Soukromý život Sherlocka Holmese

Bezesporu výborný film nabízející zajímavý příběh, vtipné dialogy a kvalitní herecké výkony. Ovšem mě, jakožto milovníka klasických příběhů od Conana Doyla, silně iritovaly určité změny u charakteru Holmesova bratra a tak i přes veškeré výše zmíněné klady nemohu dát více než tři hvězdy. Pro jondzavid: Sherlock užívá kokain v dobách, kdy nemá žádný případ i v klasických příbězích a není to tedy žádný originální nápad scénáristů. (18.05.2007)

Na tehdejší dobu originální pohled na Sherlocka Homese, který sice dnes nikoho neohromí, protože variace na Irenu Adler, či narážky na homosexualitu, se v současnosti musí objevit snad v každém Holmesovi, ale před půl stoletím to bylo něco nového. Bohužel to taky proto neskousli studioví papaláši čekající od Wildera něco jiného, a film musel jít pod kudlu. Z pohledu dnešního diváka je však problém jinde. WIlder pro všechno to okolo Holmese zapomněl na skutečný případ. Hodina a půl (když neberu půl hodiny předehry na ruském baletu) je prostě moc na jednu variaci příběhu o Ireně. Divák má jasno po půl hodině, a ač je Skotsko krásné, ta historka je prostě moc natahovaná a často bez chuti. Tvůrci televizního Sherlocka se stylem filmu ve třetí a čtvrté sérii inspirovali až moc. (19.11.2017)

I Sherlock Holmes byl jenom člověk. Arthur Conan Doyle musel rotovat v hrobě, když skrze perspektivu Billyho Wildera zjistil, jaký člověk. Skvělý detektiv, jeden z nejlepších, to bezpochyby, ale co třeba jeho zkušenosti se ženami? Jednou větou: „Kleptomanky, nymfomanky, pyromanky…“. Není divu, když většinu času tráví s kolegou Watsonem a služebnou Hudsonovou, která pokud měla nějaká nejlepší léta, má je už dávno za sebou („Paní Hudsonová, co abyste zašla do kuchyně a smyla si tam ten výraz nelibosti?“). Když u domovních dveří znenadání stojí pohledná dívka bez paměti, Holmes neváhá a chopí se příležitosti. Wilder však Holmesovy dedukační schopnosti neignoruje, vymyslel pro něj spletitý případ, v němž figuruje zmizelý belgický vědec, kanárci, trpaslíci a velká vodní příšera. Vše vyústí do pointy, ze které by měl radost Jules Verne. Po pravdě, na film s takovým názvem je samotnému vyšetřování věnováno až příliš prostoru a vážnosti. Čekal jsem, že Wilder z podobného nápadu dokáže vytěžit více než pár minut suše konverzačního humoru (taky jde o kompletně britský snímek). Soukromý život jako typická wilderovka začíná vnitřním monologem jedné z postav, jeho forma je ale malinko odlišná – protentokrát spoléhá na více kratších scén, což poměrně dlouhému a předvídatelnému filmu přidává na dynamice. Inu, mohlo být lépe, ale buďme rádi, že nebylo hůře. 70% (14.08.2007)

Uz druhy Sherlock Holmes v rade, ktery me vylozene iritoval. Je to sice podstatne lepsi, nez nedavna Ritchieho prasarna, ale stejne to vypada, ze Sherlock nebude moje krevni skupina. Svoji roli hraje zrejme fakt, ze je to gay, narkoman a jeste s anglickym prizvukem. V podstate cela prvni pulka je nesnesitelna nuda, stavu to zacne dostavat az s prijezdem do Skotska, kde to krome pekne prirody a atmosfery ziska scenaristicky velmi silny Bond feeling, ale celkovy dojem to uz zachranit nestihne. "I don't dislike women, I merely distrust them." 4/10 (06.11.2010)

Někteří mí kamarádi milovali Vinnetoua, jiní Rychlé šípy, mým hrdinou však byl vždy Sherlock Holmes, ten geniální feťák a podivín. A když se sešel můj dětský hrdina s mým dospěláckým (Billy Wilder) a nadto se mi dostalo Skotska, lochnessky, trpaslíků a tajuplných mnichů, je mi úplně jedno, že je film dlouhý, příběh se občas vleče a scénář nedosahuje kvality jiných Wilderových děl. Davám nostalgický plný počet. (20.08.2011)