Skvělí Ambersonové

Je čírou špekuláciou, aký to mohol byť film, nebyť predstavy producenta, že ten kto platí, ten aj tomu najlepšie rozumie. Ale aj "producentský výber" ostal zaujímavým filmom s výbornými hereckými výkonmi a kamerou. Začiatky automobilizmu síce nehrajú vo filme podstatnejšiu úlohu, ale vízie dôsledkov rýchlo sa šíriaceho automobilizmu boli na svoju dobu objavné. (04.04.2014)

Můžu hodnotit jen tu verzi, která zbyla. Příběh se rozjíždí pozvolna a teprve po jeho třetině se ukazuje, jaké je vlastně rozložení postav a co je ústředním tématem filmu. Natočené i zahrané je to výborně, ale po Kaneovi jsem prostě zase čekal něco navíc. A to jsem tu tentokrát nenašel. (24.02.2009)

Milí Ambersonovci ... nemali ste si toho zasrana tak rozmaznať. Potom vám skoro všetkým zničil životy. Teda hlavne matke, Eugenovi, Lucy a vlastne aj sebe. Kopec nenaplnenej lásky. A ten čo kázal, aby film zostrihali, tak to bol tiež pekný idiot. Film mi potom prišiel ako zrýchlený a stratil tú všetku ťažobu, ktorá sprevádzala ten pád z výslnia ... no idiot. Tie záverečné titulky boli ale fantastické. (07.05.2018)

Ťažký depresívne naladený počin vznikajúci tesne po Občanovi Kaneovi,kde kvality je možne určite vidieť aj tu. Kanea už neprekoná nič z Wellesovej dielne,i keď tento počin sa mu vyrovnáva atmosférou,ktorá na mňa pôsobila melancholicky,zaťažkavajúco,neobyčajne,tajuplne. Hrdinom príbehu je George,egocentricky dedič rodu.George ma odstrašujúcu povahu,ktorú rozsieva všade naokolo,nakazí tým pádom celú spoločnosť vôkol neho... A Tim Holt,ktorý hrá dediča,mňa desil svojim prístupom,kde nastávalo extrémne psychické týranie. Za pozornosť stojí mladá kráska Anne Baxter,ktorá mu zo začiatku nadbieha. Celý ansámbel obstojí vďaka veľkej vízie tvorcu,ktorý nebol úplne pochopený,keď by bol,bol by najväčším filmárom,aký kedy bol... (15.03.2014)

Viem si dobre predstaviť pôvodnú verziu, než ju barbarsky okýptil hlúpy producent. Výsledok je ako zrýchlený film, kde sa síce podstatné veci nestratili, ale dokonalá prepracovanosť charakterov a náväznosť scén určite. (21.10.2012)

Knihu jsem nečetl. K filmu jsem tedy přistupoval jako k něčemu úplně novému. Děj mi trochu připomněl „100 roků samoty“. Rozpad rodiny je tu provázen velkými společenskými a technologickými změnami v okolním světě. Režisér zvolil zajímavý styl vyprávění, kdy je děj členěn jakýmisi předěli, ve kterých dav komentuje postavení Ambersonovic rodiny ve městě. Víc než cokoliv jiného zajímá Wellese postava mladého Ambersona. Jeho výstupy mají často velice temnou atmosféru, blížící se svou vypjatostí Hitchkockovým psychothrillerům. O to překvapivější je poslední scéna, která celý film odkazuje do mezí těch nejčervenějších knihoven. Nevím, jestli je to chyba Roberta Wise, který film na příkaz studia přestříhával a snad i dotáčel, nebo jestli tento konec vyšel od samého Wellese, jisté je, že se ke zbytku filmu ani trochu nehodí. I přesto je tento film skvělým příkladem Orsonova režijního umu. (16.11.2005)

Orson Welles natočil monumentální vzestup a pád ságy Ambersenů s genialitou sobě vlastní, nakonec je ale výsledek lehce rozpačitý. Pročpak? Vidím několik hlavních důvodů - režisér Občana Kanea musel u svého druhého filmu přetrpět necitelný zásah do materiálu ze strany producentů. Ten je podle mě tak nešťastný, že vyvrací celý myšlenkový obzor, který Welles líčil. Samu režisérovy navíc u Ambersenů nezbývalo než se obejít bez jednoho z nejdůležitějších pojítek ke Kaneovi, kameramana Gregga Tolanda. Jeho hloubka záběru, divoké a agresivní průjezdy chybí, tlumenost oproti debutu dokresluje upozaděná role Wellese (byť je to záměr), v Občanu Kaneovi dominantní postavy. Nejhorší je ovšem vyznění převrácené naruby, což vedlo k oprávněným otazníkům. Welles opět dokázal pověst "v Hollywoodu naprosto nepoužitelného člověka" díky své nezávislosti a schopnosti kritizovat na ranách, kde to dosud bolí. Dokázal, že byl na tehdejší Hollywood až příliš dobrý. Vzhledem k rozpačitému výsledku se ptám, zda ten film měl vůbec vzniknout... (25.03.2006)

