Ztracený víkend

Hollywoodsky mäkučký pohľad na úskalia alkoholizmu, silu lásky a nádej. Ray Milland je skvelý, réžia, opatrne nás sprevádzajúca čoraz hlbším pádom hlavného hrdinu, taktiež. Počiatočný chlad a apatia k postave prerastajú v súcit a ľútosť. Len škoda toho príšerného záveru, ktorý zráža celkový dojem o celú jednu hviezdičku. Ináč rozhodne film, po ktorom nebudete mať chuť na panáka. (16.01.2005)

Don Birnam se bohužel setkal s těžkými útrapami zaviněné chlastem, kdežto já jsem se setkal s útrapami způsobené tímto filmem. Uznávám, že Lost Weekend je na rok 1945 poměrně skličující a tak trochu odbočuje z té sekce naivních a zubem času ohlodaných dramat. Zpočátku se neděje prakticky nic. První půlhodina je jen roztříštěným sledem nudných dialogů, které nic neřeší. Teprve poté vynikne Birnamova závislost a snaha dát si frťana za každou cenu. SPOILER! V samotném závěru, kdy divák už tuší osud hlavního hrdiny přijde vcelku nesympatický happyend, který jsem jaksi nepřekousl. Možná oceňovaný, možná nadprůměrný snímek, v němž jsem ale žádné moudro odrazující od alkoholu nenalezl. Za mě zklamání 45% (05.03.2016)

"Spousta mužů žije svou tichou beznaděj.. Já nestojím o tichou beznaděj !!" Opravdu velmi působivé drama spisovatele Dona Birnama, muže s jednou poněkud destruktivní zálibou, totiž zálibou v alkoholu, kterého si zahrál skvělý Ray Milland, kterému prostě věřím každičké slovo, každý pohled i gesto.. S ním i jeho výkonem celý snímek Billyho Wildera stojí a padá, přičemž zde však něco postrádám a za největší slabinu Ztraceného víkendu pokládám právě tu proklamovanou syrovost, která má však k realitě jistě i s ohledem na stáří snímku a logicky i dobu, během níž se odehrává celý příběh, docela hodně daleko, a to mi snad dá každý, kdo někdy zkoušel zápasit s alkoholem či jinými démony, za pravdu.. (13.05.2013)

Jeden z nejlepsich filmu s alkoholickou tematikou. Ray Milland je sice prirozene nesympaticky, ale prave proto se do teto role alkoholika tak skvele hodi. Cele je to spravne bezradne az temne a klasicky Wilderovsky skvele natocene (za coz to shrablo Oscara). Paradoxne to vubec nepusobi anti-alkoholove a jako odstrasujici priklad, jak bylo zrejme zamysleno, ale naopak. Zavislost a nasledky alkoholu jsou podane dost naivne a jedine na co budou mit divaci po shlednuti chut je chlast, a kdo by nemel, kdyz vrchol alkoholicke zoufalosti vypada tak, ze se vam zacnou zjevovat haluze s cool netopyrkama. Fakt, ze alkoholovy prumysl nabidl studiu 55 mil $ kdyz snimek zlikviduji mi prijde totalne mimo. Piti je zde navic podane jako prijemna zalezitost, o alkoholika se vsichni pekne staraji a z potencialniho 5* hodnoceni to nejvice srazi ten pohadkovy konec. Z meho pohledu hudebniho producenta je navic velmi zajimavy fakt, ze The Lost Weekend je uplne prvni film, ve kterem byl pouzit jeden z prvnich elektronickych nastroju Theremin - neskutecne unikatni pristroj, ktery hraje podle toho jak machate rukama, coz snimaji 2 sci-fi anteny. "Delirium is a disease of the night. Good night. " 8/10 (28.06.2010)

Wilderov realistický, mrazivý obraz moci alkoholu nad človekom, v mnohých smeroch prelomové dielo. Ide o prvý snímok kde sa po prvý krát použilo slovo alkoholik a kde sa alkohol dával do súvisu s chorobou (alkoholizmom). Nie je teda divu, že vtedajšej vyššej bohémsko-dekadentnej spoločnosti tento film moc nezavoňal. Avšak aj s odstupom času možno povedať, že ide o strhujúce dielo, veľmi verne popisujúce psychológiu človeka ovládaného alkoholom. Mierne ma tam iritovala naivná postava priateľky opileckého sympaťáka Millanda (Jane Wyman), ale to je len taká malá drobnosť v porovnaní s celkovým prínosom do dejín kinematografie. Len škoda tej cenzúry, keby to skončilo tak, ako pôvodne Wilder zamýšľal, bolo by to ešte lepšie. Ľudská obmedzenosť dokáže niekedy napáchať veľké škody. (11.08.2015)