The Magnificent Ambersons
Skvelí Ambersonovci
The Magnificent Ambersons
Režie:
Orson WellesScénář:
Orson WellesHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Joseph Cotten, Dolores Costello, Anne Baxter, Tim Holt, Agnes Moorehead, Ray Collins, Erskine Sanford, Richard Bennett, Orson Welles (vypravěč), Nancy Gates (více)Obsahy(2)
Vzápětí po natočení Občana Kanea se Orson Welles ve studiu RKO pustil do filmové adaptace románu Boothe Tarkingtona Skvělí Ambersonové. Film líčí osudy vysoce postavené rodiny z amerického středozápadu, která během počátku 20. století zažije strmý pád a přijde o majetek, společenský vliv a veškerá privilegia. Ústřední postavou je jediný dědic Ambersonových, sebestředný George, jenž se snaží zničit vztah své čerstvě ovdovělé matky a jejího bývalého nápadníka Eugena Morgana. Obětuje kvůli tomu i lásku k Morganově dceři Lucy.
Orson Welles natočil film s obdobnou technickou a uměleckou brilancí, jako své předchozí dílo Občan Kane. K velké škodě věci však němel plnou kontrolu nad konečnou verzí svého díla. Vytvořil sestřih o délce 131 minut a poté odjel natáčet další film do Jižní Ameriky. Představitelé RKO shledali film příliš dlouhým a depresivním a v režisérově nepřítomnosti se rozhodli pro drastické úpravy. Svou roli patrně sehrála i averze, kterou si Welles získal kvůli svému egocentrismu. Po zkrácení filmu na 89 minut nechal producent George Schaefer zničit vyřazený materiál, čímž znemožnil rekonstrukci původní verze a spáchal tak svým způsobem kulturní zločin. Zachoval se alespoň Wellesův scénář, podle kterého vznikl v roce 2002 televizní remake filmu.
Film byl nominován na Oscara ve čtyřech kategoriích: nejlepší film, černobílá kamera, herečka ve vedlejší roli (Agnes Mooreheadová) a nejlepší výprava v černobílém filmu. Autor předlohy Booth Tarkington (1869-1946) je držitelem Pulitzerovy ceny za román Alice Adams.
(oficiální text distributora)
Recenze (83)
Happy end :-( Orson to zřejmě zamýšlel jinak. ()
"In that town, in those days, all the women who wore silk or velvet knew all the other women who wore silk or velvet, and everybody knew everybody else's family horse and carriage." Silná dráma zo sveta veľkej buržoázie na prelome storočí, zaradená do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Nesie sa celá v dosť ťaživom duchu, ak si teda odmyslíme ten nasilu primontovaný šťastný koniec. Mladý arogantný potomok Ambersonovcov George (Tim Holt) je jedna z najodpudivejších postáv filmového plátna a nie je mi teda jasné, čo na ňom tá milá dievčina Lucy (Anne Baxter) vlastne videla. Okrem výbornej obrazovej a dramatickej zložky ma na filme zaujalo aj perfektné znázornenie počiatkov automobilizmu. "Automobiles are a useless nuisance." ()
plytký příběh, který nebyl ve výsledném tvaru povýšen ani o chloupek, navíc mě neoslovila ani originální vypravěčská metoda, použitá zvlášť na začátku, knihu jsem nečetl a nejsem znalec dobových zvyklostí, ale hlavní postavy se pro mě chovaly často značně nesmyslně, nejspíš by mé hodnocení dopadlo zcela jinak, kdyby film nebyl zmrzačen zcela nepřípadným sestříháním, ale nemůžu hodnotit film, podle toho, by byl, kdyby, takto jsem s jeho vymazáním z HDD neměl vůbec žádný problém.. ()
Moc mě to teda nenadchlo, obyčejný příběh zabalený do typicky Wellesovy režie, která mi vůbec nesedí. Navíc ono se tam celou dobu nic moc neděje a poučení plynoucí z filmu tak trochu vyzní do prázdna. ()
Tenhle film je jasný důkaz velkého Wellesova režijního citu. ()
Nevím proč mě Ambersonové nenadchli. Znovu bych těch třicet minut filmu, než jsem konečně vypla přehrávač, nevěnovala. Nic proti skvělému filmařskému umu, ale příběh mi přišel šíleně nudný, neměla jsem se čeho chytnout. Během sáhodlouhého prologu plného řečí postav na kameru, nahlas dořeknutých myšlenek, demonstrace měnící se módy a vůbec "tak šel čas" jsem si rvala vlasy. Před Wellesovým umem jinak ve všech směrech smekám, špatné pověsti snímku však nelze než dát za pravdu... ()