Tak jsem zase jednou po shlédnutí filmu v rozpacích. Skvělí Ambersonové by totiž MOHLI být velmi dobrý, ba vynikající film - ovšem za předpokladu, že by tento druhý snímek Orsona Wellese (a jeho nejoblíbenější) nevzali po dokončení do rukou producenti. Těm se zdál režisérský sestřih příliš zdlouhavý - a tak si pořídili vlastní, který posléze pustili do kin. A výsledek? Z plánované ságy o vzestupu a pádu rodiny boháčů na přelomu století zůstalo smutné torzo. Opravdu smutné - protože to, co zbylo, je fantastické. Nejenom skvělí herci (v čele se sympatickým Josephem Cottonem a rozmazleného milionářského synka hrajícím Timem Holtem), ale i fantastická Cortezova kamera, atmosférická Herrmannova hudba a samozřejmě experimentátorská režie Orsona Wellese - jsou všechny přítomné v tomto filmu, který místy díky výše zmíněné okolnosti takřka nedává smysl a jeho rytmus je naprosto nevyvážený. - Co se dá dělat. - A vzpomněl jsem si při těch scénách z milionářského života na to, co jednou napsal Fitzgerald: "Život to nebyl. Ale bylo to velkolepé." - Takový mohl být i tento film, chce se s povzdechem dodat. (15.11.2005)

Film,který se mi líbil víc než Občan Kane.Příjemně melancholická freska o tom,že všechno jednou končí a i na ty největší rodiny se zapomíná,je prostoupená špičkovými hereckými výkony,Wellesovým úžasným a působivým hlasem a jeho ještě nezaměnitelnější režií plnou jemných náznaků a hraní si se stíny a podobnými detaily.Mohl to být dokonalý film,kdyby nedošlo k onomu legendárnímu zkrácení,které je hodně vidět na některých pasážích a postavách,které přímo volají po větším rozvedení.I tak ale krásný zážitek,který si ještě určitě někdy zopakuju. 85 % (05.08.2010)

Problém s filmy (či vlastně všemi uměleckými díly), o kterých víme, že byly nějak násilně narušeny a z jejich původního tvaru byl vytvořen tvar "pohodlnější" (dle názorů těch, jež tato umění financují), je ten, že v momentě, kdy toto zjistíme, nemůžeme se zbavit myšlenky, jak by celé dílo vypadalo, kdyby měl režisér skutečně volnou ruku, či jak vypadal jeho původní záměr - nejintenzivnější je to právě u Utrpení panny Orleánské, kdy byl zničen celý původní film, a právě u Ambersonů, kde byly zničeny Wellesem původně natočené a zařazené pasáže. A jak by to vypadalo? Která část by byla delší? Blahobyt nebo pád? Viděli bychom trpět mladého George, tak jako mu to přejeme po celý film? Oni si o to opravdu říkali - se svou vírou, že bohatství a sláva jsou věčné. A o jaké formální lahůdky jsme jistě přišli! Weles, který si zde hraje podobně jako v Občanu Kaneovi se i v těch zbylých čtyřiceti minutách musel, tak jako v celém snímku, vyřádit s mizanscénou (některé scény zde musí Greenaway milovat!), perspektivou, střihem, světlem. Celý ten film je lahůdka. Doufám, že při dalších projekcích už na nic z toho, co se ještě mohlo odehrát, nebudu myslet. (29.08.2015)

Zajímavý příběh, rozhodně osvěžující sonda do života amerického venkova 70. let předminulého století. Zaujal mě styl vyprávění, kdy místo vypravěče komentuje dění dav na ulici a připomnělo mi to český film Co se šeptá. Ovšem, na rozdíl od českých filmů té doby je tenhle neuvěřitelně živý, natočený mnohem modernějším stylem. A Josepha Cottena v roli mladého Ambersona musíte jasně od počátku nenávidět. V tom je zase ta hollywoodská přímočarost, která možná trochu ruší. (08.03.2015)

Aj napriek skráteniu filmu o posledných 40 minút sú Skvelí Ambersonovci "skvelí"a pre mňa o niečo lepší ako Občan Kane. Wellesov filmový zápis je teda jedinečný - za dva roky dva majstrovské filmy. (13.04.2013)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (22.01.2009)

