Soukromý život Sherlocka Holmese

I Sherlock Holmes byl jenom člověk. Arthur Conan Doyle musel rotovat v hrobě, když skrze perspektivu Billyho Wildera zjistil, jaký člověk. Skvělý detektiv, jeden z nejlepších, to bezpochyby, ale co třeba jeho zkušenosti se ženami? Jednou větou: „Kleptomanky, nymfomanky, pyromanky…“. Není divu, když většinu času tráví s kolegou Watsonem a služebnou Hudsonovou, která pokud měla nějaká nejlepší léta, má je už dávno za sebou („Paní Hudsonová, co abyste zašla do kuchyně a smyla si tam ten výraz nelibosti?“). Když u domovních dveří znenadání stojí pohledná dívka bez paměti, Holmes neváhá a chopí se příležitosti. Wilder však Holmesovy dedukační schopnosti neignoruje, vymyslel pro něj spletitý případ, v němž figuruje zmizelý belgický vědec, kanárci, trpaslíci a velká vodní příšera. Vše vyústí do pointy, ze které by měl radost Jules Verne. Po pravdě, na film s takovým názvem je samotnému vyšetřování věnováno až příliš prostoru a vážnosti. Čekal jsem, že Wilder z podobného nápadu dokáže vytěžit více než pár minut suše konverzačního humoru (taky jde o kompletně britský snímek). Soukromý život jako typická wilderovka začíná vnitřním monologem jedné z postav, jeho forma je ale malinko odlišná – protentokrát spoléhá na více kratších scén, což poměrně dlouhému a předvídatelnému filmu přidává na dynamice. Inu, mohlo být lépe, ale buďme rádi, že nebylo hůře. 70% (14.08.2007)

V zivotopise Roberta Stephensa akysi filmovy ynteleguan a vystudovany filmovy teoretik zase vyplodil, ze Private life of Sherlock Holmes je jeho najlepsi film. Leda tak hovno ! - teda pardon, samozrejme som sa preriekol a chcel som napisat ani omylom! Suverenne Kleopatra - tam hral Germanica a nejlepsi leta slecny Jean Brodieove -tam hral zase s Magie Kovacovou /neskor sa zosobasili, ale to tu nepatri/. No nic, par slov k tomuto precenovanemu filmu : velka nuda. Teda vlastne priserna, a to hlavne v strede filmu, kde herci sklzli az do vatovo planeho plkania, fakt sa tie plky nedali pocuvat. Stephens casto prehraval a nevedel, kudy kam, ovsem Genevieve Page bola vyborna, a samotny Billy Wilder uz s uderom roku 1970 netocil az take pecky ako v 40. 50. a 60. rokoch. Takze 45 % (17.12.2016)

Estetikou se to blíží Tajemství hradu v Karpatech Oldřicha Lipského, který je ovšem mnohem nápaditější a vtipnější. O soukromém životě Sherlocka Holmese se nedozvíte o nic víc, než co ve svých detektivnách popsal Doyle. Přes zajímavý a zábavný námět, který zahrnuje populární steampunkové motivy, film trpí na plytký a roztahaný scénář, průměrné výkony, jež místo vtipnosti často nasazují spíše přehnaně divadelní herectví, a nízký rozpočet, což lze poznat na televizně kulisovém vizuálu (což by nemusela být nutně slabost, jak se lze přesvědčit u Lipského nebo u Monty Pythons). (02.08.2011)

Jemná parodie na holmesovské příběhy, z rodu těch, které předmět svého parodování mají očividně v lásce. Lipského komedie Adéla ještě nevečeřela a Tajemný hrad v Karpatech jsou filmy stejného rodu, byť jsou více parodičtější. Zde by však stačilo opravdu jen trochu sundat nohu z plynu a vznikl by zcela regulérní holmesovský příběh, čemuž odpovídá i ten smutně melancholický konec, který se do komedie vlastně ani nehodí. Dokonalé dobové reálie a kostýmy, velice padnoucí hudba. (27.12.2011)

Četl jsem snad všechny knihy, ve kterých Arthur Conan Doyle Sherlocka použil, viděl jsem seriál a nemálo filmů. Ne proto, že jsem nějaký sherlockofil, ale mám tu postavu rád, baví mě. Resp. mám rád svou představu o tom, jaký by Sherlock ve skutečnosti byl. A tvůrci mi ji zatím nijak zvlášť nenarušují. Dokonce se ani nestalo, že by mi vadilo obsazení. A že už si tuto postavu zahrálo nemálo herců. Soukromý život Sherlocka Holmese, nemá sice základ v žádné z knih, ale Wilderovi se povedlo navodit dojem, že sledujeme případ, jaký by Doyle klidně napsat mohl. Všechny postavy jsou podle not, jak je autor složil, jen příběh a samozřejmě odlehčenost Wilderovi vlastní, dělají z tohoto filmu jinou písničku. Veselejší, ale pořád je to případ hodný Sherlocka Holemese. Příběh o jednom z mála selhání Sherlocka. A taky o tom, že když už se nezadařilo...většinou v tom měly prsty ženy. U těch filmových Sherlocků, se mi líbilo pnutí mezi ním a Irene Adler. Když se brilantní mysl nechá vykolejit potvorovitostí žen. Superchytrý chlap, je zpravidla sociopat, superchytrá žena, je většinou mrcha. Když se setkají, nejde o jiskření ale spíš je to jako když teče láva do moře. Takže tento film měl předpoklad, že mě pobaví. Zvlášť s přihlédnutím na ostřílené duo scénáristů. To špičkování a odlehčenost, nebylo vůbec rušivé ani ve chvílích, kdy byly vtípky slabší, resp. nevtipné, příběh byl v pohodě, herci také. Ovšem, pokud by ale někdo dělal remake, byl bych raději, kdyby byla stopáž o 20 minut kratší a hlavně...kdyby byla mnohem rafinovaněji, ale současně patrněji rozvinuta počínající náklonost mezi Sherlockem a další mrchou, kterou mu tvůrci z nějakého důvodu strčili do cesty. To mi tam trochu chybělo. Slabší 4* (02.09.2022)