Další Orson Welles, tentokrát jen s třemi hvězdičkami. Ano, možná těch čtyřicet minut, které hollywoodským producentům přebývaly, by z něj udělalo dílo rovnocennější Občanu Kaneovi. Navíc jsem měl potíže se slovenskými titulky, které mi nedovolovaly více se soustředit na technickou stránku režisérovy práce a ani děj jsem nepostačil sledovat. Ve své době jistě snímek nadprůměrný, dnes mi připadal poněkud vyčpělý, připomínal řadu dalších snímků, jež se ve čtyřicátých letech ve Státech točily. Herecké výkony ovšem byly výborné, předloha také. Rozklad vážené rodiny, který začal ve chvíli, kdy se Izabela Ambersonová provdala na truc svému milému Morganovi a svého syna dokonale rozmazlila, takže ten neměl chuť ani schopnost uplatnit se v praktickém životě. Sobec, který doufal, že zachrání dobré jméno své rodiny tím, že zabrání ovdovělé matce, aby si vzala po letech toho, jehož v mládí milovala; sobec, který nepochopil, proč s ním Lucy Morganová nechtěla kráčet životem. Střihači zřejmě nejvíc poškodili závěr filmu, ten je skutečně zkratkovitý - cesta do Evropy - co se tam Izabele stalo? Strýček odjíždí vlakem - kam? Jen, aby se zbavil starostí o synovce? Peníze dojdou - tak náhle? Asi bych to musel vidět víckrát. ()
Sice orezane dilo ne vinou Wellese, ale producentu. Skoda, ze jim nekdo neurazil pracky. Stale je to nadstadartni rodinna saga, kde asi nejlepsi je Joseph Cotten. Kez se nekdy objevi prava verze od Wellese. ()
Snad proto, že Ambersonové nejsou tak slavní jako Občan Kane, kde zážitek z filmu sráží přehnaná očekávání, mnohem víc jsem si užil Wellesovo mistrovství a rafinovanost. Všechno je tu vybroušené do detailu. Welles promyšleně buduje tempo děje i jednotlivých scén, kompozici obrazů, dialogy. Střídá statické a dynamické, rozverné a dramatické, používá svojí typickou hru světla a stínu. Nic z toho není samoúčelné, ale slouží příběhu. Skvělé. A po dalším shlédnutí možná ještě lepší. Nad jednotlivostmi tohoto filmu se dá hloubat znovu a znovu. 90% ()
Velká škoda toho zprznění studiem,mohla to být nezapomenutelná freska.Takhle "jen" výborné. ()
Skrz naskrz cynický portrét samolibého, rozmazleného a naprosto neschopného fracka. George psychicky ničí svou oddanou matku i tetu, vše podléhá jeho sobeckým zájmům, které jsou často značně povrchní a připomínají umanutost dítěte. Konec byl sice producenty pokroucen (ale za to si Welles tak trochu může sám), přesto k příběhu sedne stejně dobře, jako "poupě" ke Kaneovi. ()
Jasný kandidát na nálepku dokonalý film, avšak to by sme museli vidieť aj vystrihnutý materiál. Dlho mi nebolo tak ľúto snímky, ktorú nešetrne zostrihali hlúpi producenti. Silne mám pred očami záber ako sa strýčko Jack lúči s Georgeom na stanici,... no on sa lúči s celým filmom a jeho odchod definitívne odkazuje, že i ďalšie strihy budú šialene drastické, bez jasného vodítka, bez vykreslenia situácie, po ktorej vzhľadom k prvej polovici stopáže a navodeniu nostalgickej atmosféry, divák túži. O Wellesovi sa hovorí, že bol ťažký egocentrik, no on si bol hlavne vedomý svojho talentu a novátorstva, ktoré boli jasne viditeľné v začiatkoch jeho kariéry. Zostal nespoznaný, nepochopený producentmi vo svojej dobre. História kinematografie mu však ďakuje dodnes. Je úžasné pozorovať ako 27-ročný Welles mal cit pre výber hercov. V tejto snímke narážame v mnohých prípadoch na priam archetypálne postavy a ich bezchybné stvárnenie. Odhliadnuc od fantastického Tima Holta v postave Georgea, ktorého tvrdé, vymedzujúce sa správanie voči Eugeneovi predznamenáva pád celej rodiny, zaujal ma i samotný Eugene, príjemný, tajomný vynálezca v podaní Josepha Cottena, no aj Agnes Moorehead v postave Fanny, ktorá prišla o všetko a pritom tak slepo verila. Opäť by som sa v mojom obľúbenom žánri vyžíval ak by strmý pád zámožnej rodiny nebol šialeným strihom priam kolmý, ale rozvedený štúdiou charakterov, ktorú Orson napriek mladému veku zvládal. Ten sladký happyend - z toho sa chce filmovému fajnšmekrovi zvracať. Smutné, že herci kývli a dotočili extra záver, nie podľa zámeru tvorcu. ()
