Killer

Skutečná klasika. Typicky woovský mix sentimentu a krvavé řežby. Vztah zabijáka a policisty je nádherný. Je to něco, co si hollywoodští filmaři nemohou dovolit, tedy alespoň ne v takto citlivé poloze... I když, sám nevím jestli by to bylo tak dobré, kdyby ty emoce měl vyjadřovat jiný herec než právě Chow Yun-Fat... Jeho obličej je doknalá maska, schopná vyjádřit jakýkoliv cit, a to jsem opět u toho již zmíněného kontrastu, cit uprostřed stříkající krve, sténajících lidí... a do toho zpomaleně létají holubice, o zem cinkají náboje a hraje kýčovitá hudba...Co dodat? Mistři Woo a Fat v nejlepší formě! (22.12.2004)

Kterak se elitnímu, nájemnému vrahovi skrze pokání dostane milosti Ducha svatého a povolá jej k sobě náš Pán. Těžko uvěřit, že všechnu tu symboliku s holubicemi, rozstřelenou bohorodičkou či kostelem myslel režisér vážně. Pouze cítím, byť nevím, že ano. Pokud někdo otevře ústa, lze očekávat, že mu z nich vyleze růžové hovínko. Všechny ty řeči o přátelství připomínají zamilované řeči z třetiřadých slaďáků pro děvčátka ve věku kolem první menstruace (proto je v tom filmu asi tolik krve), div, že si Chow Yun-Fat s Dannym Lee nedají francouzáka. Skutečně to mezi nimi sexuálně jiskřilo více než směrem k osleplé zpěvačce. +++++ Woo je zřejmě posedlý ohroženými dětmi. Tři filmy jsem od něj viděl, ve dvou z nich používá záchranu dítětě před deštěm kulek jako indikátor správňáckosti hrdinů. Přímočařeji to říci snad ani nejde. Absurdní na záchranářství ve Wooově podání je, že klaďas je obvykle jediným cílem kulek pro záporáky. Nevím tedy, nakolik se jedná o zachraňování nevinných kolemjdoucích, kolemzpívajících a kolemsihrajících nebo použití lidského štítu. Logika však nemá místo ve filmech hongkongského mistra ani ve scénách, které (snad) docela umí, přestřelkách. +++++ Nejlepší střelci jsou jako malíři či sochaři, svými štětci-dláty-pistolemi komponují prchavé kompozice škubajících se těl, cákanců krve, roztříštěného skla, rozlámaného dřeva, prýskající omítky. Namísto plátna se na těla napíná bělostná tepláková souprava - na ní krev lépe vyniká. Aby estetika otvory po kulkách unikající duše dostala čas rozněžnit divákovy žlázy s vnitřní sekrecí, pomáhá jim Woo zpomalovačkami. Rychlo(p/m)alba nějakou ochotnou oběť naběhnuvší před hlaveň vždy najde, šéf, jenž poslal na smrt již desítky podřízených disponuje nezpochybnitelnou autoritou a neomezenou zásobou poskoků. Ze své rezidence vidí Hong Kong jako na dlani (ano, občas tam je pěkná kamera, v tom filmu). +++++ Podzemní garáže, komornější přestřelky, člun, město, to vše mi nakonec bylo nejmilejší. Jinak bych půl filmu trpěl a půl se smál. Ta nekompromisní přímočarost, duchovnost Strážní věže a sladkobolná buddy romantika by na mě byla přepříliš. Silné **. (18.10.2014)

Jestli mi u Hard-Boiled vadilo málo emocí, tady se jich člověku dostane požehnaně. Velice silné (melo)drama se opírá o zajímavé postavy a jejich vztahy. Přátelství jako hlavní téma akčního thrilleru v případě Killera funguje fantasticky. K tomu připočtěte nadživotní akci a dostanete dle mého názoru nejlepší snímek Johna Woo vůbec. (24.06.2006)

Konečně jsem se u hongkongské části filmografie Johna Woo dočkal solidního příběhu, kde jsem pochopil i jednání jednotlivých postav, i když pouze v rámci sub-sub žánru o čestných zabijácích. Vyznavači heroic bloodshed nechť si bez váhání přičtou 1*, Tosim a podobní zatracovači čestných zabijáků se svědomím nechť si odečtou alespoň 3*. (26.02.2006)

Ono je to naivní již od samého počátku, ale ten prostoduchý závěr, v němž k sobě lezou dva slepci, ten už přece musí vyvolávat salvy smíchu u každého, kdo již odrostl omalovánkám. Asi si tu sekvenci vystřihnu, a když mi bude ouvej, zasměju se u ní. Mám totiž parodie ráda. A Killer ničím jiným než parodií být nemůže. Jen by mě zajímalo, zda všichni hongkongští policisté pláčou pro Mickey Mouse. (24.06.2023)