Hrůzná noc 2

,,Fright Night Part 2" ťaží z dobre napísaného príbehu, ktorý má trochu ducha pôvodného filmu a veľa príšerných špeciálnych efektov. Iste, nie je to tak charizmaticky urobené ako prvý film, ale je to  dostatočne zábavné. Režisérovi Tommymu Lee Wallaceovi sa darí celkom dobre navodiť nejaký štýl a solídnu akciu. Podiel čierneho humoru a akcie je vyvážený. 6/10 (20.01.2022)

Tommy Lee Wallace horory nikdy neuměl. Vždy jeho filmy měly "televizní" aranžmá, sotva průměrnou režii a zcela nenapínavý děj. Tenhle jeho počin není vyjímkou. S ohledem na jedničku to byl propad a to jednička byla otřesná. Wallace zřejmě sám později uznal, že s režií si dvakrát nepotykal a tak s filmováním nadobro skončil. 20% (27.12.2011)

O level horsi, nez original, ale stale 80's horor/comedy kvalitka, kterou opet tahne vyborna hudba Brada Fiedela. Misto gay upira zde navic mame celou bandu v cele se sexy upirkou a zatimco v jednicce byl Roddy McDowall po vetsinu filmu neverici pritez, tady uz to jeho Peter Vincent diktuje jako spravny fearless vampire killer. Dalsi upgrade je fakt, ze Charlie zde ma i pres svuj strasny 80's uces hezci pritelkyni, nez v prvnim dile. 6/10 (17.06.2011)

Jako pokračování kultovní jedničky je to obstojné a jako samostatný horor (horor/komedie) je to velmi slušný film. Až na místy trochu prapodivný střih a pár "wtf" scén (scéna na kolejích) jsem byl více méně spokojen. Snímek se rozjíždí hodně rychle a po chvilce už jsme součástí strhující upíří jízdy. Peter Vincent opět výborný a hlavní upírka Julie Carmen (herečka pro mě známá hlavně z hororu Ve spárech šílenství) se také povedla. Byl jsem spokojen. (11.10.2011)

Druhý Fright night som videla ako prvý v poradí a patrí medzi moje najobľúbenejšie filmy. Možno je to preto, že bol môj prvý... (kvázi) horor, pri ktorom som neutiekla z izby, prípadne z kina (vtedy ma desili aj Ghostbusters, hlavne tá pani z knižnice - ja o mnoho rokov neskôr - v úvode). Kombinácia hororu a komédie zrejme prelomila kliatbu a dnes už z izby nezdrhám a nezakrývam si zraky. Len tak na okraj, Fiedelovu ústrednú pieseň "Come to me" milujem.-------- Po čase som opäť neodolala a pustila si Fright Night 2. Približne po stý krát. Človek si vychutnáva aj rozkošné detailíky, ktoré pri prvej projekcii nemá ako vnímať, keďže sa sústredí na hlavnú dejovú linku. Musím zdôrazniť, že Fiedelova hudba je dielom génia a každý jeden zvuk je bezchybne umiestnený na svoje miesto. Škoda, že neexistuje oficiálny soundtrack. Mnohí sa sťažujú, že vtip sa oproti jednotke nevyskytuje v takej vysokej miere, ale mne pripadá komediálna väčšina filmu, dokonca aj v tých nechutných momentoch. (02.06.2011)