 98 % ()
Téma není špatné, obsazení výborné, ale vadí mi tady, že těch osudů je trochu moc na to, aby byly propracované. Adina tady vlastně hraje tak trochu sama sebe, krásná Hana Vítová má málo prostoru a Jiřinu Štěpničkovou moc ráda nemám. Nejvíc se mi asi líbila Nataša Gollová "... s tím se musíš holka narodit" ()
Filmařsky průměrné, tématem však až odporně pokrytecky moralistní a neuvěřitelně škrobené >reportážní drama< (jak uvedeno jest v úvodních titulcích), působící místy až komicky a i na dobu vzniku těžko uvěřitelně. Na svou dobu nijak nevybočující herecké výkony podtrhuje rutinní Vávrova režie - až má člověk pocit, že tenhle film musel vzniknout na nějakou politickou objednávku protektorátních kulturtrégrů coby skrytě výchovná agitka... Vlastně je to taková ta typická >Vávrovina< , kterých v pozdějších bolševických časech nasekal požehnaně... Dvě hvězdičky snad jen za některé světlé momenty ve ztvárnění postav hraných triem Mandlová - Štěpničková - Vítová - - - P.S. Zde na čsfd až neuvěřitelně přeceněný film, svědčící o zmatenosti (mladých) diváků, ovlivněných zjevně i v současnosti točenými pitomostmi s obdobně vylhanými náměty a pofiderními hereckými výkony... ()
Film jako takový možná nedosahuje kvality pěti *, ale mě osobně se velmi doktknul a zapůsobil na mě. Mám na mysli především excelentní herecký výkon Adiny Mandlové, který mě tenkrát, když jsem film viděl, velmi překvapil. Levicově zaměřený Vávra natočil nadprůměrný film ve srovnání s ostatní tvorbou roku 1943. Laťka nebyla toho roku nastavena příliš vysoko ve srovnání s okolními léty okupace a tak tento film považuji za vrchol roku 1943 společně s filmem Tanečnice. ()
Elita tehdejších českých hereček v jednom filmu naráz se jen tak nevidí. A hlavně - film není nějaká sladkobolní slátanina, ale solidní drama! Všechny herečky hrají velmi civilně, Jana Dítětová v roli mladé žáby, která neustále něco jí je fakt perfektní. Mandlové je to podle mě nejlepší filmová role, kterou vytvořila (a to nepočítám jen kvůli tomu, že se ve filmu objeví nahá). ()
Galerie (4)
Zajímavosti (15)
- Všechny interiéry pražského obchodního domu Bílá labuť byly kompletně postaveny v ateliéru Pragfilmu v Hostivařích. (krib)
- Do role jedné z prodavaček se původně uvažovalo také o Libuši Zemkové. (petr.trep)
- Obrovská kulisa obchodního domu „Bílá labuť" byla postavena architektem Zázvorkou během 8 dní a 3 nocí a pracovalo se na ni bez přestávky, protože to nebyla len dějová kulisa, ale věrný obraz skutečnosti. Architekt Zázvorka je bratrem Stelly Zázvorkové. (Raccoon.city)
Reklama