Orson Welles mě přes veškeré kvality v Občanu Kaneovi nudil. Skvělí Ambersonové jsou podle mého, byť méně revoluční, ale o to více hraví. Na příběhové rovině se zkrácení studiem určitě podepsalo, zato audiovizuál, co se týče stylu, byl dost možná zhutněn a jestli přestává bavit, tak snad jen chvílemi během dlouhých dialogů. ()
Občas mívám (podobně jako André Bazin) pocit, zda není Orson Welles přece jen trochu přeceňován. Ale po opětovném shlédnutí Skvělých Ambersonů musím uznat, že v rámci Hollywoodu představuje skutečně výjimečnou osobnost. Troufám si říci, že Skvělí Ambersonové jsou dokonce lepší než Občan Kane. Přitom věřím, že film byl nakonec upraven bez souhlasu Orsona Wellese (delší stopáž se přímo nabízí). Zajímavý příběh, výborní herci, a hlavně ty jízdy kamery... Jeden z nejlepších amerických filmů všech dob. ()
Skvělý film o Skvělých Ambersonech. Orson Welles s lehkostí vypráví příběh o tom, že misky vah se přechylují... Na tento vynikající komorní film zcela navázalo představování jeho spolupracovníků. Krása. Jeden z těch filmů, který mě usvědčí z toho, že sledování filmu něco přináší... ()
Psychologický rozbor důvodů stále aktuálních vzestupů a pádů bohatých na pozadí více generací v rychlofilmu, který nestrpí chvilku nepozornosti, neboť Vás okamžitě potrestá ztrátou kontinuality děje a lehkým tápáním. ()
Přijít o rok později po Citizen Kane s takhle nevýrazným filmem je skutečně překvapivé a ihned musí být zřejmé, že zde něco nehraje. The Magnificent Ambersons je v rámci tvorby mizanscény působivým filmem, a Welles zde jenom potvrzuje a navazuje na svůj předchozí film, jelikož ta souhra světel, scén, uspořádáním jednotlivých rekvizit a postavení herců je skutečně skvělé, navíc ta kamera v podobě dlouhých záběrů, je nadčasová, ale nelze se neubránit pocitu, že jako celek působí tento film necelistvě a neúplně. Kulturní zločin v podobě razantního sestřihání za režisérovo zády, které záměrně spáchali producenti z důvodu možného depresivního dopadu na publikum ve válečném období, měl obrovský dopad na Wellesovo psychiku, jelikož získal v Hollywoodu pověst prodělečného režiséra, s čímž se s největší pravděpodobností nikdy nedokázal vyrovnat. The Magnificent Ambersons mohl být beze sporu dalším kultem, obrovské ambice v podobě příběhu o osudu vysoce postavené rodiny tomu jenom nahrávají, obzvlášť ve své době, a navíc sám Welles byl přesvědčen o kvalitě tohoto filmu více než u samotného Citizen Kane, a to už je tvrzení, které vyžaduje pořádnou dávku sebevědomí. Závěrečné namluvené titulky jsou originálním prvkem, který jsem zde viděl vůbec poprvé. Otázkou skutečně je, zda měl vůbec tento film vzniknout, když původně zamýšlená verze byla doslova zničená silou korporátní produkce studia, které svým chováním s velkou pravděpodobností zničila film, jenž mohl být dalším světovým milníkem kinematografie. "Old times, not a bit. There aren't any old times. When times are gone, they're not old, they're dead. There aren't any times but new times." ()
rozhodně by mě zajímala wellesova nezkrácená a nezhepyendovaná verze. toto je ale moc dobré! ()
Velice zajímavý film o tom, že na každého jednou dojde. Bohužel film působí místy hodně zkratkovitě a trochu chaoticky. Orson Welles má nesporně talent, ale oproti Občanu Kanovi nemá film takovou atmosféru. Díky skvělé pointě a titulkům, které se dnes již nevidí [a je to škoda] dávám pět hvězd ()
skvelý rozprávač vytvárajúci atmosféru starého zaniknutého sveta. ak by sa ten film zachoval v pôvodnej podobe, tak to mohlo dopadnúť skvelo. takto sa celý záver zdá byť akýsi rýchly (v kontraste so zvyškom filmu, ktorý tvoria dlhé scény, s dlhými dialógmi..). navyše je tu častokrát groteskný humor alebo sarkastické dialógy... a na konci, ktorý by mal byť vyvrcholením, to akoby celé stratilo dych, zrazu bol film seknutý a koniec. v tomto prípade skutočne škoda.. a auto! (to prvé) ()