Já jsem z toho malinko rozpačitý, protože perfektní příběh, skvělá režie a hodně dobré herecké výkony byly totálně pokruveny nuceným střihem. Tím pádem byl děj tak trochu letem světem, místy nedával moc smysl a na mnoha místech zůstaly otazníky. Je mi jasné, že to není vina Orsona Wellese nebo toho filmu jako takového, ale stejně půjdu kvůli tomu s hodnocením dolu. (19.12.2009)

Orson Welles opäť boduje svojím vymakaným režijným vedením, prináša jednu kamerovú, či strihovú lahôdku za druhou a vedie predstaviteľov postáv k uveriteľným hereckým výkonom. (27.03.2015)

Výborný film z povrchní a konzervativní doby. Člověka skoro až vyděsí, když si uvědomí, kolik zla napáchala jedna blbá prošlápnutá basa. Skvělí Ambersonové mě svým způsobem zaujali víc než Občan Kane. Občan Kane je skvělý film, ale je až moc upnutý na jednu postavu, zde máme zajímavých postav k pozorování hned několik, ať už zahořklou, ale v jádru hodnou tetu Fanny (moje favoritka), rozmazleného, ale v jádru hodného George, naivního na věky zamilovaného Eugena či sklíčeného otce skvělého rodu Ambersonů. Perfektní vykreslení postav, několik nezapomenutelných scén, zvláštní novátorské pohledy kamery, skvělý scénář a úchvatné závěrečné titulky. Jak jinak, když film napsal a zrežíroval Orson Welles. (01.05.2009)

Wellesovu druhému celovečernímu filmu by - za mě - více slušel lehce spoileroidní titul "Sláva a pád domu Ambersonových"; ptáte se "proč?" - inu, kontrasty (čert vem, že opozitem ke slovu pád je slovo vzestup) táhnou, no ne? Říkejte mi "marketingový král", oh yeah! ___ Obrázek amerického maloměsta (a šířeji: amerického způsobu života) před a po vynálezu automobilu prismatem tradičně (vojenskými úspěchy rodového patriarchy) privilegované, staromilské (a proto i rigidní) rodiny Ambersonových, tak by bylo možné na první dobrou interpretovat tento film, jinými slovy jako pohlednici neklidné doby, tance dobové honorace ve víru revolučních technologických změn. Sestoupíme-li na individuální rovinu, pak by bylo možno film číst jako moralitku o arogantním a majetnickém mládenci (bezchybný Tim Holt; btw. úspěšně mu sekunduje Joseph Cotten v úloze E. Morgana, ostatně ani dámy se nenechaly zahanbit), který spoiler přeci jen na konci dostal za vyučenou, což z něj však učinilo lepšího člověka (jak také jinak?) spoiler, i když kdoví, nakolik toto čtení koresponduje s Wellsovými záměry, případnému divákovi by nemělo zůstat utajeno, že snímek byl producentskými zásahy zkrácen zhruba o 40 minut (nezbývá nám než smutnit, že se režisérská verze nezachovala) a závěr byl změněn. Buď jak buď, film si své místo v různých žebřících nejlepších filmů všech dob (kupř. 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete) navzdory svévoli producentů plně zasluhuje. 75 % (08.02.2024)

Trošku moc nasládlé a mnohdy nelogické v chování hrdinů. Některé postavy mi přišly zbytečné a konec zmateně domyšlený, jakoby se do poslední chvíle nemohli tvůrci dohodnout, jak celá věc skončí. Celý film na mně působil tak nějak roztěkaně, jakoby nebylo jasné, o čem má vlastně být. (10.05.2009)

Orwellovu genialitu podtrhuje to, že i zmrzačený film s násilným závěrem, nedokáže film zbavit jeho zpočátku velmi ironickému a postupem děje čím dál zatrpklejšímu pohledu na vyšší společnost, kterou jen pdotrhuje orpavdu nádherná atmosferická kamera s prvotřídním užitím hloubky pole a náznakových scén. Kdoví, třeba by původní verze strčila do kapsy i nedostižného Kanea. (07.01.2009)

Nesmírně mě to štve (mírně řečeno) ale kvůli té těžce fragmentární 2.pol. u které jsem měl pocit, že čtu Kafkův román, nemůžu na více jak 3.5:( Když si pomyslím, že zde údajně chybí dobrých 45min., jímá mě záchvat zuřivosti. Páč s plnou délkou by u mě došlo též na plnou palbu. No, minimálně na 4, určitě. Snad se ten zbytek válí opět někde v Buenos Aires, jako v př. Metropolis. Vrátilo se spousta lidí z Občana Kanea (krom Wellese před kamerou, což je další důvod mé nespokojenosti, ale aspoň díky za jeho hlas) včetně skladatele, takže mi právě ona sevřenější 1.pol. přišla jako takový Kane v 19.st. Ale těch 89min.........následuje dlouhý chladný povzdech. (03.10.2021)