Bílý lotos

Čekal jsem vtipnou a chytlavou satiru, ale nenapadlo mě, že zrovna Mike White může přijít s tímhle existenciálním hororem. Skvěle nastavené postavy, které zastávají roli konkrétního archetypu, ale zůstává jim lidský rozměr (možná to trpí syndromem toho, že vyprávění moc prozrazuje, že tenhle světe neexistoval před prvním dílem a není vždy úplně jasné, jak se některé postavy mohly dostat do situace, ve které jsou, popřípadě proč se události dávají do pohybu právě teď a ne kdykoliv jindy - ale to mi tolik nevadilo a dává to celému resortu nádech jakéhosi nadreálného očistce, což se nakonec celkem cool). A je vážně výjimečné, jak i postava rozmazleného fracka Shanea má nějaký potenciál k empatii a pochopení, odkud jeho nesnesitelnost přichází. Seriál není utopený v odtažité ironii, ale naopak je otevřený zničující zranitelnosti a křehkosti a vší silou se upíná ke snahe nalézt něco banálně pozitivního ve světě, který všechno semele. Mohl to být prostě výsměch bohatým bílým Američanům, ale k mému překvapení to je hluboce lidské dílo, které se urputně snaží vyváznout z vlastní pasti cynismu a sarkasmu. Jinak čistě technicky se hodně osvědčilo věnovat přísně jednu epizodu jednomu dni - umožňuje to hodně zhmotnit časoprostor. Ukotvuje to celý svět a umožňuje ještě líp napojit se na postavy. V důsledku toho sice nepůsobí úplně přesvědčivě Quinnova proměna, která by měla být srdcem a duší Lotusu a v důsledku prostě není přesvědčivá - možná neměl být na začátku nastaven až tak moc jednoznačně - tohle je jediná chvíle, kdy je postava karikovanější, než by děj potřeboval, a je to bohužel zrovna ta jedna, kde to vadí nejvíc. Ale stejně to shledávám jen malým problémem, který nakonec na nějaké meta rovině vlastně souzní s motivy samotného seriálu. Celkově, v rámci mainstreamové zábavy, je to hodně zajímavá věc. (05.11.2021)

Tak ať tohle vemu z leva, z prava, odkud chci vychází mě pořád to samé - seriálová pecka. Fantasticky napsané postavy jejichž příběhy a charaktery dokáží upoutat pozornost se prolínají s výborným zpracováním ať už hudebním nebo vizuálním. Mnoho situací je až bizarních, ale o to víc vše funguje jak celek. Krásné úvodní titulky. (19.09.2021)

Parádní pecka s dokonale sluníčkově dusivou atmosférou. Vyjádřit lépe současný zeitgeist se nedaří zrovna často. Klíčovou ingrediencí úspěchu jsou perfektně napsané postavy - v jádru zcela realisticky, pouze obaleny značnou vrstvou nadsázky a sebeparodie. Kontrast galerie úsměvů, "úspěchů" a "sebevědomí" s naprostým vnitřním osaměním téměř všech postav (s částečnou výjimkou těch pár, které si to alespoň dílem uvědomují) se neodhaluje v průběhu, ale je zjevný hned zkraje a časem se jen stupňuje k hranici snesitelnosti a udržitelnosti. Zmíněnou dusivost dokonale podtrhuje "přiléhavě padnoucí" soundtrack, který se nebojí zacházet až na hranu iritace diváka. Obsazení sedí jak "prdel na hrnec", obzvlášť Sweeney a Bartlett předvádějí velmi přirozené a dynamické herectví. Za mě příliš nechybí k nejvyššímu hodnocení. (06.02.2022)

To, že je Bílý lotos dobrá filmařina, o tom netřeba sporů. Režisér Mike White se pustil do svého největšího projektu a perfektně zde zkombinoval partu dost divnejch lidí jejichž prapodivné etudy a odporné chování vyšší vrstvy v geniálním spojení s roztodivnou hudbou vytvořilo něco na způsob Twin Peaks. Jen z prostředí hotelu na Havaji. Šest dílů je tak akorát, pravda, že se to pak už začne trošku opakovat. Těch šest dílů, které prochází hotelem napříč dovolené všech zúčastněných, na mě ale místy působilo spíš jak horor, nežli komedie. Satira? Ano. A jelikož mi z těch vyšších vrstev mnohdy bylo na blití, tak seriál dost možná i splnil účel. Herecky nejlepší jednoznačně Alexandra Daddario a Murray Bartlett. Závěr ale zklamání, čekal jsem větší úlet. (27.09.2021)

Sestava nesnesitelných bílých boháčů je vtipná, ale není to nic nového. To už jsme viděli. Pro mě je asi nejzajímavější postava afroamerické studentky Pauly. Je přesnou metaforou současné americké levice. Věčně otrávená, mladá holka, která se nechá pozvat na dovolenou od rodiny své bílé kamarádky, aby potom pohrdala všemi kolem včetně své kamarádky. Přesně v tom vidím některé americké (a i české) leftie aktivisty. Jak říká znuděná korporátní CEO matka: vy ve skutečnosti nechcete ten systém rozvrátit, nevadí vám, jen chcete lepší židli u stolu. That's all. Krásná scéna je, když Paula přemlouvá svého havajského milence, aby kradl a pomstil tak ukradenou zem předků (celý ten sick koncept současné americké levice - dědičná vina za hříchy otců, my u nás to od komunistů dobře známe). Přitom trpí její havajský milenec vlastně? Je mladý, krásný, s tělem antického boha a po jeho boku je krásná holka, kterou miluje (ano, ta holka brzy odjede, ale tak už to u letních lásek bývá). Akorát není bohatý. Ale ten kluk žije sen většiny chlapců jeho věku. Jeho vrstevníci jsou často škaredí, tlustí, plaší. Zavřeni doma roky sní o tom, že nějakou holku vůbec políbí. Přesto je tenhle kluk i Paula z pohledu nové levice někdo, kdo strašně trpí. Komu se děje veliká nespravedlnost. (09.09.2021)